Mám vo veľkej úcte zjavenie Panny Márie vo Fatime,janevanj,ale ono je iba povzbudením,aby sme verili evanjeliu.A evanjelium hovorí jasnou rečou: Kristus zomrel za naše hriechy,on sám sa stal hriechom aby náš hriech zomrel spolu s ním a potom vstal z mŕtvych,aby sme aj my,čo sme v Neho uverili,spolu vstali z mŕtvych s Ním a mali večný život vierou v Neho.
Toto je tá najúžasnejšia správa,akú som počul a čítal.Ježiš zničil svojou smrťou môj hriech a daroval mi večný život.Nie preto že ja som dobrý ale preto,že Boh je dobrý.Nie preto že ja som niečo dobré urobil ale preto,že on dobré urobil(obetoval sa)Na kríži zničil všetky moje hriechy: ktoré so spáchal,pácham a ešte v budúcnosti spácham.

"Naše Paní nám ukázala obrovské ohnivé moře, které jakoby bylo pod zemí. V tomto ohni byli ponořeni démoni a duše, v lidské podobě; byly jako průhledné žhavé uhlíky - začerněné nebo rozpálené do bronzova, vznášely se v oblacích kouře, z jejich těl vycházely plameny. Zvedaly se a padaly na všechny strany jako jiskry z planoucí vatry, byly jakoby ve stavu beztíže a nekontrolovaly své pohyby; příšerně vřeštěly, sténaly a naříkaly bolestí a zoufalstvím.

Toto všechno nás tak vyděsilo, že jsme se začali třást strachem. Démoni vypadali jako hrozně odpuzující a odporná, neznámá zvěřata, černá a průhledná jako žhavé uhlíky. Toto vidění trvalo pouze chvíli, a to díky naší laskavé nebeské Matce, která nás předem upozornila na to, co uvidíme, a slíbila, že nás vezme do nebe. Jinak bychom zřejmě zemřeli strachem a hrůzou.

Pak jsme pozvedli oči k Naší Paní, která nám laskavě, ale i se smutkem řekla: "Viděli jste peklo, kam jdou duše ubohých hříšníků. Bůh si přeje, aby se na jejich záchranu začalo ve světě uctívat mé Neposkvrněné Srdce. Jestliže lidé udělají, co vám teď řeknu, mnoho duší bude zachráněno, a bude pokoj a mír. "

Peter Maria
Uvítal jsem, když v České republice byl trest smrti zrušen. Důvodem jest možnost soudního omylu či zneužití jako při procesech z 50-tých letech, kdy obžalovaní často mluvili podle předem zhotoveného scénáře.
Např. upálení sv. Panny Orleánské je toho smutným příkladem. Byla označena za heretika a upálena.
Uvítal jsem, když se papež František postavil proti trestu smrti. Věřím, že každý se může obrátit, což bohužel trest smrti nemusí umožnit.

Denní liturgie (Cyklus - B)
1. čtení:
Bratři! Poznání vede k domýšlivosti, ale láska vzdělává. Jestliže si někdo na svém poznání zakládá, nemá ještě poznání, jaké se patří. Kdo však miluje Boha, ten je od něho vyvolen. Pokud jde o požívání masa z modlářských obětí: Víme, že není na světě žádná modla, která by byla Bohem. Neboť i když jsou na nebi i na zemi takzvaní „bohové“ – a skutečně (se mluví) o mnoha „bozích“ a mnoha „pánech“ – ale pro nás je jeden Bůh: Otec, od něhož pochází všechno a pro něhož jsme tu i my; a máme jednoho Pána: Ježíše Krista, skrze něhož povstalo všechno, i my. Ale všichni to poznání nemají. Někteří totiž byli dosud zvyklí uctívat modly a jedí to maso jako maso z obětí. Pak se ovšem jejich svědomí poskvrňuje, protože je dosud slabé. Jestliže někdo vidí tebe, který máš (správné) poznání, jíst v (pohanském) chrámě, nenarušíš jeho svědomí, dosud slabé, že bude to maso jíst jako maso z obětí? A tak to tvé poznání strhne do záhuby toho slabého člověka, bratra, za kterého Kristus umřel. Když tedy takovým způsobem hřešíte proti bratrům a zraňujete tím jejich slabé svědomí, hřešíte proti Kristu. Proto pohoršuje-li jídlo mého bratra, nikdy už nechci jíst maso, abych nepohoršoval svého bratra.
1Kor 8,1b-7.10-13

Žalm:
Zl 139
Žalm 139

Evangelium: Lk 6,27-38

Církevní kalendář:
sv. Jan Zlatoústý
Pocházel ze syrské Antiochie. Po studiu řečnictví přijal křest a věnoval se poustevnickému životu. Roku 381 se stal jáhnem a v té době začal i literární činnost. Knězem byl od r. 386 a upozornil na sebe svou výmluvností s mimořádnou řečnickou schopností. Po 11 letech byl povolán za konstantinopolského patriarchu. Zůstal věrný svým zásadám, vedl skromný život a pranýřoval rozmařilost bohatých. Jeho ctnosti vedly k tomu, že byl opakovaně poslán do vyhnanství (403 a 404) odkud pokračoval v díle psaním spisů. Starostlivou péčí o duchovní dobra se střetával s úsilím nepřátel dostat ho co nejdál. Císař pak potvrdil jeho odsun i z oblasti arménského Kukusu na východě Turecka až k východnímu břehu Černého moře. Tam však nedošel a podlehl útrapám v pontské Komani (u současného Tokátu v severním Turecku). Jeho poslední slova byla: "Sláva Bohu za všecko." Ostatky byly r. 1204 slavně převezeny do Konstantinopole.
catholica.cz
Liturgie sv. Jana Zlatoústého (Chrysostoma) Valaamský monastýr
Sv. Jan Zlatoústý - Odříkám se tě, satane!