Boží slovo na den 27.12. A.D. 2023

Třetí den svátku Narození
Svatý prvomučedník archidiakon Štěpán († 34)
památka 27. prosince / 9. ledna

Svatý apoštol, prvomučedník a archidiákon Štěpán byl nejstarším ze sedmi diákonů jmenovaných samotnými apoštoly, proto je nazýván archidiákonem. O jeho vybrání a ustanovení, vypráví kniha Skutků svatých apoštolů (Sk 6, 1 - 7).

Byl křesťanským prvomučedníkem a přijal strádání pro Krista ve věku asi 30 let. Dle svt. Asteria Amasyjského (památka 30. října/ 12. listopadu), byl svatý Štěpán „počátek mučedníků, učitel utrpení pro Krista, základ dobrého vyznání“, neboť před ním nikdo neprolil svoji krev za Evangelium.

Svatý Štěpán, naplněný Duchem svatým, směle kázal křesťanské učení a ve sporech porážel židovské učitele zákona. Židé proto Štěpána pomlouvali, jako by se rouhal Bohu a Mojžíšovi. Takto obviněn, předstoupil svatý Štěpán před veleradou a veleknězem. Tehdy pronesl plamennou řeč, ve které přednesl historii židovského národa, směle odsoudil Židy za pronásledování proroků, kdy před veleradou řekl: „Byl kdy nějaký prorok, aby ho vaši otcové nepronásledovali? Zabili ty, kteří předpověděli příchod Spravedlivého, a toho vy jste nyní zradili a zavraždili.“ (Sk 7, 52).

Pak Štěpán plný Ducha svatého, pohleděl k nebi a uzřel Boží slávu i Ježíše, jak stojí po pravici Boží, a řekl: „Hle, vidím nebesa otevřená a Syna člověka, stojícího po pravici Boží.“ (Sk 7, 55 - 56) Tehdy začali Židé hrozně křičet a zacpávat si uši, všichni se na něho vrhli a hnali ho za město. Tam, když byl kamenován, modlil se za ty, co ho zabíjeli. V dáli na vyvýšenině, stála Matka Boží a spolu se svatým Janem Bohoslovem se horlivě modlila za mučedníka. Před svou smrtí Štěpán pak pronesl: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha! Pane, odpusť jim tento hřích!“

Poté předal svou čistou duši Kristu. Jeho tělo, bylo pohozeno bez úcty a pohřbení, napospas zvířatům a ptákům. Avšak druhou noc, významný židovský učenec Gamaliel, učitel zákona, kterého si vážil všechen lid a který se zastal apoštolů v synedrionu (Skutky 5, 34 – 40), poslal svoje oddané služebníky, aby tělo prvomučedníka vzali a uchránil ho před zneuctěním. Poté ho dal Gamaliel na svém pozemku s úctou a modlitbami pohřbít, v jeskyni nedaleko Jeruzaléma. Poté Gamaliel i jeho syn Aviv uvěřili v Krista a přijali svatý křest.
zdroj fb Pravoslavný křesťan

