Boží slovo na den 30.3. A.D. 2022
Ježíš řekl židům: „Můj Otec je až dosud činný, i já jsem činný.“ To byl další důvod, proč se ho židé snažili zabít: nejen, že rušil sobotu, ale také, že nazýval Boha svým vlastním otcem a stavěl …Více
Ježíš řekl židům: „Můj Otec je až dosud činný, i já jsem činný.“ To byl další důvod, proč se ho židé snažili zabít: nejen, že rušil sobotu, ale také, že nazýval Boha svým vlastním otcem a stavěl se tak Bohu naroveň. Ježíš jim na to řekl: „Amen, amen, pravím vám: Syn nemůže sám ze sebe konat nic, nýbrž jen to, co vidí, že koná Otec; co totiž koná on, koná stejně i Syn. Vždyť Otec Syna miluje a ukazuje mu všechno, co sám koná. A ukáže mu ještě větší skutky než tyto, takže budete žasnout. Neboť jako Otec křísí mrtvé a je oživuje, tak i Syn oživuje, koho chce. Otec totiž nikoho nesoudí, ale všechen soud odevzdal Synovi, aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, který ho poslal. Amen, amen, pravím vám: Kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má věčný život a nepodléhá soudu, ale přešel už ze smrti do života. Amen, amen, pravím vám: Přichází hodina - ano, už je tady - kdy mrtví uslyší hlas Božího Syna a ti, kdo uslyší, budou žít. Jako totiž Otec má život …Více
- Nahlásit
Sociální sítě
Změnit příspěvek
Smazat příspěvek
U.S.C.A.E.
- Nahlásit
Změnit komentář
Smazat komentář
mal to tak ako Katolík ktorý vie že slovo památka je nešťastný preklad anamnesis ale lepšie sa to asi preložiť nedá lebo anamnesis v tomto kontexte veru neznamená spomienku ani históriu
Svátek slaví sv. Jan Klimak
Většina informací o životě Jana Klimaka pochází z díla jeho současníka a blízkého přítele Daniela, egyptského mnicha. Dozvídáme se tak, že se Jan narodil kolem roku 520 a ve věku 16 let se rozhodl odejít do samoty. Odebral se na Sinaj a vstoupil zde do mnišské komunity. Zde také strávil následující desetiletí svého života.
Po smrti duchovního vůdce se Jan …Více
Svátek slaví sv. Jan Klimak
Většina informací o životě Jana Klimaka pochází z díla jeho současníka a blízkého přítele Daniela, egyptského mnicha. Dozvídáme se tak, že se Jan narodil kolem roku 520 a ve věku 16 let se rozhodl odejít do samoty. Odebral se na Sinaj a vstoupil zde do mnišské komunity. Zde také strávil následující desetiletí svého života.
Po smrti duchovního vůdce se Jan rozhodl odejít do definitivní samoty a žít jako poustevník. Vybral si k tomu místo v sinajské pustině, kde trávil veškerý čas modlitbou, prací a psaním knih. Tak prožil požehnaných čtyřicet let. Poté si pro něj bratři z kláštera přišli, aby jej ustanovili představeným. Svůj úřad zastával pět let, až do své smrti kolem roku 600.
Právě v té době, kdy byl představeným (igumenem), napsal na žádost sousedního kláštera příručku duchovního života. Nazval ji »Žebřík ctností« s odvoláním na onen žebřík, ketrý spatřil ve vidění Jákob v Bételu (Gn 28,10–17). Právě jednotlivé ctnosti a úkony duchovního života jsou pro člověka stupni, po nichž vystupuje k Bohu. Právě toto dílo – řecky »Κλιμαξ – Klimax« dalo svatému Janu příjmení.
zdroj: proglas.cz/svatek/?date=3_30
Většina informací o životě Jana Klimaka pochází z díla jeho současníka a blízkého přítele Daniela, egyptského mnicha. Dozvídáme se tak, že se Jan narodil kolem roku 520 a ve věku 16 let se rozhodl odejít do samoty. Odebral se na Sinaj a vstoupil zde do mnišské komunity. Zde také strávil následující desetiletí svého života.
