Potomek rabínů na „papežském“ trůně
S Josephem Ratzingerem jako „papežem“ Benediktem XVI. již proticírkev prak-ticky dosáhla po staletí sledovaného cíle, ba dokonce jej ještě překonala. Chtěla ve Vatikánu instalovat „papeže podle našich potřeb“ – konečně roku 2005 se jí podařilo nechat „zvolit“ po matce perfektně židovského „papeže“ s neméně než devíti rabíny v rodokmenu! Sice již také Giovanni Battista Montini alias Pavel VI. a Karol Wojtyla alias Jan Pavel II. měli židovské matky (Giudittu Alghisi a Emilii Kaczorowskou alias Katz), čímž byli Židy podle striktního smyslu halachy (talmudského religiózního zá-kona) a svůj úřad také v souladu s tím příslušně vykonávali, nicméně než pak Benedikt XVI. 28. února 2013 oficiálně nakonec „odstoupil“ z úřadu – který z opravdové kato-lické perspektivy nikdy nezastával –, své „předchůdce“ ještě překonal! Během pouhé třetiny „úřední doby“ Jana Pavla II. uskutečnil více veřejných setkání s předními ra-bíny a víc veřejných návštěv synagogy než Wojtyla a Montini dohromady za víc než čtyřicet let svého zhoubného působení!
Že se přitom rozhodně nejednalo o „katolicko-židovská“ setkání, nýbrž o konspira-tivní schůzky otevřeně vyznaných Židů s jen potají vyznávajícím Židem, to zůstává široké veřejnosti utajené. Stejně jako zednářstvo, operuje i protikřesťanské Židovstvo skrytě všude tam, kde by veřejným působením neuspělo.
Současně se Ratzingerovi a spol. podařil mistrovský kousek, nechat se vzdor tomu židovsko-zednářsky kontrolovanými médii označovat za „konzervativního“ – obrov-ský krok na cestě k naprostému zničení (již dávno ne katolického) zbytku křesťanství v „církvi II. vatikánského koncilu“. A je-li nyní dokonce „konzervativní“ i „modlit“ se u Zdi nářků a pěstovat stále vřelejší „přátelství“ s nejvyššími představiteli židovského protikřesťanství, má Ratzingerův nástupce nevídaně velký prostor k jednání. Ten může v díle totální zkázy pokračovat s ještě větší zběsilostí, ještě vyšším tempem, s ještě důraznějším úspěchem, ba možná je dokonce i dovršit!
Co jím bude zničeno, není přirozeně pravá katolická církev; ta je podle výslovného příslibu svého božského zakladatele nezničitelná a dál žije ve všech svých věřících, kteří nekompromisně zavrhují všechny hereze i ostatní bludná učení falešné „církve II. vatikánského koncilu“. Jak ovšem mnozí chtějí lpění na božsky zjeveném a neomylně předkládaném učení římsko-katolické víry sloučit s holdováním vysoce zasvěcenému židovskému zednáři jako „konzervativnímu papeži“, to zůstává jejich tajemstvím! Vy-davatelství Anton A. Schmid se svým krédem „Pro Fide Catholica“ takové teologicky neospravedlnitelné počínání rozhodně odmítá jako objektivně schizofrenní.
Joseph Ratzinger je přímým potomkem rabína Jehudy Loewa v Praze, do lucifer-sko-kabbalistické magie nejhlouběji zasvěceného rabína s pověstným „golemem“! – Takový je výsledek důkladného zkoumání Gilada ben Aarona, katolíka židovského pů-vodu. Ratzingerův rodokmen vypadá následovně:
1. Rabín Jehuda Loew (Leib) ben Bezalel (1512-1609) se oženil s Perl Shmelkes-Reichovou (1516-1610).
2. Jejich dcera Vogele Loewová (1556-1629) se provdala za rabína Isaka Ha-Cohe-na (1550-1624).
3. Jejich dcera Chava Ha-Cohenová (1580-1651) se provdala za Samuela Abraha-ma Bachracha (1575-1615), rabína ve Wormsu.
4. Jejich syn, rabín (Moses) Samson (Simson) Bachrach (1607-1670), si vzal za že-nu Dobrusch Phobusovou (1610-1662).
28
5. Jejich syn, rabín Jair Chayim Bachrach (1638-1702) z Wormsu, se oženil se Sa-rah (Dinou Sorlah) Brillinovou (1638-1703).
6. Jejich syn, rabín Samson (Simson), si vzal za ženu jistou Bachrachovou, o níž je známo jen datum narození 1657.
7. Jejich dcera Malka Bachrachová (* 1680) se provdala za rabína Zalmana Shpi-tze, prezidenta rabínského soudu (Beit Dinu) v Eisenstadtu.
