Žiadna pomsta modly,žiadna pomsta prírody kvôli klíme,ale predpovedané veci,ktoré sa dejú,lebo ľudstvo odpadlo od svojho BOHA.

www.lifenews.sk/node/8546

Naša Pani dobrého diela (Our Lady of Good Success)

Nikdy som nepočul o proroctve Panny Márie Dobrého diela. Je to nové zjavenie? Je schválené Cirkvou?
Nie je to nové zjavenie. Uskutočnilo sa na začiatku 17. storočia. Zjavenia Panny Márie Dobrého diela a uctievanie jej zázračnej sošky schvaľovala Katolícka cirkev od počiatku. Deviaty biskup Quita, Salvador de Ribera, v úradných dokumentoch svedčil o zázračnom dokončení sochy svätého Františka z Assisi a troch archanjelov - svätého Michala, svätého Gabriela a svätého Rafaela - a 2. februára 1611 predsedal slávnostnej posviacke Sochy v kostole kráľovského kláštora Nepoškvrneného počatia Panny Márie. Túto úctu a zjavenia schvaľoval a presadzoval aj ďalší biskup Quita, Pedro de Oviedo, ktorý diecézu riadil od roku 1630 do roku 1646. Táto úcta sa teda teší podpore a schváleniu Cirkvi už od samého začiatku.
O čom hovoria tieto zjavenia?
Mnohé z proroctiev Panny Márie Dobrého diela sa už splnili. Predpovedala vyhlásenie dogiem Nepoškvrneného počatia Panny Márie a pápežskej neomylnosti, zasvätenie tejto krajiny Najsvätejšiemu Srdcu Ježišovmu, mučenícke zavraždenia katolíckeho prezidenta Ekvádoru slobodomurármi (prezident Gabriel García Moreno zavraždený v roku 1875) a mnohé ostatné veci, ktoré ešte len majú prísť. (Mons. Luis E. Cadena Y Almeida postulátor kauzy blahorečenia Božej služobnice Matky Mariany de Jesus Torres, napísal v španielčine knihu o mnohých prorockých posolstvách, ktoré sa už uskutočnili. Pani Horvathová ju preložila do angličtiny pod názvom „Our Lady of Good Success: Prophecies for Our Times“ (Naša Pani Dobrého diela: proroctvo pre našu dobu)
Najdôležitejšie proroctvo Panny Márie Dobrého diela však hovorí o celosvetovej kríze v Cirkvi a v spoločnosti, ktorá mala začať v 19. storočí a rozšíriť sa počas 20. storočia. Varovala, že počas tejto doby nastane takmer úplná skaza mravov a Satan bude takmer úplne vládnuť prostredníctvom slobodomurárskych siekt. V Katolíckej cirkvi sa budú znesväcovať a zneužívať sviatosti a svetlo viery v dušiach takmer úplne vyhasne. Počet skutočne zbožných duší sa zníži na malý počet a mnoho povolaní zahynie. Zavládne veľká nečistota a ľudia sa vôbec nebudú starať o duchovné záležitosti.
Kto bola Matka Mariana de Jesus Torres, sestra, ktorá mávala tieto zjavenia?
Matka Mariana de Jesus Torres (1563-1635) bola španielskou sestrou rádu Nepoškvrného Počatia, ktorá cestovala zo svojej krajiny do Nového sveta, aby pomohla založiť Kráľovský kláštor. Život matky Mariany bol naozaj mimoriadny. Počet vízií a mystických omilostení, ktoré jej boli udelené rovnako ako aj zázraky, ktoré sa stali na jej orodovanie, sú nespočetné. Za svojho života bola trikrát predstavenou kláštora. Počas svojho prvého funkčného obdobia predstavenej trpela prenasledovaním zo strany skupiny spurných mníšok, ktoré chceli voľnejšie pravidlá. Vzbura rástla a „neposlušné“ sestry dali matku Marianu a ďalšiu španielsku matku zakladateľku do kláštorného väzenia. Matka Mariana toto všetko prijala a súhlasila s podmienkou Nášho Pána, aby päť rokov trpela pekelnými mukami, aby sa tak dosiahlo obrátenie vodkyne týchto spurných sestier.
