Málo známé o Husovi, že když dostal rozhřešení, tak

v Kostnici, když ho stoupenec Kostnického katolického sněmu rozhřešoval, tak tento zpovědník musel nabýt jistoty, že Hus se zříká omylů, za které byl odsouzen na Kostnickém katolickém sněmu před pár dny. Jinak by Husovi rozhřešení ani před smrtí nedal.
Čili pokud mistr Jan Hus nepodvedl lhaním zpovědníka, když kráčel na popravu, tak rozhřešení dostal platně a účinně a Bůh mu odpustil jeho omyly, které přijal od mistra Viklefa z Anglie.
Viklef byl maranem, čili kryptožidem, jehož ďábelským cílem bylo rozdělit do té doby jednotnou západní Katolickou církev dle zásady: Rozděl a opanuj rozdělené. Viklefovým spisům se to rozdělování povedlo skrze tehdy pyšně neopatrného univerzitního mistra svobodných umění Jana Husa, skrze jeho podobně pyšné a neopatrné univerzitní kolegy (o té pýše je např. v zobrazené knize)

a především skrze jeho i jejich dlouholetého ochránce, cizoložného, bisexuálního i homosexuálního českého krále Václava IV., opilce a násilníka, který pár roků předtím zavraždil svýma rukama sv. Jana Nepomuckého v Praze a který dopustil zardousit svým loveckým psem svou předchozí manželku královnu.
V německé Kostnici, po rozřešení od Husovi ve vazbě přiděleného zpovědníka, byl Hus buď poslán na kající doživotí do zahraničního kláštera, jak zaznamenal ve svém deníku P. Páleč, nebo dle školstvím tradované verze byl popraven upálením. Deník byl nalezen kolem r.2 000 na jednom českém hradě (informoval mě o tom P. Filip M. Štajner OP v Poděbradech dle zprávy z tisku). Dle deníku byl upálen místo Husa pokladník krále Zikmunda za zpronevěření královských peněz. Neupálení Husa bylo až do r.2 000 pro veřejnost neznámou věcí.

Pokud jsem dobře informován, tak poslední Husova sv. zpověď a rozhřešení v městě Kostnici nebyla u P. Páleče, ale u jiného neznámého kněze. Pálečův deník pouze informoval o nepopravě, neupálení Husa. O udělení rozhřešení Husovi informovali jiní očití svědci. Asi se konalo na viditelném místě a zdálky poznali znamení rozhřešení, když ho kněz Husovi udílel.

Jestliže se Hus poctivě vyzpovídal, pak problémem přestala být Husova osoba. Neboť ze 2 lotrů na kříži, kteří se Pánu Ježíši společně posmívali, se nakonec 1 z nich zastyděl a řekl, že oni lotři tu visí spravedlivě, ale Ježíš Kristus je na kříži nevinně. A proto se duše tohoto kajícího lotra Dismase toho dne dostala do Ráje s Kristem. Čili zemřel-li Hus po pokání, může být v Ráji.
Problémem zústaly Husovy spisy, konkrétní věty z Husova učení, převzaté od Viklefa. Mylné učení o neplatnosti všech 7 svátostí od smrtelně hřešících papežů, biskupů, kněží a mylné učení o automatické ztrátě autority od smrtelně hřešících šlechticů a králů, které způsobilo husitské války a vyhubení 40 % obyvatel tehdejšího království českého.

Bohu žel, přesvědčení o neplatnosti svátostí ze spisů Husa převzal na Ukrajině tajně vysvěcený řeckokatolický biskup Antonín Eliáš Dohnal a jeho žáci. Proto, ačkoliv on i oni správně zápasí proti dnešní sodomské LGBT a další nemorálnosti a ulhanosti ve světě i v církvi, tak používáním Husových omylů to, co jednou rukou staví, to samé zároveň druhou rukou boří.

DOPLŇUJI:
Především král Zikmund (po dědovi s lucemburskou krví), který organizoval vykonání trestu, si nejspíš myslel, že chybující a pyšní husité spíš zkrotnou, když budou věřit, že Hus shořel. Přepočítal se, neznal dost českou slovanskou povahu. Zapomněl, že PRAVDA OSVOBOZUJE.

Veřejná doména