Odstupňovaný vzťah úcty k svätým. Prvý stupeň je najvyšší:
1. Latria - klaňanie sa, bohopocta - patrí len Pánu Bohu.
Od bohopocty je druhovo i stupňovo odlišná dulia, ktorá je vyhradená svätcom:
2. Hyperdulia - nadúcta - patrí Matke Božej, Panne Márii.
3. Protodulia - prvotná úcta - patrí sv. Jozefovi.
4. Dulia - úcta - patrí anjelom a ostatným svätým ľuďom.

Obnova mariánskej úcty po Druhom vatikánskom koncile priviedla niektorých teológov
k novým návrhom pomenovania tejto úcty. Pretože výrazy dulia (gr. douleia = nevoľník) či hyperdulia, ktoré pochádzajú z doby nevoľníctva a feudalizmu sú už zastarané. (Tiež výraz latria, ktorým
označujeme klaňanie sa Bohu, je z gr. latreia = Boží sluha.) Tieto slová vraj silne pripomínajú pochmúrne a ťažké položenie nevoľníkov (Česlav Stanislav Bartnik).

Preto namiesto „hyperdulia“ by sa malo hovoriť – úcta, honor, česť alebo pieta Márie. (Kult
„latria“ by sa mal voči Pánu Bohu zachovať.) Tomuto návrhu však ešte veľa chýba k precíznosti
tradičného pomenovania.
Druhy kultu (úcty) k anjelom
Teológovia rozlišujú tieto páry náboženského kultu: - kult priamy (voči osobám; teda i k anjelom) a nepriamy (voči predmetom);

- kult vnútorný (len v „srdci“ človeka) a vonkajší (prejavený navonok);
- kult osobný, individuálny (konaný jedincom) a spoločný, kolektívny (konaný v spoločenstve);
- kult privátny (podľa vlastných pravidiel, neliturgický) a verejný (liturgický);
- kult plný, úplný, integrálny (zaangažuje sa celá osoba) a neúplný (čiastočný, partikulárny)

Pápež Lev X. (1513-1521) v r. 1518 sviatok anjelov strážcov oficiálne potvrdil. Od r. 1670 sa anjeli strážcovia všeobecne slávia len 2. októbra. Za čias Anzelma z Canterbury (+1109) sa začal Michal Archanjel vzývať aj ako patrón dobrej smrti – ako ochranca pred posledným diablovým útokom.

Ďalším trvalým bohatstvom stredovekého kultu bola modlitba Anjel Pána. Zložili ju františ- káni v prvej polovici 13. stor. Hoci modlitba má kristocentrický charakter, predsa obsahuje aj úctu ku archanjelovi Gabrielovi. Modlitba pripomína tri hlavné tajomstvá vtelenia Božieho Syna – zvestovanie (Lk 1, 26n), Máriin súhlas (Lk 1, 38), realizáciu tajomstva (Jn 1, 14) – doplnené troma Zdravasmi. V 14. stor. sa modlitba Anjel Pána rozšírila po celom kresťanskom Západe ako modlitba za pokoj. Ján z Boha (+1550) sa pričinil o rozšírenie úcty k archanjelovi Rafaelovi. Kresťanský novovek Pápež Pius IV. (1559-1565) dal v Ríme r. 1560 postaviť veľký chrám Maria dei Angeli k úcte siedmych anjelov. Ešte koncom stredoveku vzniklo v Ríme Spoločenstvo anjelov strážnych.

Pápež Lev XIII. (1878-1903) r. 1890 obohatil katolícku zbožnosť Modlitbou ku svätému Michalovi Archanjelovi (prvý raz bola zverejnená 18.5.1890). Modlitba sa stala veľmi populárnou a neskôr aj súčasťou záverečných modlitieb na konci svätej omše. Pius XII. (1939-1958) vyhlásil Michala Archanjela za patróna rádiológov.

