Přivedli oslátko k Ježíšovi, hodili přes ně své pláště a Ježíše na ně posadili.
A jak jel, prostírali mu své pláště na cestu.
Když už se blížil ke svahu Olivové hory, počal celý zástup učedníků radostně a hlasitě chválit Boha za všechny mocné činy, které viděli.
Volali: „Požehnaný král, který přichází ve jménu Hospodinově. Na nebi pokoj a sláva na výsostech!“
Tu mu řekli někteří farizeové ze zástupu: „Mistře, napomeň své učedníky!“
Odpověděl: „Pravím vám, budou-li oni mlčet, bude volat kamení.“
Když už byl blízko a uzřel město, dal se nad ním do pláče
a řekl: „Kdybys poznalo v tento den i ty, co vede k pokoji! Avšak je to skryto tvým očím.
Přijdou na tebe dny, kdy tvoji nepřátelé postaví kolem tebe val, obklíčí tě a sevřou ze všech stran.
Srovnají tě se zemí a s tebou i tvé děti; nenechají v tobě kámen na kameni, poněvadž jsi nepoznalo čas, kdy se Bůh k tobě sklonil.“
Lukáš 19, 35-44