Dnes slavíme svátek ukřižování Pána Ježíše Krista.

o. Jan Týmal
(pravoslavná církev)
Dnes slavíme svátek ukřižování Pána Ježíše Krista. Je to divné, když se řekne, že slavíme ukřižování. Ale je to tak. Slavíme. Protože kdyby se Pán Ježíš neobětoval na kříži za naše hříchy, tak by to s námi dopadlo špatně, ať bychom se snažili sebevíc. Neuměli bychom se zbavit zla hříchu, ani jeho následků, ani odloučení od Božího světla na věky. Někomu to asi tolik nevadí (zatím), ale jsou lidé, kterým se oškliví podvod, krádež, zabíjení, lež a všechno to, co k hříchu patří. Kteří by rádi byli na straně dobra spolu s Bohem. Jenomže by to byly jen marné sny. Jako se tygr nezbaví svých pruhů, tak se člověk nezbaví hříchu. Můžeš třeba i činit pokání, přinášet krev obětních zvířat za svůj hřích, je to dobrá snaha, ale výsledek hubený. A pak Přišel Pán Ježíš Kristus, Bohočlověk, sám bez hříchu, aby to vyřešil a vzal na sebe lidský hřích. A najednou má touha po dobru a po lásce smysl, protože už to není marné. Najednou máme někoho, kdo nám může říci, a říká, tvé hříchy jsou odpuštěny. Hodně židovkých náboženských hodnostářů se tehdy zlobilo, když to Pán Ježíš někému řekl. Ale my se nezlobíme. My slavíme.
zdroj fb Jan Týmal
Stylita
Slovo světitele a divotvorce Jana Šanghajského a Sanfranciského (pravoslavná církev)
Truchlivé to setkání a smutný to pohled!
Před našimi zraky je mrtvý, který je podivuhodný a neobyčejný.
Leží před námi Král nebe i země, Stvořitel všehomíra.
On za nás zemřel. My jsme zhřešili, a On strádal.
Lidé porušili Boží přikázání, odstoupili od Boha. A Bůh, který si přál přivést je opět k sobě …Více
Slovo světitele a divotvorce Jana Šanghajského a Sanfranciského (pravoslavná církev)

Truchlivé to setkání a smutný to pohled!
Před našimi zraky je mrtvý, který je podivuhodný a neobyčejný.
Leží před námi Král nebe i země, Stvořitel všehomíra.
On za nás zemřel. My jsme zhřešili, a On strádal.
Lidé porušili Boží přikázání, odstoupili od Boha. A Bůh, který si přál přivést je opět k sobě svou láskou, je mučen a umírá za ně.
Bůh nemohl strádat a umřít svým božstvím, a proto se vtělil a svojí lidskou podstatou strádá a umírá, ačkoli nikdy nepřestal být Bohem. Všechno to učinil (Bůh) pro nás, aby nám zjevil svou lásku k nám.
Jakou vděčností k Němu musí být naše srdce naplněna!
A jak mu můžeme důstojně poděkovat?
K Jeho hrobu jsou přineseny květiny, vedle Něj jsou zapáleny svíce. Pán nikterak neodmítá ani tyto oběti ani tyto dary, od nás však chce něco jiného, a teprve poté je připraven přijmout také naše oběti. Můj synu, dej mi své srdce…(Př 23, 26)
Tato slova pronesl Bůh ještě skrze Svaté písmo Starého zákona. Pán čeká na naše srdce, to je to, co mu musíme darovat. Milovat přikázání, Jeho učení a plnit je, to je vděčnost vůči Tomu, Kdo za nás strádal; vděčnost, která Mu je příjemná a milá.
Když dnes přicházíme políbit obraz a vyobrazení Spasitele ležícího bez dechu a bez života, učiňme pevné rozhodnutí následovat Jeho cestu, kterou nám On ukázal. A když se náhodou stane a my budeme na této cestě trpět nesnáze a soužení, zakoušet rozličné těžkosti, pomocníkem nechť nám bude opět sám Kristus, Který ty, kteří s Ním strádají, také spolu se sebou vzkřísí a dá jim nekončící blaha ve svém nebeském Království, jichž se staňme hodni i my. Amen.
zdroj: fb Pravoslavný křesťan
apredsasatoci
Pekne a pravdivé od Jána Týmal
U.S.C.A.E.
Oni sa hnevali, jednak preto že boli elitársky, ale hlavne preto, že chápali, že týmto sa Pán Ježiš Kristus de facto prehlasoval za Boha, lebo len Ten môže odpúšťať hriechy. A takého Boha ako je Ježiš Kristus nechceli. Stále ich odpúšťa Boh, len to delegoval na služobné Kňazstvo Nového zákona.