Jedným z najpozoruhodnejších faktov jej života bol mysticko-fyzikálny jav: jej niekoľko úmrtí a oživení. Zdokumentované záznamy kláštornych a diecéznych archívov ukazujú, že táto skutočne svätá rehoľníčka zomrela trikrát. Jej prvá smrť nastala v roku 1582. Stála pred [Božou] súdnou stolicou, kde bola posúdená ako bez úhony a dostala na výber: zostať v nebeskej sláve v nebi alebo sa vrátiť na zem a trpieť ako zadosťučiňujúca obeta za hriechy 20. storočia. Ona si vybrala to druhé. Jej druhá smrť nastala na Veľký piatok 1588 po zjavení, kde sa jej premietali hrozné zneužívania a herézy, ktoré mali existovať v Cirkvi v našej dobe. Bola vzkriesené o dva dni neskôr počas rána Veľkonočnej nedele. Nakoniec zomrela 16. januára 1635. Okamžite nasledovali zázraky vykonané na jej orodovanie.
Telo matky Mariany de Jesus Torres spolu s neporušeným telom ďalšej matky zakladateľky sa uchovávajú na nižšom poschodí kláštorného konventu. V roku 1906 pri prestavbe kláštora otvorili sarkofág, v ktorom bola pochovaná v roku 1635 a jej telo bolo objavené celé a neporušené. Dnes sa uchováva na nižšom poschodí kláštorného konventu.
Prečo som až do nedávna nepočul o týchto zjaveniach?
Môže sa zdať zvláštne, že takáto významná úcta bola tak dlho mimo Ekvádoru takmer neznáma. Ale na to existuje nadprirodzené vysvetlenie. Matka Božia viackrát matke Mariane povedala, že posolstvá sa stanú známymi až po troch storočiach tajomného mlčania. Panna Mária spojila šírenie tejto oddanosti so zázračnými a mimoriadnymi intervenciami, ktoré urobí pre obnovu Katolíckej cirkvi, keď bude kríza taká veľká, že sa takmer všetko bude zdať stratené. Naša Pani prisľúbila tiež veľa úspechov tým, ktorí sa k nej budú prostredníctvom tejto invokácie utiekať v týchto ťažkých časoch. A tak - veľmi zvláštnym spôsobom – je toto proroctvo určené pre naše dni.
Aký je pôvod invokácie?
V roku 1607 pápež Pavol V. pomenoval Panna Dobrého diela zázračnú sochu, ktorú našli dvaja španielski bratia rádu najmenších bratov (paulínov), ktorý sa venuje službe chorým. Po smrti jeho zakladateľa brata Bernandina de Obregóna, bol za jeho nástupcu zvolený Gabriel de Fontaned. V sprievode Guillerma de Rigosa vyrazil nový superior do Ríma, aby pápeža požiadal o oficiálne schválenie svojho rádu. Keď prechádzali mestom Traigueras (v Katalánsku), zasiahla ich taká hrozná búrka, že sa obávali o svoj život.
Vo svojom strachu sa modlili k Panne Márii prosiac o prístrešie a pomoc v núdzi. Vtedy uzreli jemné svetlo vo vzdialených horách, opustili cestu a vyliezli smerom k nemu. Našli jaskyňu, ktorá bola akoby z lešteného kameňa a s kvetinovou vôňou. V nej bola veľmi krásna socha Panny Márie, nesúca svojho božského Syna na svojej ľavej ruke, so žezlom v jej pravici a so vzácnou korunou na hlave. Šaty mala jednoduché, ale elegantné. Padli na kolená, aby si túto krásnu sochu uctili a premýšľali, ako sa mohla dostať na takéto vzdialené miesto.
Ďalší deň cestovali do najbližších osád, aby to preskúmali. Žiadny z obyvateľov, dokonca ani tí najstarší, ktorí poznali históriu každého a všetkého v tejto oblasti, nikdy nepočuli o tejto jaskyni alebo soche. Tak sa bratia stali majiteľmi svätej sochy, ktorej ponúkli svoju najvrúcnejšiu vďaku a vyvolili su ju za svoju zvláštnu patrónku. S touto priateľskou a mocnou spoločníčkou pokračovali na svojej ceste do Ríma.
