CHOC o svatbě
SLAVNOSTNÍ MESIÁNSKÝ SLIB
Centrum eucharistické oběti je láska. Oběť má tělo i duši. Jeho oběť je nepřetržitá, je to stálá touha obětovat se. Jeho láska se nedá ohraničit jedinou obětí. Ježíš se dává touhou trpět nepřetržitě. Láska musí být motivem oběti jak Ježíš. EUCHARISTIE JE ZPŘÍTOMNĚNÍM KALVÁRIE, které jádrem je sebevydanost vyplývající z lásky. Tato sebevydanost je základem VĚČNÉ SMLOUVY. Kdy církev daruje svou smlouvou sebe při modlitbě v liturgii - ALE PŘIJMI NÁS VLÍDNĚ A S JASNOU TVÁŘÍ. Toto spojení vykonává Duch svatý. Kol 2,9-10 Vždyť v Něm bydlí celá plnost
Božství tělesně, a On nám dává podíl na této realitě. Mt. 14,30-31 Tělesné spojení.
Hřích je kamenné srdce člověka. Řešení je ve spojení s Pánem. Naše srdce kamenné
se spojilo s Jeho srdcem Nejsvětějším. On od uzavření manželské smlouvy jde do Getseman s celou církví. A protože jsme s Ním spojeni a společně zemřeli, společně vstanem z mrtvých. BEZ SPOJENÍ S PÁNEM NENÍ NENÍ MOŽNOST ODPUŠTĚNÍ HŘÍCHŮ. Nezbývá než s důvěrou v Boží milosrdenství vrhnout se do Boží náruče takový jaký jsem. Nebát se Boha jako soudce, ale vrátit se k Bohu jako Otci.
PÁNOVA PASCHA – Přejítí.
1/ Ochrana od anděla zhoubce
2/ Přechod přes Rudé moře
3/ Pánova psacha – přejití
Přejití jde uskutečnit jen ve spojení s Pánem. Musíme se obrátit a nechat Pánem zachránit. MUSÍŠ SE SNAŽIT SRŮST S PÁNEM V JEDNU BYTOST. UŽ STAČÍ JEN DŮVĚŘOVAT. Mít odvahu Pánu se nabídnout. Při poklesku hned obnovit spojení s Pánem. On na sebe vezme tvoji vinu – hřích. Podívej se na kříž a měl by vzrůst tvůj vztah k Bohu a zároveň by sis měl uvědomit velikost viny. POSTAVIT SE PŘED PÁNA A ZEPTAT SE, ZDALI JSEM S NÍM SKUTEČNĚ ŽENAT. Touha náležet Pánu, kdykoli udělat obnovu touhou. NECH NA SEBE SESTOUPIT VESELÍ DUCHA SVATÉHO – KŘEST SRDCE.
PROMEDITOVAT.
1/ Víš, že jsi spasen? Pros o milost jistoty spásy. Pros modlitbou liturgie dvanácté neděle roku.
2/ Obnov svůj křestní slib. Dej Ježíšovi svůj život i smrt. Vzdej se Ježíšovi.
3/ Uchovat za každou cenu a rozmnožovat. Obrať se ke společřenství a k Církvi o pomoc Uchovat křestní nevinnost pro každý úd. VÍRA JE SPOJENÍ S PÁNEM. Milost a rozhovor a jiné dary jsou pochodem pouští. Nejsou zárukou spásy.
PATŘÍM PÁNU
Nechal jsi Pánu vysát ze svých žil svoji otrávenou krev? On s ní zemře, Boží mocí vstane z mrtvých a dá nám tramfůzi své krve. Křtem jsme přijali krev a tělo od svých bratří. S Ježíšem začínáme opět znovu nový život. Žij pro Pána ve svých bratřích. Sobectví je podpis starého člověka. Láska je tam, kde jsem schopný se obětovat a nabídnout svůj život bratru podle ochoty k oběti. Nežiji už já, žije ve mne Kristus. K životu je v nás určen jen život Ježíšův v nás.
POHLED DÍTĚTE POKŘTĚNÉHO
Byli jsme zasnoubeni. Až dospějem a pochopíme, musíme se svobodně rozhodnout. Kdy a za jakých okolností můžem přijat znovuzrození.
1/ Ježíš tě přijme i s hříchy.
2/ Musíš souhlasit ze smrtí starého člověka
3/ Přijmout znovuzrození
1Kor 6,14,- Římanům 6,6-8, - Gal 6,14, - Ef 4,22, - Kol 3,3, -. Gal 2,20, - Gal 5,24 Jan3,9
Teprve ve spojení s Pánem je svatba -záchrana, znovuzrození. Jak se můžeš stát Božím dítětem? Že přijmeš Ježíše. TĚLO A SLOVO – tyto dvě věci nejde od sebe oddělovat. Pána přijímáme ve slově a těle. Církev je mystické tělo Kristovo. Pán chce, abychom ho i v tého podobě, ve svých bratrech a sestrách.
