Za našich dnů musíme dávat velký pozor na svou víru v božství Páně. Hereze jednou zanedbává člověčenství našeho požehnaného Pána, po druhé jeho božství. V dnešní době je u lidí oblíbeno, jak zní jejich fráze, rozvíjet lidské rysy v Kristu. Mluví v prázdné, školometské chvástavosti těchto dnů o vyvýšení a předvedení lidské stránky Ježíšovy. Takto pro nevěřící lidi nemá náboženství ani fakta, ani nauku v přesném slova smyslu, ale jenom symboly a názory. Ve hvězdářství se lidé radují, když mohou pochybnou mlhovinu rozložit v jasně rozlišené jednotlivé hvězdy, ale v bohovědě tento postup převracejí. Tu by rádi uvedli v neurčitost, co bylo jednou jasným, aby takto učinili bohovědu beztvárným, mlhavým světlem, o němž by mohli teoretizovat a dohadovat se, jak by se jim líbilo, nacházejíce v jejích mohutných spirálovitých závitnicích nebo v čarách jejích rozervaných rohů takové fantastické podoby, jaké si tvořili starověcí lidé, dávajíce jména souhvězdím. Nuže, odkud vzchází tato láska k neurčitosti ve věcech náboženských spojená s takovou touhou po určitosti ve všech ostatních oborech lidského vědění než z touhy uniknout jhu víry, bez nepohodlné odvahy odvrhnout ji veřejně? Z naší strany tudíž duch nápravy musí být stále na stráži, aby poskytl svou něžnou pomoc obraně cti našeho Pána proti útokům, kdekoliv se na ni podnikají. Ježto tedy zjevené dogma zajišťuje naší víře stejnoměrnou a rozumnou ryzost, náprava se oddá více než jindy vroucímu uctívání věčného Slova.

Bůh Nemluvně – TE DEUM HODIE