Peter(skala)

Na teba si musim najst viacej casu, kedze uz idem spat. V Thajsku je uz 00:30

alino 09:53

Peter(skala) 09:13
- mne z toho vychází, že tobě je u nevěstky dobře
***

to iste by mohol povedať niekto iný o Tebe, nemyslíš?

To je dobrý komentář, k zamyšlení.

Caesar 08:33

Kokso
precítaj si vsetko co povedal Jezis Kristus, vsetko, co apostoli povedali. Potom ti to bude jasné, ze co je dnes v cirkvi nie je normálné.Ekumenizmus a medzinábozenský dialog je presne to, co slobodomurárský multikulturalizmus.
Predstav si, ze by apostoli robili ekumenizmus a viedli medzinábozenské dialogy s pohanmi, bud si na 100% istý, ze cirkev by neexistovala. Lebo naco by mali verit v Krista, ked aj ich nábozenstvá sú pravé, ze je to dielo Ducha Svatého len v inej forme uctievania?
Slobodomurárské loze majú cloveka ako boha, vsimni si, co ze aj cirkev koncilová postavila cloveka na oltár a zosadila z neho Boha, tak povedal pápez Bendikt XVI.
Rovnost, bratstvo, sloboda, to je slobodomurárské, presne to pocúvame od cirkvi pohody po koncilovej revolúcii.
Protože katolická církev je hlavní překážkou k uskutečnění masonských plánů, nemohli si nepřátelé zvolit lepší postup než přesvědčit církev a získat ji k aktivní spolupráci na jejich „velkolepém humanistickém projektu“.
Tento destrukční plán Kristovy církve a přirozené zbožštění člověka je proto důmyslně zabudován do koncilních dokumentů. Tak např. v konstituci Gaudium et spes je člověk jmenován 241x, zatímco na Boha je vzpomenuto jen na 30 místech.
Jako příklad přímo rouhavé troufalosti nechť jsou tyto duchaplné věty:
Proto posvátný sněm hlásá vznešené povolání člověka, uznává v něm jakýsi božský zárodek a nabízí všem lidem upřímnou spolupráci církve k ustavení všeobecného bratrství.(GS3)
Především ať chovají v srdci slova tohoto koncilu: „Lidstvo dnes stále více směřuje k jednotě politické, hospodářské a společenské, a proto je obzvláště třeba, aby kněží společnou péčí a prací, pod vedením biskupů a nejvyššího velekněze, vymýtili jakoukoli roztříštěnost, aby tak bylo celé lidstvo přivedeno k jednotě Boží rodiny“. (GS 43)
V celém světě stále roste smysl pro autonomii a odpovědnost, který má krajně velký význam pro duchovní a mravní zralost lidstva. To je ještě zřejmější, máme-li na zřeteli sjednocování světa i úkol, který nám je uložen: abychom budovali v pravdě a spravedlnosti lepší svět. Tak se stáváme svědky zrodu nového humanismu.(GS 55)
Snad nejdrastičtější a nejhanebnější je následující věta, která rouhavě degraduje Nejsvětější Oběť:
Jako zálohu na tuto naději a posilující pokrm na cestu zanechal Pán svým věrným tu svátost víry, v níž se člověkem vypěstované plody přírody proměňují v oslavené tělo a krev; je to večeře bratrské pospolitosti a předkrm nebeské hostiny.(GS 38)
Při čtení těchto vět jde člověku mráz po zádech.

Prováděcím projektem se stal v prvé řadě zcela na hlavu postavený tzv. nový ekumenismus, jehož praktickou realizaci učinil svým životním cílem současný ‚papež‘ Bergoglio, který v tomto duchu stylizoval své vlastní „evangelium“ (Evangelii gaudium). Systematicky sleduje slovy i skutky cíl infikovat a degradovat katolickou církev na úroveň jakéhokoliv náboženského spolku s povinností čerpat v dialogu jeho prvky, aby nakonec splynula se všemi do jedné velké louže.
Výmluvným příkladem, jak je k tomuto cíli překrouceno evangelium a teologické skutečnosti, jsou texty k letošnímu tzv. Týdnu modliteb za novou „jednotu církve“. (ČBK)
Několik vybraných citátů z části, která má být rozjímáním o dialogickém rozměru Ježíšova projektu, kterému říkáme Boží království. Má to vyplývat z textu Jan 4, 1-42:
»Ježíšovo setkání se samařskou ženou nás zve, abychom okusili vodu z jiné studny a nabídli přitom také trochu z té vlastní. V rozmanitosti se všichni navzájem obohacujeme.«
»Říct „Dej mi napít!“ znamená vykonat mravní skutek, jímž připustíme, že při plnění poslání, které církev má, potřebujeme jeden druhého. Zavazuje nás to změnit svůj postoj a odhodlaně usilovat o jednotu v mnohosti, uskutečňovanou v otevřenosti k rozmanitým podobám modlitby a křesťanské spirituality.«
»Celý týden zahajuje prohlášení o Bohu, který nás stvořil jako svůj obraz, jako obraz Trojjediného Boha, jednoty v mnohosti. Mnohost a rozmanitost jsou součástí Božího plánu.«
»Úsilí o jednotu křesťanů nás přivádí k poznání, že žádné společenství nemá veškeré prostředky nutné k proniknutí do Božích hlubin. Potřebujeme vodu, potřebujeme pomoc, a potřebuje ji každý z nás! Čím intenzivnější bude naše jednota, čím ochotněji se budeme dělit o vědro a čím pevněji budeme navazovat jednotlivé kousky svých provazů k sobě, o to z větších hloubek studny Božího tajemství budeme schopni čerpat.«
Copak nikoho nenapadá, že jsou to vše je vlastně nonsens? Copak jediná pravá apoštolská církev nepřijala od svého Zakladatele a od Ducha všechnu pravdu a prostředky potřebné ke spáse? Nebo snad měla čekat, až se objeví bludařské sekty, aby si pak v „dialogu“ opatřila to potřebné, co jí její Zakladatel nedal nebo zamlčel?
Vypadá to, jakoby všechny sektáře a heretiky si vyráběl sám Duch Svatý, aby tu byla potřebná „různost“. 'Posvátná' slova „různost“ ani „dialog“ nenajdete v celém Písmu svatém. Svatý Pavel měl na různost v církvi úplně jiná názor: Sektáře jednou nebo dvakrát důrazně napomeň, ale pak už s ním přeruš všechny styky. Víš přece, že takový člověk je zkažený a sám sebe odsuzuje (Tit 3,10).
Ať mi pan Bergoglio laskavě poví, kde vlastně stojí psáno, že slova svatého Apoštola byla zrušena a nyní platí opak.

Samson1 likes this. 09:19