MEZI-PARUZIA

Mesianismus a Nový zákon. (druhá část)

Ježíš zjevuje apoštolům, že díky Duchu svatému pochopí všechno, i to, co zatím pochopit nemohou. Co ještě zbývá pochopit?

Jim i nám zbývá pochopit, že Kristus svou smrtí a zmrtvýchvstáním přinesl dlouho očekávané "mesiášské království" nikoli tak, jak se sklízí úroda na poli, ale jak se zasévá.

Tím, že Ježíš řekl zástupům: "Boží království je již mezi vámi", říkal, že jeho semeno bylo zaseto... Pokud jde o sklizeň, je třeba říci, že semeno potřebuje čas, aby přineslo své plody, čas, aby vyklíčilo, vyrostlo a dozrálo. Sklizeň se dostaví, ale ve svém vlastním čase, na konci procesu zrání.
Pokušením pro každého z nás je chtít okamžitě vědět, kdy bude sklizeň. Jako lačné nebo hladové děti se sami sebe úzkostlivě ptáme: Ach, kdy tedy přijde čas sklizně? Pravda pro ty, kteří to chtějí vědět, je následující: Vezmeme-li si rámec Všeobecného týdne (který, jak dnes víme, trvá sedm tisíciletí), velmi raní církevní otcové tvrdili, že sklizeň přijde mezi koncem šestého a začátkem sedmého tisíciletí. Dnešní mystikové, ačkoli ignorují téměř vše, co se týká výše zmíněných Otců a času, který Bůh určil k uskutečnění této své "sklizně", prohlašují, že Ježíš se brzy vrátí na zem a že současná doba je dobou rozhodující, dobou vhodnou k uskutečnění sklizně. Jsme na začátku třetího tisíciletí křesťanských dějin. Toto tisíciletí, jak jsme viděli, odpovídá sedmému období lidských dějin. Dospěli jsme tedy k době druhého příchodu Krista, k mezidobí paruzie.
Ve Skutcích apoštolů najdeme napsáno:
- Ježíš byl před jejich očima vyzdvižen na výšinu a oblak jim ho vzdaloval od očí. A když při jeho odchodu dál hleděli k nebi, hle, přišli k nim dva muži v bílém rouchu a řekli: "Muži galilejští, proč stojíte a hledíte k nebi? Tento Ježíš, který byl vzat ze země do nebe, se jednoho dne vrátí stejnou cestou, jakou jste ho viděli odcházet." A tak se vrátili. (1, 9-11).
Zdá se, že "mesianismus" apoštolů je zde potvrzen anděly, kteří říkají: "Ježíš ... se vrátí stejnou cestou, jakou jste ho viděli odcházet".
Ježíš vstal z mrtvých a poté se vrátil do nebe; aby však jeho vlastní neosiřeli, slíbil jim přebývání Ducha svatého. Protože přebývání Ducha svatého v nás a mezi námi je stejným přebýváním Krista, nebude v prvním časovém období, které trvá od nanebevstoupení do mezidobí paruzie, jež má přijít, a tím méně v druhém období, v období tisíce let od mezidobí paruzie do paruzie konečné, žádné christologické prázdno. Věříme totiž ve skutečnou Ježíšovu přítomnost ve svátostech, v kněžství a v modlícím se společenství. Jsme přesvědčeni, že obě zmíněná období, zejména to první, mají dát Ježíšově pšenici čas, aby na jeho poli dozrála.
V knize Zjevení, aby vysvětlil místo, které zaujímá mezidobí paruzie - a následné šťastné tisíciletí - v celkovém kontextu Všeobecného týdne, používá svatý Jan sepětí pečetí. Tak se všechna mesiášská proroctví Starého zákona ocitají potvrzena v Novém zákoně, zatímco v rabínských úvahách po Ježíši se nic z toho neobjevuje.
Převzato z knihy "Intermediate Parousia - "Zjevení" a Zjevení ve srovnání".