16./.29. máj.

Prep. Teodor Posvätený.

Učeník sv. Pachomija. Narodil sa a bol vychovaný ako pohan, ale ako mládenec prišiel k poznaniu pravej viery, dal sa pokrstiť a dopočujúc sa o sv. Pachomijovi, tajne pred svojimi rodičmi utiekol k nemu do monastiera. Sv. Pachomij ho postrihol za mnícha a obľúbil si ho kvôli jeho neobyčajnej horlivosti a poslušnosti. Keď k nemu prišla matka, aby ho vzala späť domov, nechcel sa jej ani ukázať, ale modlil sa za ňu k Bohu, aby aj ju Boh osvietil pravdou. A skutočne, matka nielenže nezobrala svojho syna domov, ale ani sama sa nevrátila: vidiac neďaleko ženský monastier, ktorý viedla Pachomijova sestra, vstúpila doňho a prijala mníšstvo. Po určitom čase prišiel do monastiera aj Teodorov brat Pafnutij a aj on prijal mníšstvo. Raz sa stalo, že si episkop mesta Panopolis pozval sv. Pachomija, aby zriadil monastier pre mnohých, ktorí si želali mníšsky život. Pachomij so sebou zobral Teodora a hlavne jeho učinil zodpovedným za vytvorenie tohto monastiera. Po Pachomijovej smrti sa stal Teodor igumenom všetkých Pachomijových monastierov a do hlbokej staroby žil bohumilo vedúc množstvo mníchov na cestu spásy. Zosnul pokojne a presídlil sa do kráľovstva večného svetla v roku 368.
Z Ochridského Prológu

Dnes má svátek svatý Maximin (Trevírský)

Maximinus, ep. Treviren
29. května, připomínka
Postavení: biskup
Úmrtí: asi 346
Patron: ochránce proti křivé přísaze, vzýván proti nebezpečím na moři i proti dešti
Atributy: kniha, medvěd, model kostela

Byl horlivým obráncem víry, vychovatelem, mužem, jakého trevírská církev v oné době potřebovala. Má zásluhu, že se západ nestal ariánským, jak o to císařův dvůr usiloval.
Narodil se kolem roku 280 v Silly ve Francii. O jeho mládí záznamy v životopisech chybí. Po Agriciovi se stal trevírským biskupem. Velmi ho trápilo šíření arianismu a bojoval proti němu. V roce 335 uvítal ve svém biskupství alexandrijského patriarchu Atanáše, který byl pro boj s arianismem vypovězen z Alexandrie. Velmi si spolu rozuměli a vzájemně se povzbuzovali. Atanáš byl hostem Maximinovým přes dvě léta.
O Maximinovi se uvádí, že měl i dar zázraků a nejčastěji je zmiňován legendární příběh o jeho pouti s Martinem k apoštolským hrobům do Říma. Na cestě lesem jejich soumara napadl medvěd a usmrtil ho. Maximin pak poručil medvědovi, aby místo soumara nesl jejich zavazadla. A medvěd je s nimi skutečně prý následoval až k jednomu dvoru, kde jej biskup propustil s napomenutím, aby neškodil. Pro příběh se zázračným ochočením je medvěd jeho atributem.
Dalším vypovězeným hostem byl po Atanášovi Pavel z Cařihradu, který se znelíbil císaři Konstantinovi. Maximin se ho zastával proti nepřátelům. Poté opakovaně vypovězeného Atanáše se zastával císař Konstanc a ariáni začali usilovat o získání tohoto vladaře na svou stranu. Maximin je však předběhl a u císaře, který sídlil v Trevíru, obhájil nevinnost Atanáše i pravou víru a statečnou smělostí dosáhl toho, že Konstanc poslal hned ariány tam, odkud přišli. To byl důvod, pro který ariáni začali Maximina velmi nenávidět a chystat proti němu pikle. On zatím dál s plamennou výmluvností hájil apoštolskou víru proti bludařům. Ti ho na podvodném synodu ve Filippopelu prokleli, vystavili na něj veřejný rejstřík hříšníka a vedli proti němu další útoky. Miriam Liptovská v Maximinově životopise uvedla, že byl sedmkrát zbit a vyhnán, ale vždy proti bludům kázal na jiných místech. Rok se svatými oproti tomu zdůrazňuje, že se sešli západní biskupové a do vyhnanství vypověděli východní biskupy. Jisté je, že bludařství bylo velkým zraněním církve a Maximin, který jí byl věrný, hodně proto trpěl, možná víc duševně než tělesně. Na sněmu v Miláně se prý sešel znovu s Atanášem a dohodli se na potřebě všeobecného sněmu. Maximin pak naléhal na císaře Konstance a dosáhl toho, že po dvou letech se sešel všeobecný sněm v Sardice. Bylo na něm 170 biskupů a předsedal mu papežský vyslanec Hosius. Maximin byl pro svou řeč od rozkolnických biskupů vyloučen. Nepřestával však odhalovat úskočné pokusy bludařů.
O dosažení míru a pro nedorozumění kvůli dogmatickým rozporům byl jednat v Konstantinopoli a při zpáteční cestě se zastavil u svých příbuzných v blízkosti Poitiers. Tam mu vypovědělo srdce a zemřel. Nový trevírský biskup pak jeho ostatky přepravil do Trevíru.
zdroj: catholica.cz/?id=2305