Z výkladu svatého Augustina, biskupa, na první list Janův
(Tract. 1,1.3: PL 35,1978.1980)
Sám Život se zjevil v lidském těle
Co bylo od počátku, co jsme slyšeli, vlastníma očima viděli a čeho jsme se vlastníma rukama dotýkali, to vám zvěstujeme: Slovo života.1 Kdo by se ovšem mohl dotýkat Slova, kdyby se nestalo tělem a nepřebývalo mezi námi?2
A toto Slovo, které se stalo tělem, takže se ho bylo možné dotýkat rukama, začalo být člověkem početím v Panně Marii. Samo Slovo však tehdy nezačalo existovat; vždyť jak řekl Jan, co bylo od počátku, to vám zvěstujeme.3 Nezdá se vám, že Jan slova své epištoly potvrzuje i vlastním evangeliem? Tam jste přece nedávno slyšeli: Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha.4
Někdo by snad mohl chápat výraz Slovo života tak, že jde o nějaký slovní projev o Kristu, nikoli o samo Kristovo živé tělo, kterého se lidé dotýkali. Hleď, co následuje: A ten život se zjevil.5 Sám Kristus je tedy Slovem života.
A proč se ten život zjevil? Byl sice od počátku, ale lidem se nezjevoval. Zjevoval se andělům a ti jej poznávali a živili se jím jako chlebem. Ale co říká Písmo? Člověk jedl chléb andělský.6
Sám Život se tedy zjevil v lidském těle. Jestliže se něco, co lze vidět pouze srdcem, stane předmětem zjevení, je to viditelné také očima. A Život se dal vidět očima, aby uzdravil srdce. Neboť slovo je vidět jen srdcem, zatímco tělo je viditelné i tělesnému zraku. Vyvstala nám možnost Slovo spatřit: Abychom je mohli vidět, stalo se Slovo tělem. A nejen abychom Slovo viděli, ale byli jím také vnitřně uzdraveni.
A svědčíme o tom a zvěstujeme vám život věčný, jenž byl u Otce a zjevil se u nás,7 říká Jan. To znamená, že se zjevil mezi námi, nebo ještě jasněji, zjevil se nám.
Co jsme tedy viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám.8 Dejme pozor, moji milovaní: Co jsme tedy viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám. Oni viděli Pána stát v lidském těle přímo před sebou, oni slyšeli z úst Páně jeho slova a zvěstovali nám je. Tak jsme tedy i my slyšeli, ale neviděli.
Jsme proto snad méně šťastni než ti, kteří viděli a slyšeli? A jak to, že Jan dodává: Abyste i vy měli s námi společenství?9 Oni viděli, my nikoli, a přece patříme k nim, protože máme společnou víru.
Naše společenství je totiž s Bohem Otcem a jeho Synem Ježíšem Kristem. Toto vám píšeme, aby vaše radost byla úplná,10 říká Jan. Míní plnost radosti v tomto společenství, v této lásce, v této jednotě.
1 1 Jan 1,1. 2 Srov. Jan 1,14. 3 1 Jan 1,1. 4 Jan 1,1. 5 1 Jan 1,2. 6 Žl 78 (77),25 (Vulg.). 7 Srov. 1 Jan 1,1-2. 8 1 Jan 1,3. 9 Tamtéž. 10 1 Jan 1,3-4.

zdroj: Denní modlitba církve

Z prvního listu svatého apoštola Jana 1,1 – 2,3
Slovo života a Boží světlo

1,1O tom, co bylo od počátku, co jsme slyšeli, vlastníma očima viděli, bedlivě pozorovali a čeho jsme se svýma rukama dotýkali, o Slovu života svědčíme a zvěstujeme vám. 2Život se zjevil, a my jsme (ho) viděli, Život věčný, který byl u Otce a zjevil se nám. 3Co jsme (tedy) viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám, abyste i vy měli s námi společenství. Naše společenství je totiž s Otcem a jeho Synem Ježíšem Kristem. 4Toto píšeme, aby naše radost byla úplná.
5To je poselství, které jsme od něho slyšeli a vám zvěstujeme: Bůh je světlo, a tma v něm vůbec není. 6Když tvrdíme, že máme s ním společenství, ale (přitom) žijeme ve tmě, lžeme a naše jednání není ve shodě s pravdou. 7Když však žijeme ve světle, jako on je ve světle, máme společenství mezi sebou a krev jeho Syna Ježíše nás očišťuje od každého hříchu.
8Řekneme-li, že hřích nemáme, klameme sami sebe a není v nás pravda. 9Když však uznáme, (že se dopouštíme) hříchů, on nám hříchy odpustí a očistí nás ode všeho špatného, protože věrně (plní, co slíbil), a protože je spravedlivý. 10Řekneme-li však, že jsme nezhřešili, děláme z něho lháře a jeho slovo v nás není.
2,1Moje milé děti! Toto vám píšu, abyste nehřešili. Zhřeší-li však někdo, máme přímluvce u Otce: Ježíše Krista spravedlivého. 2On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejen za naše, ale i za (hříchy) celého světa.
3Podle toho víme, že jsme ho poznali, když zachováváme jeho přikázání.