Po smrti duchovního vůdce se Jan rozhodl odejít do definitivní samoty a žít jako poustevník. Vybral si k tomu místo v sinajské pustině, kde trávil veškerý čas modlitbou, prací a psaním knih. Tak prožil požehnaných čtyřicet let. Poté si pro něj bratři z kláštera přišli, aby jej ustanovili představeným. Svůj úřad zastával pět let, až do své smrti kolem roku 600.
Právě v té době, kdy byl představeným (igumenem), napsal na žádost sousedního kláštera příručku duchovního života. Nazval ji »Žebřík ctností« s odvoláním na onen žebřík, ketrý spatřil ve vidění Jákob v Bételu (Gn 28,10–17). Právě jednotlivé ctnosti a úkony duchovního života jsou pro člověka stupni, po nichž vystupuje k Bohu. Právě toto dílo – řecky »Κλιμαξ – Klimax« dalo svatému Janu příjmení.
zdroj: proglas.cz/svatek/?date=3_30
Martina Bohumila Lutherová
- Nahlásit
Změnit komentář
Smazat komentář
Právě jednotlivé ctnosti a úkony duchovního života jsou pro člověka stupni, po nichž vystupuje k Bohu.
Takže žil jako poustevník , jen se Slovem Božím. A jak to měl
s tímto: To čiňte na mou památku?...není o tom řeč...víšli Stylito?
Takže žil jako poustevník , jen se Slovem Božím. A jak to měl
s tímto: To čiňte na mou památku?...není o tom řeč...víšli Stylito?
O jeho původu jsou dvě verze. Buď pocházel Palestiny nebo z Egypta, jeho rodiče nejsou známi. Od 16 let žil na hoře Sinaj. Dle některých pramenů ve vlastní poustevně, dle jiných byl dále vychováván starcem Martirierem, který ho po čtyřech letech přijal do mnišského stavu. Poslušnost vůči starci prý byla mimořádná. Jan již přišel na Sinaj s určitým vzděláním a zde se dále vzdělával. Poznání …Více
O jeho původu jsou dvě verze. Buď pocházel Palestiny nebo z Egypta, jeho rodiče nejsou známi. Od 16 let žil na hoře Sinaj. Dle některých pramenů ve vlastní poustevně, dle jiných byl dále vychováván starcem Martirierem, který ho po čtyřech letech přijal do mnišského stavu. Poslušnost vůči starci prý byla mimořádná. Jan již přišel na Sinaj s určitým vzděláním a zde se dále vzdělával. Poznání, o které mu šlo nejvíc, byla osoba Ježíše Krista a jeho učení. Měl vrozenou inteligenci, která spolupracovala s Boží milostí. Živil se prací svých rukou a s každým dovedl pohovořit. Přitom žil hodně asketicky. Mezi slova, která ho povzbuzovala k vytrvalosti v odříkání patří verš evangelia: "Amen, amen, pravím vám, jestliže pšeničné zrno nepadne do země a nezemře, zůstane samo. Zemře-li však, vydá mnohý užitek." (Jan 12,24) Tu pravdu prý hlásal životem, slovem i písmem. Sobě se učil odumírat, aby stále více žil v Bohu a k užitku svých bratří.
Po 19 letech jeho duchovní vůdce zemřel a Jan se vzdálil do nedaleké pouště Tola, kde v osamělé jeskyni prožil čtyřicet let. O sobotách a nedělích přicházel do kláštera na bohoslužby a aby přijal svaté svátosti. Pak také vedl rozmluvy s otci, aby si ověřoval správnost svých myšlenek. Při rozhovorech mluvil Jan tak přirozeně, že býval nejoblíbenějším řečníkem. Našli se ale tací, co viděli za jeho slovy pýchu, načež se Jan rozhodl žít v mlčení. Až po roce je přerušil na nátlak těch, kdo podezření vyslovili.