Keď tam prišli, Najvyššiemu Veľkňazovi povedali, čo sa stalo. Pápež Pavol V. nielen uznal nadprirodzenú povahu tohto objavu, ale po potvrdení nového rádu, vložil ho pod ochranu tej istej Panny Márie, ktorej dal meno Panna Dobrého diela.
Sochu umiestnili v Kráľovskej nemocnici v Madride. Čoskoro sa preslávila početnými milosťami, ktoré prostredníctvom nej nebo zoslalo. V roku 1641 kráľ Filip III. nariadil postaviť nádhernú svätyňu na námestí Puerta del Sol v Madride. Keď sa s odstupom času úcta šírila, boli vytvorené kópie tejto sochy. Tie sa umiestňovali na rôznych miestach, niekedy aj s inými invokáciami. V súčasnej dobe existuje množstvo lokalít v Španielsku, kde sa uctieva tento obrázok: Orduña, La Puebla de Gordon, Tudela, Abla a iné.
Netrvalo dlho a táto invokácia sa cez oceán dostala aj do Nového sveta. Blahoslavená Panna uznala za hodné vyvoliť si kláštor Nepoškvrneného počatia v Quite a veľmi zvláštnym spôsobom v ňom našla záľubu. V zjavení matke Mariane de Jesus Torres sa jej zjavila Blahoslavená Panna a žiadala, aby socha, ktorá mala byť podľa nej vytvorená, sa uctievala pod menom [Panna Mária] Dobrého diela. [Socha] mala byť vytvorená podľa toho, čo videla počas zjavenia - s Ježiškom v ľavej ruke a berlou opátky a kľúčmi od kláštora v jej pravici. Mala byť umiestnená nad kreslom predstavenej na hornom chóre, pretože Ona túžila byť predstavenou kláštora až do konca čias. A tak sa Panna Dobrého diela z Quita zobrazuje s berlou v pravej ruke a nie so žezlom, aké drží v Madride.
Sestry z kláštora Nepoškvrneného počatia v Quita vždy prechovávali k svojej nebeskej predstavenej veľkú lásku. Sochu Panny Márie Dobrého diela ľuďia v Quite uctievali takmer tri storočia.
Ako sa táto úcta šíri v súčasnosti?
V súčasnej dobe sa toto zjavenie preslávilo ďaleko za hranicami Quita. Naša Pani dobrého diela povedala Matke Mariane, že chce, aby ju poznali a milovali po celom svete, a že táto úcta sa začne šíriť až v 20. storočí. Tak sa v skutočnosti aj stalo. Ona túto úctu vyhradila pre tieto časy, pretože Cirkev bude natoľko zatiahnutá do bojov a bude tak veľmi trpieť, že iba Božia sila a láska Panny Márie ju zachová vo vernosti.
Čo sa myslí pod slovami „dobrého diela“ (ang. „of Good succes“, dosl. dobrého úspechu)? V angličtine to môže budiť dojem, že (modliaca sa) osoba žiada o materiálny úspech.
Toto nie je obsah pojmu pôvodného španielskeho slova. Invokácia „dobrého diela“ odkazuje na šťastný vývoj Krista od Jeho počatia až po pôrod. Invokáciu „dobré dielo“ veriaci chápali v jej prvotnom význame ako jednoduchú prosbu o bezpečný pôrod. Toto sa ľahko rozšírilo aj na prosbu o príhovor Panny Márie a jej sprodredkovanie vo chvíľach osobných potrieb (choroba, cestovanie, manželstvo).
Výraz sa neskôr rozšíril ešte ďalej a chápal sa v zmysle dobrého diela či úspechu pri rôznych úlohách. Napríklad, jeho popularita v námorníckych oblastiach Katalánska, Gomerského ostrova a Granady naznačuje spojenie s námorným cestovaním. Námorníci žiadali Pannu Máriu o bezpečný návrat do prístavu. Rozšíreným významom môže byť tiež svätá smrť. Stručne povedané - „sucesso“, čo znamená úspech alebo šťastie sa vzťahuje na blahobyt a bezpečie, kde čisto ľudské prostriedky nenáchadzajú východisko.
Kedy sa dá vidieť zázračná soška Panny Márie Dobrého diela na verejnosti?