8. Jejich dcera (Sarah) Sarl Shpitzová (* 1703) se provdala za Jacoba Knopfelma-chera (před r. 1739), vrchního rabína v Mehrinu.
9. Jejich dcera Nissel Knopfelmacherová (* 1722) si vzala za muže mladšího bratra svého otce (= vlastního strýce!), rabína Mosè Knopfelmachera (1718-1798).
10. Jejich syn Jacob Knopfelmacher (* 1739) se oženil s jistou Katharinou (* 1740).
11. Jejich syn Joachim Knopfelmacher (* 1764) se oženil s jistou Annou (* 1764).
12. Jejich syn Markus Knopfelmacher (* 1786) se oženil s jistou Betty.
13. Jejich dcera Josephine (Peppi/Josefa) Knopfelmacherová (* 1809) se provdala za Jacoba Taubera (1811-1845).
14. Jejich dcera Elisabetta Maria (Betty) Tauberová (* 1834 v moravských Hrani-cích) se roku 1858 provdala za Antona Petera Peintnera.
15. Jejich, tři roky před sňatkem svých rodičů narozená dcera Maria Tauber Peint-nerová (* 1855 v Rasa/Jižní Tyroly, † 1930) se provdala za Isidora Riegera.
16. Jejich dcera Maria Peintner Riegerová (* 1884) se provdala za Josepha Ratzin-gera, otce Josepha Aloise Ratzingera alias „Benedikta XVI.“
K tomuto rodokmenu, převzatému z italského katolického měsíčníku „Chiesa viva“ č. 452 ze září 2012 (str. 28-29), zbývá podotknout několik slov:
Není nám známo, zda Gilad ben Aaron je obdivovatel Benedikta (a tím přirozeně jen zdánlivý katolík), nebo je naopak skutečný katolík, kterému právě proto naléhavě záleželo na odhalení obrovského Ratzingerova pokrytectví; obojí by bylo (bohužel!) možné.
Pro první možnost by případně mluvilo stydlivé zamlčení příjmení manželek tří ge-nerací Knopfelmacherů č. 10-12. Tyto manželky zjevně nesly také příjmení Knop-felmacher; incestní manželství (mezi blízkými pokrevními příbuznými jako sourozen-ci, bratranci, etc.) byla v talmudském Židovstvu ještě koncem 19. století až překvapivě častá.
K Ratzingerově prabábě (nahoře č. 14) se v „Chiesa viva“ – s odvoláním na Gilada ben Aarona – říká: „Prabába Benedikta XVI., Maria Elisabetta (Betty) Tauberová, narozená jako Židovka na Moravě, byla zjevně roku 1834 rodinou zapuzena, když se stala katoličkou.“ Jak „zásadní“ její „obrácení“ bylo, je však zřejmé z toho, že katolic-ký sňatek byl – oproti závaznému příkazu katolické manželské morálky pod hrozbou smrtelného hříchu – uzavřen teprve tři roky po narození dcery…!
A protože řada Židovkou zahájených Ratzingerových ženských předků z matčiny strany je ucelená, platí Joseph Alois Ratzinger alias „Benedikt XVI.“ podle krité-rií ortodoxního židovského, tj. talmudského religiózního zákona „halachy“, beze-sporu za Žida.
Podle toho také svůj „papežský“ úřad v „církvi II. vatikánského koncilu“ využíval k cílevědomému popohánění judaizace pod klamným zdáním „konzervativní“ reakce. Zářným příkladem toho je jeho povýšení „arcibiskupa“ z Bordeaux, Jean-Pierre Ri-carda, do čela komise „Ecclesia Dei“, tedy té komise, která je kompetentní pro tzv.
29
„tradicionalisty“ a jejich tzv. „starou mši“. (Opravdoví římští katolíci by vlastně mu-seli oba výrazy odmítnout jako tendenční resp. jako falešné, protože tradice je v jistém ohledu identická se samotnou Církví, a existuje pouze jeden jediný legitimní mešní ritus – tedy právě ten tradiční!) Ricard se roku 2006 vydal do New Yorku za rabínem Avi Weissem započít u něj studium Talmudu! A Weiss je přesně tentýž rabín, který v roce 1989 s hloučkem svých žáků přijel do Osvětimi násilím vypudit karmelitánky z území bývalého koncentračního tábora. Několik dní poté, co Ricard začal studovat Talmud u rabína Weisse, propůjčil mu rabínský potomek Ratzinger na (zdánlivě) pa-pežském trůně jako odměnu za to (neboť za co jiného?) kardinálský purpur a po-tvrdil jej v „úřadě“ předsedy komise!101 – „Konzervativní“ potomek rabínů „starou mši“ sice „znovu povolil“, ale dozor nad ní svěřil do péče rabínova žáka!