Z predslovu sv. Tomáša Akvinského k Aristotelovej Metafyzike:
Když je - jak učí Filosof ve své Politice - více věcí uspořádáno k jednomu cíli, musí jedna z nich usměrňovat a řídit, ostatní musí pak být usměrňované a řízené. To je patrné na příklad při spojení duše a těla; neboť duše přirozeně poroučí a tělo poslouchá. Podobný vztah je i mezi schopnostmi duše. Smyslová žádostivost (přímá i nepřímá) má být totiž podle přirozeného pořádku podrobena rozumu. Veškeré vědy a umění jsou však zaměřeny k jednomu, totiž k lidské blaženosti. Proto je nutné, aby jedna řídila všechny ostatní. Té se pak po právu dostává jména “moudrost”. Úkolem moudrého je totiž řídit jiné.
Jaká je to pak věda a čeho se týká, lze zjistit, přihlédne-li se pečlivě k tomu, díky čemu je někdo s to řídit. Tak jako - jak praví Filosof v již zmíněné knize - lidé vynikající rozumovou zdatností řídí podle přirozeného pořádku jiné a jsou jejich pány, kdežto lidé, kteří mají silné tělo, rozumu však mnoho nemají, jsou přirozeně otroky, tak i ta věda má řídit jiné, která je nejvíc rozumová. Takou je však ta, která se zabývá věcmi nejvíce odpovídajícími rozumu.