Ukřižovaná Církev | Lumen de Lumine
2018
Ukřižovaná Církev

Bohužel, kolik je Jidášů Iškariotských – kteří za nabízenou odměnu nějakého časného prospěchu prodávají pravdu, zrazují bližního podlým polibkem, a tím způsobem se věšejí na oprátku věčné záhuby. (…) Ale běda, běda, celé Kristovo mystické Tělo, jakým je Církev, je znovu křižováno a usmrcováno. (sv. Antonín Paduánský, »Kázání o postní neděli«)
To, co sv. Antonín naznačil těmito slovy, nebylo pravděpodobně to, co si myslíme, že v nich čteme. Oni neprodávali pravdu pro hmotný zisk, byli to snad kazatelé nebo profesoři teologie, kteří zneužívali své povolání k obohacování a k získání postavení či podobných cílů a lichotili mocným. Jak uvidíme dále, Antonín viděl Církev jako ukřižovanou pokušeními démonů, stejně jako rouháním a pronásledováním ze strany pohanů, heretiků a židů, tedy saracénů, katarů a lichvářů.. Ti první opanovali Středozemní pobřeží a terorizovali a pronikali velmi hluboko do křesťanského vnitrozemí, kde loupili a drancovali. Ti druzí kontrolovali vnitřní území a důležitá města jižní Francie a severní Itálie, třetí pronikli dokonce do ekonomie s cílem podrobit si také jejich politiku s odvoláním na staré boží přísliby, které se jich už netýkaly, protože odmítli Mesiáše.
Slova světců nicéně odhalují mimořádnou aktuálnost a mohou být oprávněně aplikována i na dnešek. Dnes bohužel mnozí z těch, kteří jsou povoláni, aby hlásali a učili Božímu slovu, prodávají doslova Kristovo slovo, aby získali uznání a výhody u mocných tohoto světa, ovládaného židovskými financemi. Jejich lichocení spočívá v ospravedlňování lidských hříchů, aby odvrátili jejich pozornost od nebezpečí, k němuž směřují. Tímto jednáním připravují oprátku pro ty, kteří jim naslouchají, provaz věčného odsouzení. Skutečná a pravá islámská dobyvačná invaze s povzbuzováním velké části katolické hierarchie, se stala tlampačem novodobé gnóze v postmoderní kultuře: jestliže první modernismus byl kloakou všech bludů (Pius X:), tento je stokou nejhorších intelektuálních absurdností a morálních ohavností. Nejen život jednotlivců a rodin, ale celé společnosti a státy jsou kontrolovány lichváři a spekulanty velkých bank a finančních společností.
Církev, Kristovo mystické tělo, má na sobě reprodukovat příběh smrti a zmrtvýchvstání, kterým prošla její Hlava, aby ji vykoupila. Z teologického hlediska to není nutnost absolutní, nýbrž myšlenka navýsost vhodná, tj. shodná s Božím plánem. Plné dovršení vykoupení vyžaduje z důvodů spravedlnosti také účast vykoupených. V okamžiku, ve kterém se dokonávala výkupná Oběť, jedině Maria se jí účastnila svou spoluprací a stala se tak Spoluvykupitelkou a Matkou Církve. Nyní je spravedlivé, aby také děti nejen individuálně, jak se stále děje, ale také společně se připojili k obětování jako údy jediné Oběti započaté na Kalvárii, a uskutečňovali tak v celistvém Těle také zapojení svého vznešeného údu do jejího naplnění. Nenahraditelná role Panny Marie nám pomáhá nejen pochopit smysl a plodnost Kříže, ale také smysl přítomné hodiny.
