Při opětovné četbě knihy
„Proroci osvícenství“ od historika Vincenza Ferroneho (vydavatel Laterza, 2000)
zjišťuji na straně 230, že kult Pachamamy zavedl v osmnáctém století (a Pachacamac)
do neapolského zednářství Raimondo di Sangro, princ z Sansevero (1710 -1771)
nejslavnější italský esoterik, spolu s Cagliostrem z 18. století, velmistrem a největším představitelem tradičního egyptského ritu,
nejmagičtějšího, okultistického a mysteriózního ritu svobodného zednářství.Církev Jorge Bergoglia proto zjevně učinila pouze novopohanskou - amazonskou volbu třetího světa (což je už samo o sobě strašné) tak,
že ve skutečnosti otevřeně uctívá okultní entity, které se již po téměř tři staletí uctívají v nejtemnějších zednářských lóžích, jak to dokládá Ferrone (kniha je z roku 2000). Je to sekulární historik, který nemá žádný předpojatý postoj ke svobodnému zednářství.
Bergoglio tento kult beztrestně vynesl v církvi na světlo slunce.
Bergoglio v roli velmistra. Ve skutečnosti v roli daleko horší.
Martino Mora Chiesa e post ConcilioViz:POZNÁMKA:
Z pramenu
Chiesa e post Concilio během noci z 1. na 2. února byl tento krátký článek odstraněn a není možné se ho dohledat ani nabízenými nástroji. Objevil se však již v originálu na internetu, kam cenzura redakce nedosáhne. Zřejmě vadí současné prosynodní Bergogliově kampani .
