Když dva dělají totéž, není to totéž. Pokud si já osobně pamatuji třeba na biřmování v době, kdy ještě spoustu vrstevníků chodilo do náboženství, tak se třeba biřmování později začalo nazývat: "Svátost rozloučení s církví" a to se ještě tehdy slavila tradiční tridentská mše. Kmotr dal nějaký dárek, třeba hodiky a v padesátých létech to byla vzácnost. Kde jsou dnes ti lidé. Jestli někdo ještě něco u Ducha svatého hledá, tak je to rozvinutí a nebo naplňování této svátosti. Protestantské pojetí a katolické je zcela rozdílné. Katolíka vede Duch svatý k podstatě věcí a hlubšímu prožívání svátostí. Třeba takový obyšejný dar, jako dar jazyka je především i zdrojem modlitby a modlitebního života a modlitba je v souladu s vůlí Boží. Já jsem dnes četl od P. Manjackala vidění očistce. Je zajímavé, že se mluví o citlivějším rozlišování hříchů a chyb v duchovním životě a z čeho všeho se dnes člověk nezpovídá, nebo nevykonal dobré zpovědi, zamlčené věci atd. Byl tam i článek s tvým profilovým obrázkem a posleství P.Pia pro svět. Čistota a panictví. P. Manjackal píše, že mu Pán ukázal jako chybu, třeba určitý podled na nějakou partii těla ženy, které věnoval pozornost. To značí, že Duch svatý usvědčuje z hříchu, vede k pokání. Jsou tam zmínky o dvojakosti kněžského života spojeného se zednářství a homosexualitě vůbec, když už pohled na ženu je hřích.

IŠČO RAZ V roce 1914 se různé letniční skupiny sloučily do Božího shromáždění a požadovaly nevyhnutelně „křest Ducha skrze vkládání rukou“. Hnutí rostlo, ale současně rostl chaos. Z vyloučených vznikaly charismatické skupiny episkopální, luteránské a presbyteriánské.
Situaci mezi katolíky popsali manželé Ramaghanovi v knize Katolické Letnice.
V roce 1966 chtěli dva katoličtí profesoři a studenti univerzit v Dunquesne a Pittsburghu vyzkoušet obsah charismatického hnutí. V roce 1967 požádali o „křest v Duchu“ a začali přitom mluvit v jazycích. Ihned hledali další prozelyty a uspěli i na univerzitě Notre-Dame v Indianě a v jiných katolických centrech.

Samson1 před 10 hodinami

Charismatická obnova Podstata CHOC je ta, že se má jednat o druhé obrácen které učili mystici církve, jako třeba Kateřina Sienská, Jan od Kříže a nebo i P. Pio. Jestli chcete používat, že se jedná o charismatiky s tanečkama kolem oltáře, … [More]

PROČ DO TOHO PLETEŠ TYTO SVĚTCE, TI S TÍM LETNIČNÍM ŘÁDĚNÍM NEMAJÍ LAUTR NIC SPOLEČNÉ, TO JENOM VY JE TAM POŘÁD TAHÁTE A ZKOUŠÍTE OBLBOVAT DALŠÍ UBOŽÁKY

Marek
16, 17 Je tvá víra tak veliká? Jsi použitelný pro Boží království? Jan 14,12 Plnost nároku víry: Sestro, bratře: Konáš divy, které Pán slibuje? Je tvoje víra taková? Pán říká, že budem konat větší. Pán to chce konat skrze tebe. Oč budete prosit ve Jménu mém, všechno dostatnete. TOTO VŠECHNO PŮSOBÍ DUCH, KTERÝ JE V NÁS. Toto všechno je ovoce víry. Proto měj tuto víru, která závisí na tobě a nese se k Bohu, abys obdržel nadlidskou sílu z Boha vyplývající. Jan 11, 40 Slávu obdržíme jen tehdy,, kdyžbudu věřit.Zpytuj sebe, je-li tvoje víra taková. Jan 14,12 Jde o smělost víry, drzost žádat nemožné. Věci o které chceš prosit ještě nejsou ve skutečnosti. Pro tebe Bůh stvoří nové světy abys nebyl zahanben. Bůh dává nemožné. TOTO JE ABRAHÁMOVSKÁ VÍRA. TOTO JE STVOŘITELSKÁ VÍRA. Bůh sám nás slyší, naše prosby a my se stáváme nástroji stvoření Božího. Jsme stvořeni k Jeho obrazu.
JEDINĚ VÍRA DINAMIZUJE DĚJINY. Koleso běhu dějin byl kolem Izraelského národa. Toto si uvědomují i vědci. Láska je vlivnou silou evoluce. Bůh ji vlévá do našich srdcí. BYLI JSME STVOŘENI ABYCHOM TOUTO SILOU DISPONOVALI.
1Petr 2,9 EXODUS 19, 6 Řím 12,1-2 TOTO JE HLAVNÍ NÁPLŇ BIŘMOVACÍHO KNĚŽSTVÍ. Ceým životem, nejen mší svatou. Nenapodobovat svět, obnovovat si neustále mysl a srdce. Je to celoživotní úkol. Buď se obnovovat, nebo zemřít.