SMRT NA PADÁKU
Usínal poměrně neklidně, myšlenky se vzdalovaly pozvolna a jejich obrysy se nakonec rozplynuly a nastal spánek. Spánek, který smrtelníka vysvobozuje z jeho nekonečné činorodosti a smysly se zklidňují a mozek si dělá vlastní inventuru. Ranní probouzení bylo pozvolné, přicházel sen, možná odraz vzpomínek. Byl nevyléčitelně nemocný a myslel na sebevraždu, odchod ze života.
Letadlo jej vyneslo do výše spolu se třemi kamarády. Věděli do čeho jdou. Skočili společně, kamarádi ho obklopovali ze všech stran a kousek nad zemí teprve zatáhli za své padáky. On jediný padal dál, stále blíže k zemi, vítr mu bičoval tělo. Pak úder o zem, který znamenal nevyhnutelný konec. Kamarádi se snášeli opodál na svých záchranných lanech.
Kudy se vine naše tenká linka strachu, obav, úzkostí a tužeb? Kde jsou naše meze, základní jistoty, instinkty a hodnotový rámec na kterém vyrůstáme? Z čeho čerpá naše duše i tělo víru i odvahu žít? Kdosi říká, že v nás žije bestie a naším úkolem je ji zkrotit. Co …Více