Zbožná MarieMarie píše: "Když do čisté vody dáš kapku jedu, už to nikdy nebude čistá voda. Napiješ se jednou, nic ti nebude... podruhé možná také nic... potřetí tě rozbolí hlava... A když toho vypiješ dost - zabije tě to."
Maruško a Nostra Aetáte si četla? "Synodální" cestu si videla? V tři spásonosná "Abráhamovská náboženství" Judaizmus ,Islám a křesťanství si uvěřila?
Seš na ceste do toho velkého společného ovčince? To je čistá voda,tá te nezabije?

Asi začnu spamovat s tímhle krásným textem, kterému se na Glorii věnuje tak málo pozornosti.

Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon. Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano, kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem. A kdybych rozdal všecko, co mám, ano, kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje.

Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. Láska nikdy nezanikne.

Proroctví – to pomine; jazyky – ty ustanou; poznání – to bude překonáno. Vždyť naše poznání je jen částečné, i naše prorokování je jen částečné; až přijde plnost, tehdy to, co je částečné, bude překonáno.

Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, překonal jsem to, co je dětinské. Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne. A tak zůstává víra, naděje, láska – ale největší z té trojice je láska.

BIBLE 1. Korintským 13,1-13