Po 40 letech života v poušti byl zvolen opatem sinajského kláštera. Zabýval se učením o Božím zjevení a pro svoje vědomosti bývá nazýván i Scholastikem. Od papeže Řehoře Velikého, jenž se doporučoval do jeho modliteb, obdržel peníze na zřízení útulku pro poutníky. Jan napsal pravidla řeholního života s názvem "Klimax", tj. žebřík. Po třiceti stupních (ve třiceti kapitolách) vedl duše k dokonalému životu. Popsal boj askety se zly a strádáními, která jsou společná jak mnichovi, tak i člověku žijícímu ve světě. Také poukázal na způsoby získávání ctností, které jsou přístupné všem křesťanům. V Klimaxu zobrazuje cestu postupného růstu k mravní dokonalosti a číslo 30 také připomíná 30 let skrytého života Ježíše. Jan své řeholníky učil pokoře přinášející radost. Své příjmení Klimak dostal podle názvu svých pravidel. Ty jsou někde také nazývány "Lestvica."
Po čtyřech letech vedení kláštera jej předal do rukou bratra Jiřího a pak se začal připravovat na smrt. Snad proto odešel znovu do pouště.
zdroj: sv. Jan Klimak
Po 19 letech jeho duchovní vůdce zemřel a Jan se vzdálil do nedaleké pouště Tola, kde v osamělé jeskyni prožil čtyřicet let. O sobotách a nedělích přicházel do kláštera na bohoslužby a aby přijal svaté svátosti. Pak také vedl rozmluvy s otci, aby si ověřoval správnost svých myšlenek. Při rozhovorech mluvil Jan tak přirozeně, že býval nejoblíbenějším řečníkem. Našli se ale tací, co viděli za jeho slovy pýchu, načež se Jan rozhodl žít v mlčení. Až po roce je přerušil na nátlak těch, kdo podezření vyslovili.
Po 40 letech života v poušti byl zvolen opatem sinajského kláštera. Zabýval se učením o Božím zjevení a pro svoje vědomosti bývá nazýván i Scholastikem. Od papeže Řehoře Velikého, jenž se doporučoval do jeho modliteb, obdržel peníze na zřízení útulku pro poutníky. Jan napsal pravidla řeholního života s názvem "Klimax", tj. žebřík. Po třiceti stupních (ve třiceti kapitolách) vedl duše k dokonalému životu. Popsal boj askety se zly a strádáními, která jsou společná jak mnichovi, tak i člověku žijícímu ve světě. Také poukázal na způsoby získávání ctností, které jsou přístupné všem křesťanům. V Klimaxu zobrazuje cestu postupného růstu k mravní dokonalosti a číslo 30 také připomíná 30 let skrytého života Ježíše. Jan své řeholníky učil pokoře přinášející radost. Své příjmení Klimak dostal podle názvu svých pravidel. Ty jsou někde také nazývány "Lestvica."
Po čtyřech letech vedení kláštera jej předal do rukou bratra Jiřího a pak se začal připravovat na smrt. Snad proto odešel znovu do pouště.
zdroj: sv. Jan Klimak
Martina Bohumila Lutherová
- Nahlásit
Změnit komentář
Smazat komentář
Nádherný příběh. Děkuji.