Zázračná soška Panny Márie Dobrého diela sa berie z horného chóru kláštora trikrát ročne a umiestňuje sa nad hlavným oltárom kláštorného kostola, aby si ju tak mohli uctiť ľudia z Quita. Na verejnosti ju možno vidieť v nasledujúcich časoch:
1. Počas deviatich dní novény na pamiatku sviatku Očisťovania Panny Márie (2. februára) - od 24. januára do 4. februára.
2. Počas mája.
3. Počas októbra.
Matka Mariana: Obeť za 20. storočie
Mariana Francisca sa narodil v Španielsku v provincii Viscaya v roku 1563, ako prvé dieťa rodičov Diega Cádiza a Marie Berriochoe Alvarezovej. V deň jej prvého svätého prijímania, keď mala 9 rokov, sa jej zjavila Panna Mária a povedal jej, že je predurčená stať sa rehoľníčkou Jej Nepoškvrneného počatia v Novom svete. V roku 1577, keď mala iba 13 rokov, Mariana v sprievode svojej tety, matky Marie de Jesus Taboada, a ďalších štyroch sestier opustila Španielsko, aby založila vetvu Rádu Nepoškvrneného počatia Panny Márie v San Francisco de Quito v Ekvádore.
V roku 1582, keď sa matka Mariana modlila pred Najsvätejšou sviatosťou, prvýkrát uvidela herézy, rúhanie a nečistotu, ktoré mali za trest zaplaviť svet v 20. storočí. Panna Mária sa jej spýtala: „Dcéra moja, obetuješ sa za obyvateľov tejto doby?“ Matka Mariana odpovedala: „Som ochotná.“ Od násilného šoku, ktorý utrpela z videnia toľkej hrôzy našej doby, matka Mariana padla mŕtva.
Historické a dokumentované dôkazy zaznamenávajú, že táto svätá rehoľníčka skutočne zomrela v roku 1582 a vstala z mŕtvych. Pred Božím súdom jej bola daná možnosť: buď mohla zostať v nebi alebo sa vrátiť do sveta. Podľa vzoru Panny Márie, ktorá opustila slávu nebies, aby chránila svoje deti počas týchto ťažkých prvých rokov rodiacej sa Cirkvi, matka Mariana sa rozhodla vrátiť sa do života, aby prienisla zadosťučinenie za veľké hriechy našej doby. (Druhá smrť a vzkriesenie sa udiala na Veľkonočnú nedeľu v roku 1588.)
Existencia pekla
Prvé Fatimské tajomstvo rozbilo mýtus a lož 20. storočia, že peklo neexistuje. Panna Mária 13. júla 1917 trom deťom vo veku 10, 8 a 7 rokov povedala „modlite sa, modlite sa veľmi veľa, pretože mnoho duší ide do pekla. Potom otvorila ruky a ukázala trom deťom dieru v krajine, akési miesto. Táto diera, povedala Lucia, bola ako more ohňa, v ktorom sme videli duše v tvare ľudí - mužov a žien, ktorí horeli, kričali a v zúfalstve plakali;“ Mária povedala deťom: „Videli ste peklo, kam idú hriešnici, ktorí nekonajú pokánie.“ Existencia pekla je rímskokatolícka dogma.
Počas svojho života matka Mariana prosila nášho Pána, aby zachránil dušu istej neposlušnej sestry v kláštore. Súhlasil s tým, ale aj tak bude treba, aby zostala v očistci až do konca sveta. Ako odčinenie za túto sestru musela matka Mariana 5 rokov pretrpieť na zemi bolesti pekla. Päť rokov trpela všetkými mukami zmyslov vyhradených pre duše na tomto hroznom mieste a najintenzívnejším utrpením bol pocit straty Boha.
Zdá sa jasné, že Panna Mária chcela, aby si ľudia 20. storočia uvedomili, že peklo existuje: je to miesto a nie je prázdne.
Rozpad morálky a mravov
Počas Hyacintinho pobytu v sirotinci Panny Márie Zázrakov v Lisabone v roku 1920 jej Panna Mária povedala „Hriechy, kvôli ktorým je v pekle najviac duší, sú hriechy tela.“ Dievčatko odhalilo aj iné proroctvo: „Prídu také spôsoby, ktoré budú veľmi urážať nášho Pána. Osoby, ktoré slúžia Bohu, by takéto spôsoby nemali nasledovať. Cirkev nemá módne spôsoby. Náš Pán je vždy rovnaký.“ Povedala, že hriechy nečistoty budú také veľké, že takmer nebude žiadnej panenskej duše. Povedala, že mnohé manželstvá nie sú dobré, že netešia nášho Pána a nie sú z Boha. A nakoniec Hyacinta neustále opakovala Lucii a matke Godinho: „Veľmi sa modlite za kňazov a rehoľníkov. Kňazi by mali byť čistí, veľmi čistí!“
