Narodenie Ježiša Krista – vianočné sviatky a okruh ich slávenia
Na Vianoce kresťania slávia narodenie Ježiša Krista. Sú to sviatky Božieho vtelenia, sviatky vykúpenia, pokoja a lásky. Vianoce oslávia na celom svete dve miliardy veriacich. Presný dátum narodenia …Více
Na Vianoce kresťania slávia narodenie Ježiša Krista. Sú to sviatky Božieho vtelenia, sviatky vykúpenia, pokoja a lásky. Vianoce oslávia na celom svete dve miliardy veriacich. Presný dátum narodenia Pána známy nie je. Slávenie 25. decembra ako narodenie Ježiša je doložené po prvý raz z roku 336 v Ríme. Na základe odlišných tradícií slávia kresťania rôznych cirkví Vianoce v rôznych termínoch. Katolíci, protestanti a časť pravoslávnych slávia Vianoce 25. decembra podľa gregoriánskeho kalendára. Niektoré skupiny veriacich oslavujú vianočné sviatky podľa juliánskeho kalendára v januári.
NARODENIE PÁNA – VIANOCE (25. december)
Slávnosť Narodenia Pána je popri Veľkej noci a Turícach najväčším cirkevným sviatkom. Spočiatku narodenie Pána nemalo svoj osobitný sviatok a od polovice 3. storočia sa pripomínalo na Východe spolu s inými „zjaveniami Pána“. Sviatok sa slávil 6. januára. Na Západe sa však v polovici 4. storočia začína objavovať osobitná spomienka Božieho narodenia (prvý záznam je z Ríma …Více
NARODENIE PÁNA – VIANOCE (25. december)
Slávnosť Narodenia Pána je popri Veľkej noci a Turícach najväčším cirkevným sviatkom. Spočiatku narodenie Pána nemalo svoj osobitný sviatok a od polovice 3. storočia sa pripomínalo na Východe spolu s inými „zjaveniami Pána“. Sviatok sa slávil 6. januára. Na Západe sa však v polovici 4. storočia začína objavovať osobitná spomienka Božieho narodenia (prvý záznam je z Ríma …Více
- Nahlásit
Sociální sítě
Změnit příspěvek
Smazat příspěvek
Peter(skala)
- Nahlásit
Změnit komentář
Smazat komentář
Zjavenia bl.Anny K.Emmerichovej o narodení Spasiteľa _ Ježiša krista
4. Mária sa stane Matkou Vykupiteľa
4.1 Jaskyňa s jasličkami
4.2 Narodenie Ježiša
4.3 Zvestovanie pastierom
4.4 Klaňanie sa pastierov
4.5 Zvestovanie trom kráľom
4.6 Svätá rodina v jaskyni s jasličkami. Herodes sa dozvie o zázračnom narodení
4.7 Obriezka Ježiša
4.8 Alžbeta na návšteve u svätej rodiny
4.9 Anna u svätej …Více
Zjavenia bl.Anny K.Emmerichovej o narodení Spasiteľa _ Ježiša krista
4. Mária sa stane Matkou Vykupiteľa
4.1 Jaskyňa s jasličkami
4.2 Narodenie Ježiša
4.3 Zvestovanie pastierom
4.4 Klaňanie sa pastierov
4.5 Zvestovanie trom kráľom
4.6 Svätá rodina v jaskyni s jasličkami. Herodes sa dozvie o zázračnom narodení
4.7 Obriezka Ježiša
4.8 Alžbeta na návšteve u svätej rodiny
4.9 Anna u svätej rodiny
4. Mária sa stane Matkou Vykupiteľa
4.1 Jaskyňa s jasličkami
4.2 Narodenie Ježiša
4.3 Zvestovanie pastierom
4.4 Klaňanie sa pastierov
4.5 Zvestovanie trom kráľom
4.6 Svätá rodina v jaskyni s jasličkami. Herodes sa dozvie o zázračnom narodení
4.7 Obriezka Ježiša
4.8 Alžbeta na návšteve u svätej rodiny
4.9 Anna u svätej rodiny
Ještě jeden komentář od Peter(skala)
Peter(skala)
- Nahlásit
Změnit komentář
Smazat komentář
U.S.C.A.E.
