Na tomto cyklu mě nesmírně zajímá především samotné vedení životního průvodce, a kromě toho ta překvapivá skloubenost s nezvyklým podáním života svatého Dominika, Je to překvapivé a strhující! Objevné je to, že se tu nejedná o nějaké cílené popisování života světce, ale o to, že vedený poutník se sám snaží rozmlouvat se světcem jako se svým trpělivým průvodcem a poznávat ho pro sebe.
Velmi strhující. Znám životopis tohoto světce jako trpělivého průvodce a nyní je zde zajímavě použito pro řád kanovníků jako prvního útočiště daného světce slovo "sešlost". To může mít dvojí význam, předně jako výsledek scházení se účastníků, za druhé jako výsledek nějakého chátrání, tedy něco nečasového, anachronického, co daný světec posléze opouští.
Vidím v těch v rozmluvách podaný život svatého Dominika, dost netradičně, ale zajímavě.