Svätá prepodobná mučenica Teodózia, panna

Jej meno má grécky pôvod a znamená „Boží dar“. Dnešná mučenica Teodózia zvykne nosiť prívlastok aj z Konštantínopolu, zrejme pochádzala z tohoto mesta. Teodózia bola mníškou, keď cisár Lev Izaurský zakázal uctievanie ikon a nariadil zo vstupných brán do cisárskeho paláca zvesiť ikony Ježiša Krista. Teodózia bola jednou z kresťanov, ktorí rozhorčení z nariadenia bránili úradníkom, keď ikony dávali dole. Keď jeden z úradníkov z rebríka spadol a rozpútala sa bitka, cisár proti odporcom nariadenia kruto zakročil. Teodóziu a ďalších kresťanov, ktorí protestovali, zatkli, mučili a sťali. Stalo sa tak v roku 726. Jej telesné pozostatky pochovali v kláštornom chráme v Konštantínopole, ktorý neskôr po nej pomenovali. Z chrámu sa po roku 1453 stala zbrojnica pre loďstvo a od roku 1566 alebo 1574 je z niekdajšieho kláštorného chrámu svätej Teodózie, mešita Gül. Autorom životopisu prepodobnej Teodózie je Konštantín Akropolita (+ okolo 1321)

casoslov.sk/?day=2021-05-29

Z denní liturgie
liturgie.cz/misal/06mezidobi/08_06.htm

1. čtení:
Čtení z knihy Sirachovcovy.
Bože, budu ti děkovat a chválit tě, budu žehnat jménu Páně. Ještě v mládí před svými cestami jsem v modlitbě zjevně toužil po moudrosti. U bran svatyně jsem za ni prosil, až do svého posledního dne ji budu hledat. Nalévala se jako zrající hrozen, radovalo se pro ni mé srdce. Má noha kráčela přímou cestou, od svého mládí jsem ji hledal. Jen málo jsem naklonil své ucho, a dostal jsem ji, mnoho poučení jsem pro sebe našel. Měl jsem z ní prospěch, a proto poděkuji tomu, kdo mi dal moudrost. Umínil jsem si, že budu jednat moudře, horlivě jsem se snažil o dobro, a nebyl jsem zklamán. O moudrost bojovala má duše a s pečlivostí jsem hleděl zachovat zákon. K výšinám jsem vztáhl své ruce a litoval jsem chyb proti ní. Obrátil jsem k ní svou mysl a našel jsem ji v čistotě. Od začátku jsem s ní získal rozvahu, a proto ji nikdy neopustím.
Sir 51,17-28

Žalm:
Hospodinovy předpisy jsou správné, působí radost srdci.

Hospodinův zákon je dokonalý, občerstvuje duši,
Hospodinův příkaz je spolehlivý, nezkušenému dává moudrost.

Hospodinovy předpisy jsou správné, působí radost srdci,
Hospodinův rozkaz je jasný, osvětluje oči.

Bázeň před Hospodinem je upřímná, trvá navěky,
Hospodinovy výroky jsou pravdivé, všechny jsou spravedlivé.

Dražší jsou nad zlato, nad hojnost ryzího zlata,
sladší jsou nad med, nad šťávu z plástů.
Zl 19

Evangelium:
Mk 11,27-33