Pred tromi storočiami, 20. januára 1610, v Quite v Ekvádora sa Panna Mária zjavila s berlou v pravej ruke a svojim božským Synom v ľavej, aby „všetci spoznali, že som milosrdná a chápavá. Nech prídu ku mne, pretože ja ich povediem k Nemu“. Matke Mariane povedala, že v 20. storočí, „vzplanú vášne a nastane úplná skazenosť mravov, takže Satan bude takmer úplne vládnuť prostredníctvom slobodomurárskych siekt. Aby dosiahol túto všeobecnú skazenosť, zameria sa najmä na deti. Beda synom tých čias“. Samozrejme, že hovorí o svetskej humanistickej revolúcii, o ktorej sa toľko popísalo, ako úplne napadla svetské i náboženské inštitúcie našej doby.
Panna Mária pokračovala opisom zneužitia, ktoré malo napadnúť všetky sviatosti: „Beda synom týchto časoch, pretože bude ťažké prijať sviatosť krstu a aj birmovanie.“ Varovala, že diabol sa bude vytrvalo snažiť zničiť spoveď a sväté prijímanie. Nariekala nad mnohými svätokrádežami a zneužitiami Najsvätejšej sviatosti, ktoré mali nastať. Sviatosť pomazania sa bude podceňovať a mnoho ľudí zomrie bez toho, aby ju dostalo, a tak im bude odmietnutá pomoc, ktorú budú potrebovať na tento „veľký skok z času do večnosti“.
Posvätná sviatosť kňazstva bude vysmiata, utláčaná a bude sa ňou pohŕdať. Démon bude neustále pracovať na skaze klerikov a mnohých z nich sa mu skaziť aj podarí. A títo „skazení kňazi, ktorí budú pohoršovať kresťanský ľud, budú podnecovať nenávisť zlých kresťanov a nepriatelia Rímskokatolíckej apoštolskej cirkvi sa vrhnú na všetkých kňazov. Tento zdanlivý triumf satana prinesie dobrým pastierom Cirkvi obrovské milosti.
O sviatosti manželstva, ktorá symbolizuje jednotu Krista s jeho Cirkvou, povedala toto: „Slobodomurári, ktorí budú vtedy pri moci, budú vydávať hanebné zákony, aby odstránili túto sviatosť a uľahčili všetkým život v hriechu. Kresťanský duch sa bude rýchlo rozkladať, drahocenné svetlo viery bude hasnúť, až kým nedôjde do bodu, že bude takmer totálna a všeobecná skazenosť mravov. V týchto nešťastných časoch bude bezuzdný luxus, ktorý dobyje nespočetné množstvo frivolných duší, ktoré sa stratia. U detí sa takmer nebude dať nájsť nevinnosť, ani skromnosť u žien. V tomto okamihu najvyššej núdze Cirkvi, tí, ktorí budú mať hovoriť, budú mlčať.“
Panna Mária matke Mariane, rehoľnici Nepoškvrneného Počatia, ktorá dostávala zjavenia, povedala, že duše, ktoré zostanú verné v týchto ťažkých časoch, budú potrebovať veľkú silu vôle, stálosť, heroickosť a dôveru v Boha. Prídu chvíle, keď sa všetko bude zdať stratené a paralyzované, ale – Ona sľubuje - práve to bude okamih, keď sa začne „šťastný začiatok celkovej obnovy“. „Moja hodina príde,“ predpovedala, „keď úžasným spôsobom zvrhnem pyšného Satana, rozdrvím ho pod svojimi nohami, uviažem ho reťazou v pekelnej priepasti, takže Cirkev a krajinu oslobodím od tejto krutej poroby.
A hoci je posolstvo Panny Márie Dobrého diela celkom smutné a vážne, obsahuje v sebe i zdroj veľkej nádeje. Tým je sľub, ktorý v roku 1917 Panna Mária zopakovala vo Fatime: „Nakoniec moje Nepoškvrnené Srdce zvíťazí.“

