Dnes 8.ledna, podle liturgického kalendaru CZ,slavime,nezávaznu památku, Sv. Josefína Bakhita Iosephina Bakhita Postavení;,,Otrokyně a řeholnice. Úmrtí;,1947. Patron;,,Súdánu a světového dne …More
Dnes 8.ledna, podle liturgického kalendaru CZ,slavime,nezávaznu památku,
Sv. Josefína Bakhita

Iosephina Bakhita

Postavení;,,Otrokyně a řeholnice.

Úmrtí;,1947.

Patron;,,Súdánu a světového dne modliteb za oběti obchodu s lidmi .

ŽIVOTOPIS.

V dětství se stala otrokyní. Později majetkem italského konzula a se změnou poměrů se dostala do Itálie, kde už jako svobodná byla pěstounkou dcery Michielimových. Nakonec, po setkání s Bohem, se stala vzornou řeholnicí u sester kanosiánek.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI.

"AFRICKÝ KVĚT".

Své původní jméno si snad ani nepamatovala. Narodila se v muslimské rodině v Súdánu a když jako malá vytrhávala na poli plevel, byla unesena a prodána do otroctví. Od únosců dostala jméno Bakhita, což znamená "šťastná." Při otrockém zacházení však šťastná být nemohla. Vícekrát byla prodávána na trzích v Chartúmu a Obejde, poznala mnoho tělesného i duševního utrpení. Pak dostala za pána italského konzula Kalista Legnaniho, který s ní zacházel jako s člověkem. Laskavost a přívětivost nových majitelů provázela však touha po domově a vlastní rodině. Jelikož politické změny přiměly Legnaniho k návratu do Itálie, vzal Bakhitu s sebou. Tam ji svěřil svému příteli Michielimu, v jehož rodině se narodila dcera, a pěstounka vykoupená z otroctví mu přišla vhod.

Rodina, která z důvodů pracovních povinností potřebovala odcestovat, dala dceru i s ošetřovatelkou do péče katechumenického ústavu sester kanosiánek. Bakhita se tak setkala s Bohem, jehož existenci už jako malé dítě tušila při pohledu na slunce, hvězdy a měsíc. Tenkrát si kladla otázku, kdo může být jejich pánem? Ve vzpomínkách uvedla, že jej chtěla poznat a vzdávat mu chválu. U sester kanosiánek se jí to podařilo. Po katechumenátu přijala v lednu 1890 křest a nové jméno Josefína. Po návratu paní Michieliové, které předala dceru, zůstala v klášteře. Dne 8. 12. 1896 složila řeholní sliby v Kongregaci sv. Magdalény z Canossy. Velkou úctu měla ke křtitelnici, u níž si připomínala, že to je místo, kde se stala Boží dcerou. Tato událost znamenala pro ni víc než osvobození z otroctví. Také my bychom měli častěji myslet na význam svého křtu.

V klášteře vařila v kuchyni, vyšívala a také bývala ve vrátnici. Zprvu svou odlišnou barvou pleti způsobovala rozruch a sama tím dost trpěla. Svou laskavostí však získala srdce mnohých. Byla přezdívána "Africký květ" nebo i "Šťastná sestra." Konec života prožila v nemoci a v agonii se vracela do doby otroctví, žádajíce povolit těžké řetězy. Zemřela v pověsti svatosti a 1. 10. 2000 byla kanonizována.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA.

Pomodlím se za to, abych dokázal být dobrý ve všech situacích a v každém prostředí hledal Boží přítomnost.

Bože, radujeme se z výroční oslavy svaté Bakhity a prosíme Tě, nauč nás, jak Tě máme hledat, abychom se naučili žít v Tvé přítomnosti a jako ona svědčit o Tvé lásce svým životem. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků , Amen.
Public domain
Antonia Orosova shares this
389