Netliachajte tu hlúposti. Bratia Česi stále nariekajú nad rozpadom ČSR. Nie nariekajú nad tým, že prišli o kolonii. ČSR bola iba pokračovaním českej štátnosti. Slováci v nej hrali iba piate koleso na voze. Slováci vždy túžili mať samostatný štát bez akéhokoľvek tútora tzv. staršieho brata, ktorý rozhodoval o všetkom. V celom svete sa o existencii Slovenska a Slovákov vôbec nevedelo. Všade nás vnímali iba ako Čeko. Konečne sa podarilo mierovým spôsobom bez preliatej krvi rozdeliť národy Čechov a Slovákov. Slováci nechcú byť vazalmi nikoho a chcú pracovať na svojom za svoje. Je to podobné ako, keď dvaja bratia po mladíckom spolužití odídu z rodného domu a každý si založí svoju vlastnú rodinu a stará sa o ňu. Tzv. starší brat by stále nadával mladšiemu bratovi prečo si založil vlastnú rodinu a ďalej už nechce bývať so starším bratom v spoločnom dome. Veď je to choré na hlavu. Bratia Česi, už sa konečne spamätajte a začnite sa konečne starať o svoj samostatný Český štát. Slovákom dajte pokoj a nevymýšlajte si tu nejaké nezmysli o referende o rozdelení ČSFR. Aké referendum prebehlo pri založení prvej unitárnej ČSR? Aké referendum prebehlo po II. svetovej vojne o znovu pripojení SR do ČR? Slováci už nikdy do spolužitia s nikým nepôjdu. Prestante snívať svoje koloniálne sny a hladte si svoje.

Byl ale přece velký rozdíl mezi monarchií a republikou! koruna

Sto halířů tvořilo za monarchie jednu korunu. Československo vděčí za prvních deset svého života především nenásilnému rozchodu se starým císařstvím. Ne. První republika vlastně nebyla ničím jiným než pokračovatelem bývalého státu. Lišila se však výrazně v jedné věci, a to v rétorice a v hodnocení předchozího státu. Je to podobné, jako když se dva manželé rozvádějí a u soudu každý vypráví svůj příběh. Jsou to dva odlišné pohledy, podávaný každý z jiné strany, ale pořád je to jeden jediný příběh. V Československu zvítězil příběh vítězů, příběh republikánů a nacionalistů, kterým se podařilo prosadit svoji verzi nejen v politice, ale i do učebnic historie, do novin a jiných médií a nakonec i do obecného povědomí. A tak jsme nějak zapomněli, že každá mince má dvě strany a po těch letech se ani neptáme sami sebe, zda to za toho Rakouska bylo opravdu tak špatné, jak nám dlouhá desetiletí naši učitelé historie tvrdili.

Když to císařství a království tak bráníš, co dobrého podle tebe dalo Čechům?
Třeba toto: - zákony nové republiky byly kompletně převzaty z předcházejícího státu a mnohými se řídíme dodnes. - většina uměleckých institucí, jako je Česká filharmonie, Národní muzeum, UMPRUM, Česká akademie věd a desítky dnes krajských a okresních divadel a muzeí vzniklo za Rakouska. Malý poddotek: když se stavělo Národní divadlo, hlavní tíhu financování nesl stát a potom soukromé dary, z nichž ty největší věnovali členové císařské rodiny, především samotný císař František Josef. Lidové sbírky byly nepodstatné. - školství za první republiky fungovalo dál na pevných základech převzatých z Rakouska. - parlamentní systém byl převzat ze starého císařství, kde byl již roku 1906 přijat zákon o všeobecném, přímém, rovném a tajném volebním právu pro zletilé muže. Ano, je pravda, že za první republiky mohly volit už i ženy. To byl významný posun, když si uvědomíme, že ve Francii mohly ženy volit až v roce 1945 a ve Švýcarsku až v roce 1971. - armáda, její rozdělení, řízení i velení, byla i přes silný francouzský vliv de facto kopií armády rakouské. Většinu vyšších kádrů i nadále tvořili bývalí císařští důstojníci. - nezávislý soudní systém fungoval stejně jako před rokem 1918. - dokonce pravidla společenského styku a chování měla své kořeny ve starém císařství. praha Narvané Václavské náměstí při návštěvě císaře Františka Josefa. Myslíte si, že kdyby Češi byli skutečně utiskováni, jak nám tvrdí učitelé, že by přišli v tak hojném počtu? - čeština byla za monarchie v českých zemích rovnoprávným jazykem stejně jako němčina. Za Rakouska totiž nebyl zaveden tzv. úřední jazyk. To, že se němčina používala především, vycházelo z tradic a právního obyčeje: němčina fungovala jako lingua franca, bylo to prostě ekonomicky výhodné. Čeština byla ale používána nejen v obyčejném životě, divadle, literatuře a novinách, ale i na úřadech. Právě až první republika stanovila v roce 1920 tzv. úřední jazyk, kdy se stává „jazyk československý státním, oficielním jazykem republiky“. Tedy žádná slovenština, ani čeština, jakási českoslovenština. Byl to samozřejmě účelový zákon, protože v první republice bylo Němců více než Slováků.