Máme sa kde obrátiť s prosbou o pomoc.
Mesiac máj je zasvätený úcte k Panne Márii.

www.zivotopisysvatych.sk/guadalupska-panna-maria/

www.protiproud.cz/duchovni-svet/3771-obraceni-n…

Obrácení národa během okamžiku: Jeden z největších zázraků dějin. Obraz, jemuž bije srdce. Co se stalo v Mexiku před půl tisíciletím? Vědecký výzkum selhává. Dožijeme se ještě něčeho podobného?
6. 5. 2018

Redakce Protiproud přináší svědectví o dějinné události ve Střední Americe a připomíná, že velké zázraky se dějí, což i nás dnes může naplnit velkou nadějí

U břehů Střední Ameriky se 22. dubna 1519 vylodil jeden z nejslavnějších španělských kolonizátorů a dobyvatelů Ameriky Hernán Cortés. Měl spolu s touhou poznat nově objevená území také čestný úmysl „vyhladit starou modloslužbu, přinést obyvatelům víru v jednoho pravého Boha a podporovat šíření katolické víry“.

V jeho doprovodu však byli jen dva kněží. Teprve v roce 1523 přišli do země první tři františkáni z Gentu (dnešní Belgie) a o rok později jich přibylo dalších dvanáct. Roku 1526 přišla první skupina dominikánů. Místnímu nářečí učili misionáře místní domorodé děti. Ty později pomáhaly jako katecheté, nejdříve ve svých rodinách, a později také ve vesnicích.
Zázračná evangelizace
Když se započala evangelizační práce v Mexiku, byli misionáři přesvědčeni, že evangelizace bude usnadněna, pokud se pro ni podaří získat pro samotné Indiány. Roku 1536 františkáni založili ústav Colegio de la Santa Cruz, který navštěvovaly děti význačných Indiánů. O deset let později již byla vytvořena první vzdělaná domorodá skupina, které františkáni předali vedení ústavu. Těžké škody misijnímu dílu zasadili někteří vysoce postavení španělští úředníci, kteří v rozporu s instrukcemi představených nakládali s Indiány jako s otroky.
Když přišel do Mexika první Římem jmenovaný biskup Juan de Zamárraga OFM, byla učiněna potřebná opatření pro zdar misijního díla na tomto území. V kritické chvíli zachránila Mexiko pro křesťanství Panna Maria svým zjevením 6. prosince 1531 v Tepeyacu domorodému Indiánu Juanu Diegovi. Panna Maria byla a je nejlepší evangelizátorkou. Její zjevení bylo zdrojem konverzí a rozkvětu katolické víry s nebývalou vitalitou, která překonala všechna očekávání. Díky zjevení byla evangelizace Mexika dokončena roku 1539. Osm miliónů Aztéků se totiž obrátilo na křesťanství v podstatě během okamžiku.
Panna Maria svým zjevením uskutečnila dvě věci: Za prvé přesvědčila Španěly, že Indiáni nejsou méněcenní lidé, když se také jim zjevuje Matka Boží a za druhé, snadno dosáhla toho, oč se těžce snažilo mnoho misionářů.
Událost zjevení se stala součástí domorodé ústní tradice. Písemně zaznamenal tuto událost Antonio Valeriáno, profesor ústavu Colegio de la Santa Cruz, který byl také guvernérem Indiánů v Mexiku. V jeho spisku je očima současníka podrobně popsáno, jak k události zjevení došlo a jak se události po zjevení vyvíjely.

