1121 — Hrabě Rudolf Habsburkský na lovu. Jednou jel hrabě Rudolf Habsburkský se svými služebníky na lov. V tom uslyšel zvonění zvonečku. Ohlédl se a spatřil, že kněz kráčí s nejsvětějši svátostí k nemocnému. Kněz přišel až k potoku, jehož lávku odnesl deštěm rozvodněný potok. Kněz zouval si střevíce, aby přebrodil potok. Když to Rudolf spatřil, ihned seskočil z koně a nabídl ho knězi, aby sedl na kůň a jel k nemocnému. Druhého dne přivedl duchovní koně hraběti zpět a děkoval mu za laskavost prokázanou. Rudolf však koně nepřijal zpět, nýbrž pravil: „Nechci více vstoupiti na koně, na němž jel Pán můj a Stvořitel; věnuji ho od této doby službě Boží.“ Kněz poděkoval a dojat promluvil věštecká slova: „Tento šlechetný čin odplatí vám Všemohoucí.“ Kněz tento stal se později dvorním kaplanem arcibiskupa Vernera v Mohuči a upozornil tohoto knížete,, volence mohučského, na šlechetného a zbožného hraběte. Arcibiskup mohučský obrátil při královské volbě pozornost volenců na Rudolfa Habsburkského. Tak se stalo, že byl zbožný hrabě roku 1273 zvolen za krále německé říše; jest pradědem našeho rakouského panovnického domu.

1122 — Dva králové u lůžka nemocného. Zbožný císař Ferdinand II., který panoval počátkem války 30 leté, měl velikou úctu k nejsvětější svátosti oltářní. Kdykoliv jel na voze nebo na koni a spatřil kněze jiti s nejsvětější svátostí k nemocnému, ihned sestoupil a poklekl. Jednou, když ještě nebyl císařem a na koni potkal se s knězem nesoucím nejsvětější svátost, nejen že seskočil s koně, nýbrž šel pěšky spolu k nemocnému, byl přítomen svátým obřadům a obdaroval rodinu nemocného. Kněz, jenž poznal krále, pravil po ukončení svátých obřadů k nemocnému: „Raduj se milý příteli! Dnes dva králové tě navštívili, totiž král všech králů a jeho ctihodný zástupce na zemi — náš milovaný král Ferdinand.

1123 — Královna přepustila svůj dvorní kočár knězi. V časopisech byla uveřejněna zpráva o šlechetném skutku královny Kristiny španělské, která pochází z rodu habsburkského. Jela 21. února 1896 provázena svým bratrem ve dvorním kočáru. A hle, tu náhle kráčí cestou kněz, nesa nejsvětější svátost k nemocnému. Královna a její bratr ihned vystoupli, vyzvali kněze i jeho průvodce, aby zaujali místo v povoze a jeli k nemocnému. Královna kráčela za vozem, navštívila nemocnou osobu, potěšila ji a bohatě obdarovala. Radost obyvatelstva nad tímto ušlechtilým skutkem královny byla nesmírná.

a vse zvezdy z kremla dole, orla pastavit.

Už aby to bolo.

Ten výpočet 666 je síce hrubo manipulatívny, ale zjavne nie je tak pevne ich ako sa zdá. Lebo z tej korešpondencie roky dozadu vyplynulo, že on nepomáhal na žiadosť debilom, keď to napíšem natvrdo, ale poctivým štátnym zamestnancom a tak podobne.

David Camerom bol nerád že tú korešpondenciu zverejnili.

To Wiliam je čistý káder.