- Nahlásit
Změnit komentář
Smazat komentář
Nehorázností je tam ale viac. Ľutujem že som to čítal. Zahmlenie toho že v tretej Omši sa pripomína Eucharistický Kristus, subtitučná teológia prevrátená naruby.
ešte kto sú to tí nešpecifikovaní nepriatelia svätého Štefana prvomučeníka:
Štefan plný milosti a sily, robil veľké divy a znamenia medzi ľudom.
Tu vstali niektorí z takzvanej synagógy Libertíncov, Cyrénčanov a Alexandrijčanov a …Více
Nehorázností je tam ale viac. Ľutujem že som to čítal. Zahmlenie toho že v tretej Omši sa pripomína Eucharistický Kristus, subtitučná teológia prevrátená naruby.
ešte kto sú to tí nešpecifikovaní nepriatelia svätého Štefana prvomučeníka:
Štefan plný milosti a sily, robil veľké divy a znamenia medzi ľudom.
Tu vstali niektorí z takzvanej synagógy Libertíncov, Cyrénčanov a Alexandrijčanov a z tých, čo boli z Cilície a Ázie, a hádali sa so Štefanom. Ale neboli schopní čeliť múdrosti a Duchu, ktorým hovoril.
Keď to počuli, pukali im srdcia od zlosti a zubami škrípali proti nemu.
Ale on, plný Ducha Svätého, uprene sa zahľadel na nebo, uvidel Božiu slávu a Ježiša stáť po pravici Boha a povedal: „Vidím otvorené nebo a Syna človeka stáť po pravici Boha.“
Strašne vykríkli, zapchávali si uši a všetci sa naňho vrhli. Vyhnali ho za mesto a kameňovali. Svedkovia si odložili šaty k nohám mladého muža, ktorý sa volal Šavol.
Štefana kameňovali a on sa modlil: „Pane Ježišu, prijmi môjho ducha.“
A len čo to povedal, zomrel.
ešte kto sú to tí nešpecifikovaní nepriatelia svätého Štefana prvomučeníka:
Štefan plný milosti a sily, robil veľké divy a znamenia medzi ľudom.
Tu vstali niektorí z takzvanej synagógy Libertíncov, Cyrénčanov a Alexandrijčanov a z tých, čo boli z Cilície a Ázie, a hádali sa so Štefanom. Ale neboli schopní čeliť múdrosti a Duchu, ktorým hovoril.
Keď to počuli, pukali im srdcia od zlosti a zubami škrípali proti nemu.
Ale on, plný Ducha Svätého, uprene sa zahľadel na nebo, uvidel Božiu slávu a Ježiša stáť po pravici Boha a povedal: „Vidím otvorené nebo a Syna človeka stáť po pravici Boha.“
Strašne vykríkli, zapchávali si uši a všetci sa naňho vrhli. Vyhnali ho za mesto a kameňovali. Svedkovia si odložili šaty k nohám mladého muža, ktorý sa volal Šavol.
Štefana kameňovali a on sa modlil: „Pane Ježišu, prijmi môjho ducha.“
A len čo to povedal, zomrel.
U.S.C.A.E.
- Nahlásit
Změnit komentář
Smazat komentář
Podľa nej kresťania pôvodne pohanský sviatok Natalis Solis invicti použili a nanovo ho interpretovali v kresťanskom duchu. Rímski kresťania tento štátny sviatok Slnka začali sláviť ako vlastný sviatok narodenia Krista – Slnka na základe biblických citátov. Kristus je tiež nazývaný napríklad Slnko spravodlivosti – Sol iustitiae, alebo Lux Mundi – Svetlo sveta.
---
túto lož veľmo radi papagájujú …Více
Podľa nej kresťania pôvodne pohanský sviatok Natalis Solis invicti použili a nanovo ho interpretovali v kresťanskom duchu. Rímski kresťania tento štátny sviatok Slnka začali sláviť ako vlastný sviatok narodenia Krista – Slnka na základe biblických citátov. Kristus je tiež nazývaný napríklad Slnko spravodlivosti – Sol iustitiae, alebo Lux Mundi – Svetlo sveta.