Bez osobní svatosti nelze spatřit Pána, jak se píše v písmu. Je to Bůh, kdo člověka posvěcuje.
---------------------
Nebo já jsem Hospodin Bůh váš; protož posvěťtež se, a svatí buďte, nebo já svatý jsem, a nepošvrňujte duší svých žádným zeměplazem, kterýž se plazí po zemi.
( Leviticus 11,44)
Vždyť je psáno: ‚Svatí buďte, neboť já jsem svatý.‘
(1 Petrův 1,16)
Mluv k celé pospolitosti Izraelců a řekni jim: Buďte svatí, neboť já Hospodin, váš Bůh, jsem svatý.
(Leviticus 19,2)
Tak jedinou obětí navždy přivedl k dokonalosti ty, které posvěcuje.
(Žd 10,24)
v něm nás již před stvořením světa vyvolil, abychom byli svatí a bez poskvrny před jeho tváří.
(Efezským 1,4)
Všem vám v Římě, kdo jste Bohem milováni a povoláni ke svatosti“
(Římanům 1,7)
„Naše svědomí nám dosvědčuje, že jsme v tomto světě a zvláště vůči vám žili ve svatosti a ryzosti před Bohem a nespoléhali na světskou moudrost, nýbrž na milost Boží“
(2 Kor,1,12)
Usilujte o pokoj se všemi a o svatost, bez níž nikdo nespatří Pána.
(Žd-12,6-14)
a kdo je svatý, ať se ještě posvětí.“
(Zjevení 22,11)

Svätý nielen svoje chyby videli, ale aj priznali. Doporučujem čítať staré kresťanské spisy, je tam stará múdrosť, pokora, mystika a krása starého jazyka.

Chyby svatých a bázeň lidská
Světci byli lidé jako my! Museli tak bojovati jako my, snad ještě více. Měli tolik překážek, tolik pokušení, že my plni radosti můžeme říci se svatým Augustinem: „Když to svati dovedli, proč pak ty ne, Augustine!" I my se můžeme státisvatými. Tak nám světci dodávají odvahy je následovati. Svatí nám svými chybami ukázali ještě více. Poznalisvé chyby a snažilise je přemoci a napraviti. Tak nám v tomto boji ukazují, jakou cestou i my máme kráčeti, abychom přemohli své chyby. Ukazují nám prostřed
ky, kterých používali, aby přes svoje chyby dospěli k dokonalosti."

Vás, svatých, snad nemusím prositi za od puštění, že chci psáti o vašich chybách. Neboť vy jste byli a jste ještě podnes v nebi tak pokorní, že byste nejraději do celého světa rozhlásili, jak velikými jste hříšníky, aby tím jasněji ukázala se láska Boží, která svou milostí udělala z vás hříšných lidí hrdiny víry.

Sv. Kateřina Boloňská — Světice tato obdržela již od Boha mnoho mimořádných milostí. Avšak zlému duchu podařilo se ji svésti ke hříchu, fiekla si totiž:„Myslím, že po tolika letech zlému duchu se již nepodaří, aby mne oklamal." Sotva to řekla, už ji Bůh potrestal. Od toho okamžiku zmizely z jejího srdce všechny vyšší myšlenky. Ano, Bůh dopustil k jejímu pokoření, že po dvě léta zlý duch ji klamal nepravými zjeveními.

Sv. Jan Trpaslík — Jan nějaký, čas žil na poušti se svým bratrem. Najednou prohlásil, že chce žíti jako andělé v nebi, kteří nepracují, nýbrž bez ustání Boha chválí. Proto odhodil svůj plášťá šel dál na poušť, kde by ani jediného člověka neviděl; avšak již za týden se vrátil a klepal na dveře svého bratra. Ten se tázal: ,,Kdo je venku?" — „Já, Jan, " byla odpověď. — Avšak bratr žertovně namítal: „Jan již není u lidí, Jan se stal andělem." — Jan však nepřestává klepati a ujišťovati, že on to je; avšak bratr nechal jej celou noc státi a otevřel teprve k ránu a kousavě poznamenal: „Jsi-li anděl, můžeš vejíti i zavřenými dveřmi, jsi-li však člověk, musíš pracovati, aby sis vydělal chleba vezdejšího." — Jan uznalsvou chybu a prosil pokorně za odpuštění.
-Životy svätých
- Svätý Narcis - Životy svätých