Z denní liturgie
Liturgie.cz
1. čtení:
Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Tak praví Hospodin: „V době milosti jsem tě vyslyšel, v čase spásy jsem ti pomohl, chránil jsem tě a ustanovil (prostředníkem) smlouvy lidu, abys zvelebil zemi a jako dědictví rozdělil zpustošený úděl, abys řekl vězňům: `Vyjděte!' a těm, kteří jsou ve tmě: `Ukažte se!' Budou se pást na cestách, svou potravu (najdou) …Více
Z denní liturgie
Liturgie.cz
1. čtení:
Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Tak praví Hospodin: „V době milosti jsem tě vyslyšel, v čase spásy jsem ti pomohl, chránil jsem tě a ustanovil (prostředníkem) smlouvy lidu, abys zvelebil zemi a jako dědictví rozdělil zpustošený úděl, abys řekl vězňům: `Vyjděte!' a těm, kteří jsou ve tmě: `Ukažte se!' Budou se pást na cestách, svou potravu (najdou) na holých pahorcích. Nebudou mít hlad ani žízeň, nebude je trýznit úžeh ani slunce. Povede je ten, který se nad nimi slitoval, a přivede je k pramenům vody. Ze všech svých hor udělám cesty a upraví se mé stezky. Hle, tito přicházejí zdáli, jiní ze severu a od západu, tihle z jižní země. Jásejte, nebesa, plesej, země, radostně se veselte, hory, neboť Hospodin těší svůj národ, smilovává se nad svými ubožáky. Sión řekl: `Hospodin mě opustil, Pán na mě zapomněl.' Copak může zapomenout žena na své nemluvně, není jí líto plodu vlastního těla? I kdyby ona zapomněla, já přece nezapomenu!“
Iz 49,8-15
Žalm:
Milosrdný a milostivý je Hospodin.
Milosrdný a milostivý je Hospodin,
shovívavý a plný lásky.
Dobrotivý je Hospodin ke všem
a soucit má se všemi svými tvory.
Věrný je Hospodin ve všech svých slibech
a svatý ve všech svých činech.
Hospodin podpírá všechny, kdo klesají,
a pozvedá všechny sklíčené.
Spravedlivý je Hospodin ve všech svých cestách
a svatý ve všech svých činech.
Blízko je Hospodin všem, kdo ho vzývají,
všem, kdo ho vzývají upřímně.
Zl 145
Evangelium:
Jan 5,17-30
Liturgie.cz
1. čtení:
Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Tak praví Hospodin: „V době milosti jsem tě vyslyšel, v čase spásy jsem ti pomohl, chránil jsem tě a ustanovil (prostředníkem) smlouvy lidu, abys zvelebil zemi a jako dědictví rozdělil zpustošený úděl, abys řekl vězňům: `Vyjděte!' a těm, kteří jsou ve tmě: `Ukažte se!' Budou se pást na cestách, svou potravu (najdou) na holých pahorcích. Nebudou mít hlad ani žízeň, nebude je trýznit úžeh ani slunce. Povede je ten, který se nad nimi slitoval, a přivede je k pramenům vody. Ze všech svých hor udělám cesty a upraví se mé stezky. Hle, tito přicházejí zdáli, jiní ze severu a od západu, tihle z jižní země. Jásejte, nebesa, plesej, země, radostně se veselte, hory, neboť Hospodin těší svůj národ, smilovává se nad svými ubožáky. Sión řekl: `Hospodin mě opustil, Pán na mě zapomněl.' Copak může zapomenout žena na své nemluvně, není jí líto plodu vlastního těla? I kdyby ona zapomněla, já přece nezapomenu!“
Iz 49,8-15
Žalm:
Milosrdný a milostivý je Hospodin.
Milosrdný a milostivý je Hospodin,
shovívavý a plný lásky.
Dobrotivý je Hospodin ke všem
a soucit má se všemi svými tvory.
Věrný je Hospodin ve všech svých slibech
a svatý ve všech svých činech.
Hospodin podpírá všechny, kdo klesají,
a pozvedá všechny sklíčené.
Spravedlivý je Hospodin ve všech svých cestách
a svatý ve všech svých činech.
Blízko je Hospodin všem, kdo ho vzývají,
všem, kdo ho vzývají upřímně.
Zl 145
Evangelium:
Jan 5,17-30