Utrpení Hlavy se vždy promítá i do Těla, nyní však je to samotná smrt, která má nastoupit jako předehra zmrtvýchvstání. Jestliže Bůh dopustil, aby na vrchol Církev nastoupil muž bez víry, má to svůj přesný důvod: má ji zradit a zaprodat jejím nepřátelům, kteří ji chtějí zničit, aby si jednou provždy ( jak jsou naivní! ) vyřídili své účty s Nazaretským, kterého jejich otcové vydali do rukou Římanů. To platí výlučně pro hlavy židovského národa, které ostatně bez skrupulí vydaly na smrt miliony svých soukmenovců ( a posloužili si taktéž pohanským režimem – ne- li satanským), aby dosáhli svých zvrácených záměrů, jako je vytvoření státu na zemi ztracené z Božího rozhodnutí a obsazené jinými obyvateli. Nejvyšší proradnost těchto pánů, kteří v celých křesťanských dějinách provokovali ta nejhorší pronásledování proti Církvi, dospěla nakonec k tomu, že na ni zaútočili zevnitř, aby ji rozvrátili, když viděli, že krev mučedníků nepůsobí nic jiného, než že ji omlazuje a posvěcuje.
Rozuzlení dramatu nebude rychlé ani snadné. Můžeme jistě modlitbou případně slibem ulehčit agonii, nikoliv však vyhnout se smrti – jak tomu vždy je v Božím jednání - která je současně trestem i spásou. Zrada dospěla tak daleko, že dokonce byly otevřeny brány Vatikánu a jeho institucí těm, kteří provádějí destrukci Církve i civilní společnosti za tím účelem, aby definitivně konsolidovali hegemonii oligarchie nejbohatších lidí. Tato zrada se neomezuje na špičky, ale objímá všechny vrstvy, až k základně. Všude je zřejmá vzpoura proti Bohu a řádu, který ustanovil. Modleme se tedy růženec za vlast i za celý svět, především proto, že jen málo věřících je schopno vytrvat a projít touto zkouškou bez ztráty víry. Jako na Bílou sobotu, kdy víra zůstala dostupná jen v neposkvrněném Srdci Panny Marie a u toho učedníka, kterého jí svěřil Mistr, mohou ve víře vytrvat jen ti, kteří jsou Jí zasvěceni a prožívají toto zasvěcení ve vytrvalé modlitbě a pevné lásce vůči všem.
Srdce zmučená událostmi a zprávami stále více zdrcujícími musí se proto připodobnit Srdci Spoluvykupitelky a spolupracovat tak na naplnění Vykoupení tím, že obětují tohoto utrpení jako dostiučinění, kterého se Bohu nedostává od zatvrzelých hříšníků neochotných k obrácení. To je milost, o kterou musíme prosit v první řadě. Jen zasvěcení Panně Marii může přinést všem potřebné plody, tím že se spojíme v úkonu sebeobětování spolu s jejím ukřižovaným Synem, tedy že se ztotožníme se samotným Ukřižovaným pro spásu naši, našich drahých a celého světa. Nepodléhejme pokušení deprese ani pokušení bouřit se s nenávistí a hněvem. Jedno i druhé by nás zničilo a zmařilo by naši spolupráci na Božím plánu. Dále společně a odvážně hlásejme pravdu a sahejme jen k takovým formám zatajení, které nevedou k pokrytectví a které vyžaduje nutnost, abychom nebyli zcela neutralizováni. Kritériem musí zůstat dobro duší, abychom se s nimi mohli setkat v ráji. Posilu hledejme ve svatém přijímání, které je jeho předchutí.

