To už jsme se dostali k datu 18. června, kdy tedy podlehli té beznadějné přesile v pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje. Jak to bylo s tím údajným oddělením hlav od těl, které měly být vystaveny kdesi v německém muzeu zločinu?

Eduard STEHLÍK, Vojenský historický ústav Praha
--------------------
Já bych ještě se zastavil u toho, co jste řekl. U toho data. Ono nám někdy, ten atentát, ten 27. květen 1942 jakoby smazává možná i ve spolupráci v uvozovkách s těmi Lidicemi s 10. červnem. Tyto dvě opravdu dějinné věci smazávají ten 18. červen. Ten 18. červen, ale já kladu minimálně na roveň těchto dvou věcí, protože uvědomte si, přesně jak vy jste říkal, tady byla obrovská přesila, na 800 nacistů proti 7 vojákům, kteří chrání tech kostel, nebo bojují vlastně tu svojí poslední bitvu a my jsme si zvykli brát jako úplnou samozřejmost to, že ti kluci tam si tu poslední kulku nechali pro sebe. To není samozřejmost. Bylo jim x krát nabízeno, aby se vzdali, měli tu možnost, ale opravdu všichni z nich volili radši smrt vlastní rukou s výjimkou Jana Kubiše, který chudák byl zraněn tak smrtelně, že jim padl do rukou v uvozovkách živý, ale vlastně umírající. Někteří dokonce si to pojistili spolknutím jedu a ještě výstřelem do spánku, což byl případ Opálky, nebo Švarce. Není to samozřejmost určitě ne. Ten, ta nenávist těch nacistů samozřejmě se projevila potom jak jste říkal k tomu, že oni nahlíželi na ty parašutisty jako největší zločince těch moderních dějin říše a předpokládali, že po vítězné válce vybudují v rámci kriminalistického muzea speciální expozici věnovanou právě našim parašutistům a měli jí obohatit tedy o dost děsivé exponáty. Oni tam opravdu provedli dekapitaci všech těl, ta těla byla pravděpodobně pohřbena na hřbitově v Ďáblicích a ty hlavy byly těch pět hochů, tedy s výjimkou Gabčíka a Kubiše byly uchovávány jako lebky. U těch dvou to byly dokonce preparáty včetně tkání uložené ve válcích vlastně s nějakým roztokem, posléze i tam došlo k přeměně vlastně na lebkový, nebo na očištění a zauchování lebek dokonce s tím, že ty uřízlé hlavy byly používány po určitou dobu při výsleších spolupracovníků parašutistů i jejich rodinných příslušníků, což si asi těžko někdo dokáže představit, co to muselo s tou rodinou dělat, nebo s jejich bratry a podobně. Nicméně ty hlavy zmizely v závěru roku 1945, předtím se ještě podařilo tajně vyfotografovat a je otázkou, jestli byly spálené například v krematoriu terezínského koncentračního tábora. My nevíme, ale v každém případě byly odvezeny asi, aby se nestaly nějakou relikvií pro osvobozené Čechy.
www.rozhlas.cz/…/jak-to-vidi-edu…