PŘIJÍMÁNÍ ČLOVĚKA
Poprvé toto přijímání uskutečňujeme v okamžiku křtu. Je to první manželská smlouva a přijímání. Jan 5,6 Máme tedy tři svědky. VODU – KREV – DUCHA. 1 PETR 1,2-3,-
3,20,- kol 2,12
VÍRA - SEBEVZDÁNÍ SE BOHU
MY MUSÍME ŽÍT ÚPLNĚ NOVÝM ŽIVOTEM.
ČÍM NÁS JINÍ POSUZUJÍ
1/ Módnost – Nechat člověka dozrát
2/ Citovost – Podoba vztahu mezi mužem a ženou. Citovou stránku rozvíjet. Člověk je duše i tělo. Naše ruce jsou hromosvodem Ducha svatého. Při modlitbě ležíme – modlitba celým tělem. Odhodlanost. Mezi Bohem a mnou můžou padnout intimní slova. Dar slz. Jsme Boží děti.
3/ Hysterie Stadión. Když padne gól zahřmí a zaburácí. Proč nemůžem takto chválit Pána. Láska zná – nebo přesně odhadne. Každé společenství by mělo dozrát.
4/ Fundamentalismus – Blud odsouzený církví. Doslovné hápání a vysvětlování Písma.
5/ Iluminismus – Tento člověk se stáhne a čeká jen na Pána, na osvícení a výklady. Člověk opustí přirozenost, ale přirozenost je základ působení milosti.
6/ Duševní labilita- Lidé potřebují vedení individuálně
7/ Obnova stojí jen na charismatech – Nezaměňovat prostředek za cíl. Je to ujeté. Cílem je prohloubení modlitby, lásky k bližním, přítomnost Ježíšovy v nás.
8/ Elitarismus – Duchovní pýcha.Matka Tereza je příklad. Je nutná pokora obdarovaných. Svatí tak dlouho skrývali charismata až to nebylo možné dále ukrývat. Je nutná vděčnost za dary a prohloubení lásky. Všechno dělat skrze Krista, s Kristem a v Něm.
9/ Duch svatý je akktér, vše musí vycházet z jeho činnosti a působení.
10/ Záppal ohněm – Musí se přikládat. Ohniště je modlitební společenství, svátosti, modlitby. Oheň nejvíce hoří, když jsou jednotlivé polínka blíž k sobě a navzájem si předávají žár. Rozházená polínka hasnou. Zdravé mezilidské vztahy jsou sjednocováním. Opačné, rozptylováním.
pokračování
Centrum eucharistické oběti je láska. Oběť má tělo i duši. Jeho oběť je nepřetržitá, je to stálá touha obětovat se. Jeho láska se nedá ohraničit jedinou obětí. Ježíš se dává touhou trpět nepřetržitě. Láska musí být motivem oběti jak Ježíš. EUCHARISTIE JE ZPŘÍTOMNĚNÍM KALVÁRIE, které jádrem je sebevydanost vyplývající z lásky. Tato sebevydanost je základem VĚČNÉ SMLOUVY. Kdy církev daruje svou smlouvou sebe při modlitbě v liturgii - ALE PŘIJMI NÁS VLÍDNĚ A S JASNOU TVÁŘÍ. Toto spojení vykonává Duch svatý. Kol 2,9-10 Vždyť v Něm bydlí celá plnost
Božství tělesně, a On nám dává podíl na této realitě. Mt. 14,30-31 Tělesné spojení.
Hřích je kamenné srdce člověka. Řešení je ve spojení s Pánem. Naše srdce kamenné
se spojilo s Jeho srdcem Nejsvětějším. On od uzavření manželské smlouvy jde do Getseman s celou církví. A protože jsme s Ním spojeni a společně zemřeli, společně vstanem z mrtvých. BEZ SPOJENÍ S PÁNEM NENÍ NENÍ MOŽNOST ODPUŠTĚNÍ HŘÍCHŮ. Nezbývá než s důvěrou v Boží milosrdenství vrhnout se do Boží náruče takový jaký jsem. Nebát se Boha jako soudce, ale vrátit se k Bohu jako Otci.
PÁNOVA PASCHA – Přejítí.
1/ Ochrana od anděla zhoubce
2/ Přechod přes Rudé moře
3/ Pánova psacha – přejití
Přejití jde uskutečnit jen ve spojení s Pánem. Musíme se obrátit a nechat Pánem zachránit. MUSÍŠ SE SNAŽIT SRŮST S PÁNEM V JEDNU BYTOST. UŽ STAČÍ JEN DŮVĚŘOVAT. Mít odvahu Pánu se nabídnout. Při poklesku hned obnovit spojení s Pánem. On na sebe vezme tvoji vinu – hřích. Podívej se na kříž a měl by vzrůst tvůj vztah k Bohu a zároveň by sis měl uvědomit velikost viny. POSTAVIT SE PŘED PÁNA A ZEPTAT SE, ZDALI JSEM S NÍM SKUTEČNĚ ŽENAT. Touha náležet Pánu, kdykoli udělat obnovu touhou. NECH NA SEBE SESTOUPIT VESELÍ DUCHA SVATÉHO – KŘEST SRDCE.
