Milí bratři a sestry,
dnes se společně sejdeme, abychom rozjímali o tom, jak je důležité obdivovat krásné Boží dílo a lidské tělo ve všech jeho podobách. Pohled na naše tělesné schránky nám může přinést mnoho poučení, neboť v sobě nesou jak sílu, tak i slabost, bídu i lesk.
Když se díváme na sebe a na ostatní, neustále jsme konfrontováni s nepřirozenými ideály krásy, které nám média …Viac
Milí bratři a sestry,
dnes se společně sejdeme, abychom rozjímali o tom, jak je důležité obdivovat krásné Boží dílo a lidské tělo ve všech jeho podobách. Pohled na naše tělesné schránky nám může přinést mnoho poučení, neboť v sobě nesou jak sílu, tak i slabost, bídu i lesk.
Když se díváme na sebe a na ostatní, neustále jsme konfrontováni s nepřirozenými ideály krásy, které nám média a společnost vnucují. Pociťujeme velký tlak být dokonalí, mít ideální postavu, mladistvě vyhlížet. Avšak ve svém Božím díle jsme všichni jedineční - snažme se proto odhodit tyto uměle vytvořené normy a uvědomit si, že pravá krása je v naší autenticitě.
Náš Stvořitel nás stvořil s ohromnou škálou tělesných schopností. Od pružných svalů atletů, které dokáží zdolávat překážky, až po nejmenší pohyby prstů, které nám umožňují dotýkat se s láskou. Toto je obrovský dar, který nám Bůh propůjčuje. Vědomí síly a možností našeho těla by nás mělo vyburcovat k vděku a oceňování svého těla, bez ohledu na jeho fyzický stav.
Ale nejen síla, ale také slabost těla je důležitou součástí božího plánu. Lidé často zápasí se zdravotními problémy, nemocemi a omezeními. Tyto chvíle nám mohou připomínat, jak jsme zranitelní a že jsme závislí na Boží milosti. Přijmout svou slabost je důležité, protože Bůh je velký nejen ve své moci, ale také v dávání a přijímání milosti.
Ať už je naše tělo plné záře nebo se nachází v temnotě, stále je to Boží dílo, které stojí za obdiv. Bez ohledu na to, jak vypadáme, jaké máme schopnosti, jak se cítíme, Jsme Královými dětmi. Naše tělo je svatyní, ve které Ježíš přebývá a projevuje svou sílu. Proto ho s úctou a láskou pečujme.
A nezapomínejme také, že lidské tělo není jen jednotlivými součástmi, ale také řadou vztahů a společenstvím. Vzájemná péče, sdílení radosti i bolesti propůjčují lidskému tělu smysl a jistotu. Navzájem se povzbuzujme, abychom obdivovali, respektovali a milovali krásu v každém člověku, kterému jsme dáni.
Milí bratři a sestry, vyzývám vás, abychom se vydali na cestu vnímání Božího díla ve svém těle a v tělech druhých. Obdivujme jak sílu, tak i slabost, které nám Bůh daroval. Nevede nás k tomu, abychom se takhle občas dívali do zrcadla a podlehli kritice, ale abychom začali vnímat a oceňovat vše, co nám náš Stvořitel propůjčil.
Amen.
