Drazí bratři a sestry,

dnes bych chtěl promluvit o kráse katolické církve a její tradici. Křesťanství má bohatou historii, a katolická církev je jedním z hlavních nositelů této tradice. Její kořeny sahají až k samotným apoštolům, kteří přijali poslání od samotného Ježíše Krista.

Katolická církev je tělem Kristovým, kterému Byl přislíben Duch svatý, aby ho vedl a posiloval ve víře. Tato síla víry se projevuje v mučednících a svatých, kteří svým životem ukazují absolutní oddanost Bohu a jeho Duchu svatému. Jejich víra je tak silná, že jsou ochotni položit svůj život za Boží věc. Ti, kteří přejali tuto tradici víry, jsou pozváni k tomu, aby ji nesli dál a byli svědky Ježíšova kříže a vzkříšení.

Apoštolská posloupnost je klenotem katolické církve. Je to zajištění, že každý katolický kněz má dosažitelnou a legitimní autoritu k vykonávání svátostí. Tato posloupnost spojuje dnešní kněze s apoštoly a Ježíšem Kristem samotným. Je to jako pevný most mezi minulostí a přítomností, který nám umožňuje vstoupit do světa Božího milosrdenství a spásy.

Katolická církev nám také poskytuje prostředky k poznávání světa a jeho krásy. Je to církev, která nás povzbuzuje, abychom se naučili rozumět světu, jeho vědeckým objevům a intelektuálnímu růstu. Jde o to, abychom otevřeli své srdce a mysli Boží pravdě.

Drazí bratři a sestry, ve své věrnosti Duchu svatému a svátosti mše svaté nacházíme posvátnost a krásu. Duch svatý nám pomáhá objevovat Boží plán a působí v nás proměnu naší duše. Mše svatá není jen rutinním obřadem, ale je to setkání s živým Bohem. Je to okamžik, kdy se chléb a víno proměňují v tělo a krev Kristovu, aby nás posilovaly a spojovaly s naším Pánem.

Eucharistie, kterou přijímáme ve svaté mši, je vrcholem naší víry. Je to okamžik, kdy se stáváme spoluúčastníky Kristova obětování za spásu světa. Při přijímání eucharistie jsme spojeni s celou katolickou církví, se všemi svatými a s Ježíšem samotným. To je nádherná a tajemná realita, která nám dává sílu v našem každodenním životě.

Drazí bratři a sestry, nechme se přitáhnout krásou katolické církve, její tradicí a sílou víry mučedníků a svatých. Buďme věrnými Duchu svatému a náležitě si važme posvátnosti mše svaté a krásy eucharistie. To nám pomůže prohloubit naši víru a vést nás k věčnému životu s naším Pánem Ježíšem Kristem. Amen.

Když někdo chce soudit svatého, který zemřel mučednickou smrtí, po dlouhém statečném životě plného utrpení odevzdával kapku po kapce krev vlastního života a svobodnou vůli Bohu, protože věděl,že Bůh jako nejlepší generál, ho povede nejlépe, jak má uhlídat své stádo před vlky, což ho stalo oběť vlastní vůle, pak nechci já být u jeho soudu. A jmenovat už tady opravdu nikoho nechci - kéž Bůh mě chraň. - nebudu muset, v negat. imperativu určitě si Pán nepřeje.

Otázka pre tých ,ktorí žijú vo falošnej ilúzii o dobrom Benediktovi XVI:
Čo ako pápež urobil proti falošnému náboženstvu ekumenizmu ,zavedenému po IIVat. koncile ?
Čo urobil proti synkretizmu -smilstvu s falošnými náboženstvami,ako varoval zverené stádo pred týmto falošným náboženstvom a plánmi božieho nepriateľa synagogy satanovej a jej armády globalistov ?
Odpoveď nič.
Práve naopak. Pokračoval v započatom diele rozvratu Cirkvi. Pokračoval vo Wojtylovej tradícií synkretistických stretnutí s náboženstvami uctievajúcimi démonov a v šírení falošného ,pokoncilového učenia.
Namiesto varovania až do smrti prejavoval úctu Bergogliovi ,len aby si oklamané stádo myslelo ,že je František dobrým pápežom a nechalo sa ním pokojne viesť.
Takže pre Boha neurobil nič ,ale práve naopak.
Súčasný stav je dielom všetkých pokoncilových pápežov. Oni spoločne ,postupnými krokmi,salámovou metodou z Cirkvi urobili tú neviestku opísanú v kap. 17Zj.

Je to ich spoločné veľdielo.
Pierre Hillard — Benedikt XVI., judaismus a Nový světový řád