Pro
@Kamil Horal (který mě zablokoval), ABADAN.., Pavel Pakoš, Coburg, Marieta Ria,
Csk.news bych rozhodně nesrovnával s bulvárem, protože ten vidí v příslušných nehoráznostech pozitivní smysl, což v záměru tohoto zdroje určitě není. Všichni, kteří jsou tady správně pohoršeni jednáním P. Rupnika, ale kritizují vytahování tohoto selhání na Boží světlo, by si měli uvědomit, že cesta k lepšímu následování našeho Pána je jenom cestou pokání, to jest obrácení od hříchu. Aby však k takovému obrácení mohlo dojít, musím si nejprve hřích uvědomit- označit příslušné jednání touto známkou neslučitelnosti s následováním PJ. Případ "Rupnik", který se dostal do veřejného prostoru by neměl být ani tak o Rupnikovi (a na to patrně poukazují zdejší kritici této zprávy), ale měl by odstartovat velké obrácení (raději odvrácení) od hříchů proti 6. přikázání i v samotném lůně církve. Po koncilu si totiž mnozí vysvětlili onu pastorační změnu z defenzívy na ofenzívu, jako popření původní praxe a její nahrazení praxí světu mnohem příznivěji nakloněnou, zapomínaje že Pán nás před praktikami tohoto světa vždy varoval, taky se mu svět za toto odhalování zlého v masce dobra dokonale pomstil. Vždyť i v listech apoštolů je jasně poukázáno na nehoráznosti v církvi a je tam jasné povzbuzení tyto nehoráznosti nezamlčovat, ale důrazně je na veřejnosti pranýřovat- samozřejmě nikoli kvůli odsouzení jednotlivce, ale především dané praktiky.
Kdybych měl udělat nějakou analogii, v níž budou věci jasněji vidět, tak bych použil třeba takovýto případ: V odborném časopise se kritizuje řešení nějakého konstruktéra, ale pak se zvednou jiní a začnou tvrdit, že tam taková kritika nepatří- k čemu pak ale takový časopis je, když si zakáže ventilovat věci, které nefungují? Není to přece o hanobení konstruktéra ale o objevení chyby, které se dopustil a které je třeba se napříště vyvarovat.
V církvi po koncilu nám též najel jiný výklad sexuality než byl ten původní. Ten původní byl jen o předávání života a o utvrzení lásky manželů. Ten nový (při tom stále se utvářející) už tento striktní stvořitelský záměr nesdílel a tak se snadno vydal s ďáblovým přispěním mimo mantinely Boží vůle a noří se čím dál více do pekelných oparů. Bůh to dopustil, aby jsme shnilé plody tohoto vykročení konečně nazřeli a udělali radikální návrat do jeho náručí - tedy vrácení se k původnímu výkladu 6. přikázání Desatera odvěkého magisteria církve a odmítli chybné magisterium Františka, který už není dohlížitelem (biskupem) nad bezchybným vycházením z apoštolské nauky, ale zdá se, že svým pojetím milosrdenství nejen přikrývá hřích, ale ho dokonce obhajuje. Kéž by nám případ Rupnik otevřel oči k zničujícímu příkladu, jaké dává vedení církve a připravili se na to, že nás brzy čeká volba, zda budu vanutí Ducha svatého vidět v Františkovi nebo od jeho vedení se odvrátím. Podobně ony sestry zpočátku v P. Rupnikovi viděli nové vanutí Ducha, aby nakonec mnohé z nich tuto počáteční euforii přehodnotili a vrátili se na cestu Kristovu a to je vždy cesta pravdy. Bez striktního držení Kristova učení i jeho síly totiž začneme následovat spíše ducha doby, světa... i když nám falešní pastýři i proroci budou říkat že to je právě ten Duch Svatý. Pozor na klamné duchovní vedení a dnes se uhnízdilo přímo v lůně církve.