Jak je Bůh dobrý k těm, kteří jsou spravedliví a mají čisté srdce! Moje nohy málem zbloudily, téměř jsem sešel z cesty, protože jsem záviděl bláznům, když jsem viděl, jak spokojeně si ti svévolníci žijí . (…) Nebesa si berou do úst a svým jazykem prosmýčí zemi. Kdybych řekl: Budu mluvit jako oni, zrádně bych opustil pokolení svých synů.(...) Jaký úděs to náhle vyvolá: Všichni do jednoho se obrátí vniveč. Jako snem po probuzení pohrdneš, Pane, jejich přeludem. (...) Byl jsem to blázen, nic jsem neznal. Teď však už chci být ustavičně u Tebe, uchopils mě za pravici, povedeš mě podle svého rozhodnutí a pak mě přijmeš do své slávy. (Ž. 72 1-3.9,15.19-20.23-24)
Don Elia: La Scura

Mnoho dobrých článkov,ktoré nás varovali pred tým,čo chystá pár samozvancov,vymazali.
Toto som našla.

sme.sk/…znamu-poruch-americkou-asociaciou-psychiatrov.html

Základ výmazu homosexuality zo zoznamu porúch Americkou Asociáciou Psychiatrov
1.7.2014 o 18:52 (upravené 1.7.2014 o 22:13) | Karma článku: 11.31 | Prečítané 2986-krát
V roku 1973 Americká Asociácia Psychiatrov (APA) vyňala homosexualitu zo zoznamu porúch (DSM), čo sa následne stalo motorom aktivizmu za uzákonenie manželstiev osôb rovnakého pohlavia. Čo bolo však základom výmazu homosexuality zo zoznamu?
Štúdia Evelyn Hookerovej
Podľa webovej stránky University of California - Davis bola základným kameňom vyňatia homosexuality z DSM štúdia Evelyn Hookerovej, ktorej záverom bolo, že homosexuálne osoby žijú v rovnakej psychickej rovnováhe ako heterosexuálne orientovaní ľudia. Štúdia má však vážne metodologické nedostatky.
Hookerová svojej štúdii skúmala 30 homosexuálnych mužov a ako kontrolnú vzorku mala 30 heterosexuálnych mužov, teda dokopy 60 ľudí. Vzhľadom na to, že homosexualita je fenomén, ktorý sa vzťahuje na celú planétu, je 60 ľudí pomerne nereprezentatívne vzorka.
Ďalším problémom štúdie bola diagnostika subjektov. Hookerová použila tzv. projektívne testy: TAT, Rorschach a MAPS. Ako vyzerajú tieto testy v praxi? Rorschachov test pozostáva z povestných machúľ, ktoré odborník ukazuje pacientovi, ktorý má následne povedať, čo mu daná machuľa pripomína. MAPS je test, v ktorom pacient musí dať vystrihnuté postavičky ľudí a zvierat na obrazy rôznych pozadí a vyrozprávať k tomu príbeh. TAT je taktiež diagnostická metóda skladajúca sa z obrazov, ku ktorým pacient musí povedať príbeh. Na základe výsledkov týchto testov potom odborník ohodnotí psychické zdravie pacienta. Tieto testy majú jednoznačne svoj význam, ale kvôli svojej subjektívnosti by mali byť kombinované s inými objektívnejšími testami ako napr. dotazníky. Inými slovami, Hookerová nebola dostatočne dôsledná v diagnostickom prístupe.
Najvážnejším zlyhaním štúdie je selektívny výber vzorky. Skúmali sa totiž ľudia, ktorí v čase štúdie nepodstupovali žiadnu psychoterapiu ani inú psychologickú, či psychiatrickú liečbu. To vlastne znamená, že Hookerová neskúmala homosexuálov ako celok, ale vybrala si len tých jedincov, ktorí v danom čase nemali žiadne psychické problémy.
Taktiež je potrebné polemizovať o predmete štúdie. Hookerová totiž skúmala psychickú rovnováhu homosexuálov. Nevzala do úvahy fakt, že ak je osoba psychicky vyrovnaná, ešte neznamená, že jej správanie je v norme. Ako analogický príklad môže slúžiť promiskuita. Je mnoho ľudí, ktorí sú (zatiaľ) v psychickej rovnováhe, ale ich časté striedanie sexuálnych partnerov sa nepovažuje za normu. Je teda paradoxné, že predmetom štúdie, ktorá odštartovala „normalizáciu“ homosexuality, vôbec nebola homosexualita.
Proces výmazu homosexuality
Proces výmazu homosexuality je sám o sebe kontroverziou. Bývalý prezident Americkej Asociácie Psychológov (APsA) kritizoval fakt, že APA bola vyňatá zo zoznamu porúch hlasovaním. Je otázne, či sa dá považovať takýto postup za vedecký. Veda je totiž postavená na skúmaní, experimentoch, formulovaní hypotéz a teórií, nie na demokratickom hlasovaní, ktoré sa používa v politike.
Na záver si môžeme položiť otázku, že či by sme verili v Higgsov bozón, ak by si fyzici v CERNe odhlasovali jeho existenciu?