Mělo podle tebe "bourali jsme vesele to Rakousko zpuchřelé" smysl?
KarelI
Poslední rakouský císař a český král Karel. Čestný muž, který uměl česky a snažil se ukončit válku. Kdo z Čechů si na něj dnes vzpomene? Zda měl onen ‚rozvod‘ význam pro obyvatelstvo jako takové? Mám pocit, že jsme spíše ztratili. Například toto: - jednotný velký ekonomický trh. Na místě bývalé monarchie vznikly národní státy a s nimi cla, daně a byrokratické překážky. - z velkého mohutného státu se stala menší země obklopená nepřáteli – Německem, Polskem, Maďarskem. - ztratili jsme napojení na významné vědecké instituce ve Vídni a dalších městech bývalého mocnářství. - první republika začala prosazovat spíše národnostní princip než občanský. To znamená, že na prvním místě už nejste vy jako člověk, ale jako příslušník národa. Což se dnes z odstupu jeví jako zastaralé. - stali jsme se de facto protektorátem Francie, vydáni napospas velmocem a nakonec jsme ztratili i tu samostatnost natolik, že za druhé války byla ohrožena přímo fyzická existence českého národa. - zesláblé Československo se pak stalo snadnou kořistí Ruska/Sovětského svazu a ve svém důsledku jsme tak přišli o dosud nenahraditelné hodnoty a bohatství – lidem byl ukraden majetek, příroda byla poničena, města zchátrala a jak zpíval Karel Kryl: "Nad tichou zemí vrčí netopýři." Když si k tomu přidáme i nenahraditelnou ztrátu židovské populace (kulturní a finanční elity) a také vyhnání milionů Němců s jejich vyspělým průmyslovým a obchodním know how, je otázka, zda vznik Československa stál za to.

Nejlépe bylo za císaře pána... Nejlépe bylo za císaře pána...

Dobře bylo za císaře pána. Milada Hillová, 103 let
Dobře bylo za císaře pána. Milada Hillová, 103 let

Spojenie Česka a Slovenska by bolo spravodlivé a Bohu milé, keby mali obidve národy svojho vládcu, ale nad nimi by bolo jeden arcivojvoda, tak ako v hierarchii anjelov:
hierarchia-pravomoci

Každý anjel má nastarosť niekoho a niečo.
Mocnosti, tróni, sily,... ale nad nimi sú vždy archanjeli
Dokonca aj v Cirkvi sa podľa toho riadia, že každá diecéza má svojho biskupa, ale nad nimi sú arcibiskupi.

V minulosti dlhé roky Cirkev v Europe ovládala národy cez králov a nad nimi bol cisár (kral králov)
Česko kedysi patrilo pod nemeckého cisára, ale boli časy, kedy samotné Česko malo svojho cisára Karel IV.

Federacia (ČSFR) bola napodobenina cisarstva a kralovstiev, ktorá len navonok vizerala, že má rovnaký system (1.federalna vlada=cisarstvo a 2 narodne vlady = kralovstva)
Avšak v skutočnosti rozhodovanie nespočivalo od hora, ale odspodu, a čo je najhoršie, tak to boli cirkevní slobodomurari, ktorí navonok vizerali ako veriaci (vlci v ovčom ruchu), vskutočnosti Božie zakony ignorovali alebo ich prekrucali, ruhali sa im... ich ulohou bolo čo najdlhšie udržať moc nad ludmi a odputať pozornosť od Božej vlady (Teokracie)

Demokracia ako slobodomurarsky režim ovladal veriacich ľudí, mysliac si, že aj sami dokažu vladnuť - bez Boha a dodnes je to tak, lebo ešte nevzišiel Bohom vyvolený kráľ

Referendum je dvojitý meter, ked vyhra väčšina tupcov, tak je nespravodlivé a ked by mal vyhovieť menšine, tak rovnako by bolo nespravodlivé.
Referendum je demokratický - luciferiansky výmysel, aby sa nerozhodovalo spravodlivo, ale len podla väčšiny a pritom tui neide o výber medzi dobrým a lepším človekom (dobrýma lepším štatom), ale o zlých a ešte horších osobach, pretože všetci, čo kandiduju su nastrčení Elitou tohto sveta - mafianmi, slobodomurarmi...