Stylita
3307

Boží slovo na den 10.12. A.D. 2023

Začátek evangelia o Ježíši Kristu, Synu Božím: Je psáno u proroka Izaiáše: "Hle, já posílám svého posla před tebou, on ti připraví cestu. Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Pánu, vyrovnejte …Více
Začátek evangelia o Ježíši Kristu, Synu Božím: Je psáno u proroka Izaiáše: "Hle, já posílám svého posla před tebou, on ti připraví cestu. Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky!" Když Jan Křtitel vystoupil na poušti, hlásal křest pokání, aby byly odpuštěny hříchy. Vycházel k němu celý judský kraj a všichni jeruzalémští obyvatelé, dávali se od něho křtít v řece Jordánu a přitom vyznávali své hříchy. Jan nosil šat z velbloudí srsti a kolem boků kožený pás. Živil se kobylkami a medem divokých včel. Kázal: "Za mnou už přichází mocnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sehnul a rozvázal mu řemínek u opánků. Já jsem vás křtil vodou, ale on vás bude křtít Duchem Svatým."
Mk 1,1-8
Stylita
Hlas volajícího na poušti
Z komentáře Eusebia z Césareje, biskupa, ke knize proroka Izaiáše
(Cap. 40,3.9: PG 24,366-367)
Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Pánu, vyrovnejte stezky našemu Bohu.1 Zřetelně se tu prohlašuje, že to, co je obsahem proroctví, se nemá stát v Jeruzalémě, nýbrž na poušti; totiž co se má stát, aby se zjevila Boží sláva a všem lidem přišla ve známost Boží …Více
Hlas volajícího na poušti
Z komentáře Eusebia z Césareje, biskupa, ke knize proroka Izaiáše
(Cap. 40,3.9: PG 24,366-367)

Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Pánu, vyrovnejte stezky našemu Bohu.1 Zřetelně se tu prohlašuje, že to, co je obsahem proroctví, se nemá stát v Jeruzalémě, nýbrž na poušti; totiž co se má stát, aby se zjevila Boží sláva a všem lidem přišla ve známost Boží spása.2
A to se přece skutečně a doslova splnilo v době, kdy Jan Křtitel kázal na poušti u Jordánu spasitelný příchod Boha a lidé tam spatřili Boží spásu. Neboť tehdy všichni poznali Krista a jeho slávu, když se po jeho pokřtění otevřela nebesa, Duch Svatý sestoupil v podobě holubice a spočinul na něm a když se snesl Otcův hlas, vydávající Synovi svědectví: To je můj milovaný Syn, toho poslouchejte!3
To bylo řečeno proto, že Bůh hodlal přijít na poušť, která byla od věků neschůdná a nepřístupná. Vždyť všechny národy postrádaly znalost Boha, poněvadž všichni spravedliví Boží a proroci měli přístup k nim zavřený.
Proto onen hlas přikazuje připravovat cestu Božímu Slovu a urovnávat neschůdnosti a hrboly, aby náš Bůh při svém příchodu mohl po ní kráčet. Připravte cestu Pánu: smysl šíření radostné zvěsti a nové útěchy je právě v tom, že ji provází vroucí přání seznámit všechny lidi s Boží spásou.
Vystup na vysokou horu, ty, který hlásáš pro Sión radostnou zvěst, pozdvihni mocně svůj hlas, ty, který hlásáš pro Jeruzalém radostnou zvěst.4 Tato slova se obzvláště shodují s předešlou myšlenkou a poté, co se mluvilo o hlasu volajícím na poušti, příhodně připomínají hlasatele evangelia a zvěstují příchod Boha k lidem. Takže zmínka o šiřitelích radostné zvěsti plynule navázala na proroctví o Janu Křtiteli.
Co je tedy oním Siónem, ne-li to, co se dříve nazývalo Jeruzalémem? Vždyť i ten byl horou, jak vysvětluje Písmo na onom místě, kde se praví: Hora Sión, kde ses usídlil,5 a apoštol praví: Přistoupili jste k hoře Siónu.6 Není tu snad tímto způsobem označován sbor apoštolů, vyvolený ze starobylého národa pocházejícího z obřízky?
Toto je ovšem Sión a Jeruzalém, který přijal Boží spásu a který sám povýšen spočinul na Boží hoře, totiž na jeho jednorozeném Slově. Tomuto Jeruzalému je přikázáno vystoupit na vysokou horu a zvěstovat slovo spásy. A kdo je šiřitelem radostné zvěsti, ne-li sbor zvěstovatelů evangelia? Co znamená šířit radostnou zvěst? Všem lidem, především však judským městům, oznamovat Kristův příchod na zem.
1 Mt 3,3; Iz 40,3. 2 Srov. Lk 3,6. 3 Mt 17,5; 3,17. 4 Iz 40,9. 5 Žl 74 (73),2. 6 Žid 12,22.

zdroj: Denní modlitba církve
U.S.C.A.E.
U.S.C.A.E.
6. Křest Jana Křtitele
Křest, jímž křtil Jan Křtitel v Jordánu, měl mravní význam; byl to křest pokání na odpuštění hříchů (Mk 1,4.8; Mt 3,11; Lk 3,3). Tento křest byl z nebe, od Boha (Mk 11,30), ale „farizeové a zákoníci sami proti sobě pohrdli Božím úmyslem, když se od něho nedali pokřtít" (Lk 7,29-30). Tímto křtem se dal pokřtít Kristus. Podstatný rozdíl mezi křtem svým a křtem …Více
6. Křest Jana Křtitele

Křest, jímž křtil Jan Křtitel v Jordánu, měl mravní význam; byl to křest pokání na odpuštění hříchů (Mk 1,4.8; Mt 3,11; Lk 3,3). Tento křest byl z nebe, od Boha (Mk 11,30), ale „farizeové a zákoníci sami proti sobě pohrdli Božím úmyslem, když se od něho nedali pokřtít" (Lk 7,29-30). Tímto křtem se dal pokřtít Kristus. Podstatný rozdíl mezi křtem svým a křtem Kristovým Jan Křtitel určil takto: „Já vás křtím vodou k pokání, ale ten, který přijde po mně, je mocnější než já... On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm" (Mt 3,11).

Někteří otcové Janovu křtu připisovali odpuštění hříchů. Toto udílel Bůh kajícím hříšníkům, kteří na znamení pokání přijímali tento křest. Podle scholastiků je tento křest přípravou na křest svátostný, jak píše sv. Tomáš Akvinský: „Baptismus Joannis non erat per se sacrameutum sed quoddam sacramentale disponens ad baptismum Christi"[5] (Summa theologiae, III,38,1). Petr, Ondřej, Filip, Natanael a učedníci Jana Křtitele tento křest přijali (J 1,35-51). Sv. Augustin (Sermones, 146; Contra litteras Petiliani donatistae libri tres, 32,75) si stěžuje, že ti, kteří jsou pokřtění po křesťansku, se o sv. Janu dávají pokřtít v moři, očekávajíce od toho mimořádné účinky. Proti protestantům, kteří novozákonním svátostem připisovali tutéž působnost jako křtu Janovu, že se jím i oněmi pouze vzbuzuje víra, prohlásil tridentský sněm: „Bude-li kdo tvrdit, že Janův křest měl týž účinek jako křest Kristův, budiž vyobcován z církve" (VII. zasedání o křtu, kánon 1).

(Převzato z: Richard Špaček, Katolická věrouka, III, Praha 1922. Upraveno a doplněno redakcí Revue Theofil.)

Křest - Richard Špaček, | Theofil - Bůh, křesťanství, duchovní život