Člověk je ze své přirozenosti společenský tvor. Je to dáno tím, že všichni mají původ v jednom stvořeném Adamovi. Proto jeden každý, jako společenský tvor uvažuje. Hluboko v podvědomí každého člověka je skrytá informace o sounáležitosti lidského plemene. Ne vždy je však uvažování starého člověka prospěšné. Mnozí z vás trpí tím, že neustále hledáte na druhých chyby. Poměřujete konání druhých podle svých měřítek. Vzpomínáte na slova Pána Ježíše o takovém konání? Je to o trámu v oku. Pán Ježíš nechce, abychom jiné posuzovali nebo snad soudili. Chce, abychom se soustředili na svou vlastní cestu za ním. Proto důrazně napomíná všechny, nejen svaté Petry, aby se nestarali o to, jaké má Ježíš úmysly s jinými lidmi.
J 21:20-22
20Petr se obrátil a uviděl, jak za nimi
jde učedník, kterého Ježíš miloval a
který se také při večeři naklonil k jeho prsům a řekl: ‚Pane, kdo je ten
, který tě zrazuje?‘ 21Když jej Petr uviděl, řekl Ježíšovi: „Pane, co bude
s tímto?“ 22Ježíš mu řekl: „Jestliže chci, aby tu
zůstal, dokud nepřijdu, co je
ti po tom? Ty mne následuj.“Jestliže tedy někde čteme, že kdokoliv vynáší nad někým z lidí nějaký ortel, nikdy to není z Ducha svatého, ale z lidské hlouposti. Z přirozenosti starého člověka. Je úplně jedno, zda jiného člověka odsuzuje do zahynutí prostý člověk, nebo Svatý otec XY.
![🤗](/emoji/f09fa497)