PROMEDITOVAT.
1/ Víš, že jsi spasen? Pros o milost jistoty spásy. Pros modlitbou liturgie dvanácté neděle roku.
2/ Obnov svůj křestní slib. Dej Ježíšovi svůj život i smrt. Vzdej se Ježíšovi.
3/ Uchovat za každou cenu a rozmnožovat. Obrať se ke společřenství a k Církvi o pomoc Uchovat křestní nevinnost pro každý úd. VÍRA JE SPOJENÍ S PÁNEM. Milost a rozhovor a jiné dary jsou pochodem pouští. Nejsou zárukou spásy.
PATŘÍM PÁNU
Nechal jsi Pánu vysát ze svých žil svoji otrávenou krev? On s ní zemře, Boží mocí vstane z mrtvých a dá nám tramfůzi své krve. Křtem jsme přijali krev a tělo od svých bratří. S Ježíšem začínáme opět znovu nový život. Žij pro Pána ve svých bratřích. Sobectví je podpis starého člověka. Láska je tam, kde jsem schopný se obětovat a nabídnout svůj život bratru podle ochoty k oběti. Nežiji už já, žije ve mne Kristus. K životu je v nás určen jen život Ježíšův v nás.
POHLED DÍTĚTE POKŘTĚNÉHO
Byli jsme zasnoubeni. Až dospějem a pochopíme, musíme se svobodně rozhodnout. Kdy a za jakých okolností můžem přijat znovuzrození.
1/ Ježíš tě přijme i s hříchy.
2/ Musíš souhlasit ze smrtí starého člověka
3/ Přijmout znovuzrození
1Kor 6,14,- Římanům 6,6-8, - Gal 6,14, - Ef 4,22, - Kol 3,3, -. Gal 2,20, - Gal 5,24 Jan3,9
Teprve ve spojení s Pánem je svatba -záchrana, znovuzrození. Jak se můžeš stát Božím dítětem? Že přijmeš Ježíše. TĚLO A SLOVO – tyto dvě věci nejde od sebe oddělovat. Pána přijímáme ve slově a těle. Církev je mystické tělo Kristovo. Pán chce, abychom ho i v tého podobě, ve svých bratrech a sestrách.
PŘIJÍMÁNÍ ČLOVĚKA
Poprvé toto přijímání uskutečňujeme v okamžiku křtu. Je to první manželská smlouva a přijímání. Jan 5,6 Máme tedy tři svědky. VODU – KREV – DUCHA. 1 PETR 1,2-3,-
3,20,- kol 2,12
VÍRA - SEBEVZDÁNÍ SE BOHU
MY MUSÍME ŽÍT ÚPLNĚ NOVÝM ŽIVOTEM.
ČÍM NÁS JINÍ POSUZUJÍ
1/ Módnost – Nechat člověka dozrát
2/ Citovost – Podoba vztahu mezi mužem a ženou. Citovou stránku rozvíjet. Člověk je duše i tělo. Naše ruce jsou hromosvodem Ducha svatého. Při modlitbě ležíme – modlitba celým tělem. Odhodlanost. Mezi Bohem a mnou můžou padnout intimní slova. Dar slz. Jsme Boží děti.
3/ Hysterie Stadión. Když padne gól zahřmí a zaburácí. Proč nemůžem takto chválit Pána. Láska zná – nebo přesně odhadne. Každé společenství by mělo dozrát.
4/ Fundamentalismus – Blud odsouzený církví. Doslovné hápání a vysvětlování Písma.
5/ Iluminismus – Tento člověk se stáhne a čeká jen na Pána, na osvícení a výklady. Člověk opustí přirozenost, ale přirozenost je základ působení milosti.
6/ Duševní labilita- Lidé potřebují vedení individuálně
7/ Obnova stojí jen na charismatech – Nezaměňovat prostředek za cíl. Je to ujeté. Cílem je prohloubení modlitby, lásky k bližním, přítomnost Ježíšovy v nás.
8/ Elitarismus – Duchovní pýcha.Matka Tereza je příklad. Je nutná pokora obdarovaných. Svatí tak dlouho skrývali charismata až to nebylo možné dále ukrývat. Je nutná vděčnost za dary a prohloubení lásky. Všechno dělat skrze Krista, s Kristem a v Něm.
9/ Duch svatý je akktér, vše musí vycházet z jeho činnosti a působení.
10/ Záppal ohněm – Musí se přikládat. Ohniště je modlitební společenství, svátosti, modlitby. Oheň nejvíce hoří, když jsou jednotlivé polínka blíž k sobě a navzájem si předávají žár. Rozházená polínka hasnou. Zdravé mezilidské vztahy jsou sjednocováním. Opačné, rozptylováním.
pokračování