---
túto lož veľmo radi papagájujú modernisti ale však trošku tú makovicu ponamáhať žeby sa Apoštoli nespýtali Matky na narodenie Syna?
je to presne naopak Cisár chcel prebiť presadzujúce sa Kresťanstvo pohanstvo zanikalo tak "musel" niečo skúsiť
a navyše vianočné obdobie je podstatne dlhšie Tradičný Katolíci aj tých byzantského obradu myslím ho máme stále rovnako a správne dlhé
---
túto lož veľmo radi papagájujú modernisti ale však trošku tú makovicu ponamáhať žeby sa Apoštoli nespýtali Matky na narodenie Syna?
a navyše vianočné obdobie je podstatne dlhšie Tradičný Katolíci aj tých byzantského obradu myslím ho máme stále rovnako a správne dlhé
U.S.C.A.E.
- Nahlásit
Změnit komentář
Smazat komentář
Ve druhé polovině 20. století se však zejména mezi liturgisty ujala myšlenka, že 25. prosinec je pouze konvenční datum, které si zvolili římští křesťané, aby vytlačili kult nepřemožitelného Slunce, tzn. svátek Mitrův nebo císařův, který připadal na zimní slunovrat. Je pravdou, že po Konstantinově ediktu by církev mohla mít touhu zužitkovat nějaký svátek zanikajícího pohanství, nikoli však …Více
Ve druhé polovině 20. století se však zejména mezi liturgisty ujala myšlenka, že 25. prosinec je pouze konvenční datum, které si zvolili římští křesťané, aby vytlačili kult nepřemožitelného Slunce, tzn. svátek Mitrův nebo císařův, který připadal na zimní slunovrat. Je pravdou, že po Konstantinově ediktu by církev mohla mít touhu zužitkovat nějaký svátek zanikajícího pohanství, nikoli však vymýšlet z ničeho nic datum tak zásadního významu. Navíc, kult nepřemožitelného Slunce zavedl císař Aurelianus roku 274, zatímco první zmínku o 25. prosinci jako dni Narození Krista nacházíme u Hippolyta Římského roku 204 (Komentář ke knize proroka Daniela). K tomu lze připojit také homilii Jana Zlatoústého z roku 386, kde tvrdí, že římská církev zná datum Kristova narození z archivu římské říše, ve kterém se uchovala akta o sčítání lidu provedeném na rozkaz císaře Augusta.
Stojí také za zmínku, že v byzantském ritu slavnost Zvěstování liturgicky ruší neděli i Zelený čtvrtek a připadne-li na Velikonoce, zpívá se namísto poloviny mešního kánonu zvláštní hymnus složený právě k tomuto souběhu obou slavností. Nepřetržitá paměť je tedy střežena liturgií, k čemuž zásadně přispělo Lukášovo evangelium a jeho důraz na místa, data a osoby.
Křesťanská slavnost Narození Páně tedy nemá svůj historický původ v Římě, nýbrž ve Svaté zemi. Tímto se nechce říci, že je objasněno úplně všechno, ale „starší teorie, že 25. prosinec se v Římě formoval v protikladu k mýtu o Mitrovi, nebo také jako křesťanská odpověď na kult nepřemožitelného Slunce, který byl ve třetím století podporován římskými císaři jako pokus o vytvoření nového říšského náboženství, jsou již dnes neudržitelné.“ (J.Ratzinger, Duch liturgie, Barrister&Principal, Brno 2006, str. 95).
radiovaticana.cz/clanek.php?id=15695
Stojí také za zmínku, že v byzantském ritu slavnost Zvěstování liturgicky ruší neděli i Zelený čtvrtek a připadne-li na Velikonoce, zpívá se namísto poloviny mešního kánonu zvláštní hymnus složený právě k tomuto souběhu obou slavností. Nepřetržitá paměť je tedy střežena liturgií, k čemuž zásadně přispělo Lukášovo evangelium a jeho důraz na místa, data a osoby.
Křesťanská slavnost Narození Páně tedy nemá svůj historický původ v Římě, nýbrž ve Svaté zemi. Tímto se nechce říci, že je objasněno úplně všechno, ale „starší teorie, že 25. prosinec se v Římě formoval v protikladu k mýtu o Mitrovi, nebo také jako křesťanská odpověď na kult nepřemožitelného Slunce, který byl ve třetím století podporován římskými císaři jako pokus o vytvoření nového říšského náboženství, jsou již dnes neudržitelné.“ (J.Ratzinger, Duch liturgie, Barrister&Principal, Brno 2006, str. 95).
radiovaticana.cz/clanek.php?id=15695