Čtěte ZDE: Fatima 1917: Sto roků od největšího zázraku novodobé historie. 70 tisíc svědků. Varování i nabídka záchrany. Svět opět tančí na ostří nože. Jsme nepoučitelní?
Zjevení
V sobotu 9. prosince 1531 šel časně ráno nedávno obrácený a pokřtěný Indián Juan Diego do města Mexiko na mši svatou a na výuku katechismu. Na cestě se mu na úpatí kopce Tepeyac zjevila překrásná dívka indiánského vzezření, a požádala ho, aby vyřídil biskupovi, že jí má na tomto místě postavit kostel, aby zde mohla projevovat svůj soucit a dobrotu a mohla pomáhat lidem.
Biskup ale historce o zjevení překrásné dívky od příslušníka méněcenného národa neuvěřil. Dívka v novém zjevení požádala Juana, aby šel za biskupem ještě jednou. Biskup žádal, aby Juan přinesl nějaký důkaz o pravdivosti svých slov. Další den ráno šel Juan do města pro kněze, aby mohl být zaopatřen svátostmi jeho těžce nemocný strýc. Šel úmyslně jinou cestou, aby Dívku opět nepotkal. Ta však na něj čekala i na jiné cestě ,a poslala Juana na vrchol kopce Tepevac. Tam měl natrhat pro biskupa růže.
Vrcholek kopce vůbec nebyl místem, kde by mohly růst květiny. Byl kamenitý a nikdy tam nerostlo nic než kaktusy, trní a křoví. Bylo to v prosinci, tedy v čase, kdy přicházely mrazy. Ale když tam Juan přišel, bylo místo pokryto nádhernými rozkvetlými růžemi. Překvapený Juan je natrhal do své tilmy – indiánského pláště utkaného z hrubých vláken kaktusů, a ve městě je na důkaz pravosti zjevení vysypal před biskupa. Biskupa byl tím okamžitě přesvědčil. Na místě zjevení dal skutečně postavit kostel. Na žádost Panny Marie bylo toto místo nazváno Guadalupe, což znamená „rozšlápla jsem hada“.

Když Juan Diego vysypal před biskupa ze své tilmy na podlahu růže, vytvořil se na vnitřní straně pláště před užaslými přítomnými svědky obraz Dívky: Panna Maria. V dnešní době je plášť s obrazem hmatatelným důkazem událostí v roce 1531. Je zázračné již to, že se plášť z agavové látky ze XVI. století, která se nejpozději za 40 let rozpadá, uchoval do dnešních dnů. Plášť byl dlouho vystaven kouři svíček, dotekům zbožných poutníků a dalším znečištěním, je neustále vystaven za hlavním oltářem monumentální baziliky Panny Marie Guadalupské, kde jej může každý poutník spatřit, a přesto si obraz na něm uchovává svou původní svěžest.

Čtěte ZDE: Nanebevzetí Panny Marie: Jaké to je, když přijde tělo i duše do nebeské slávy? Tanec slunce a radost přírody. Mysleme na Poslední soud. Pozemská korunovace královny je pouze slabým odleskem
Zázračný obraz
Vědecký tým z university na Floridě jej podrobil vědeckému výzkumu a komise konstatovala, že obraz na plášti nelze vědecky vysvětlit. Podobá se spíše fotografii než namalovanému obrazu, protože na něm nejsou žádné tahy štětcem. Je dokonce vytvořen tak, že využívá hrubý vzor tkaniny k docílení prostorové hloubky v obličeji.
V roce 1929 byla v oku Panny Marie na obraze objevena mikroskopická postava, která se podobá Juanu Diegovi, jehož dobový portrét se nám zachoval. Další výzkum v roce 1962, za použití dokonalejší techniky a většího zvětšení, odhalil v očích Panny Marie ještě další dvě postavy. Obraz je tak perfektní, že je možno identifikovat celou tehdejší situaci v biskupově paláci. Jedna postava se dívá na Juana Diega, druhá se mu dívá přes rameno. Ve druhé postavě byl, rovněž podle dobového portrétu, identifikován tlumočník Juan Gonzales. Třetí postava je málo zřetelná, ale pravděpodobně to bude světící biskup.
Protože je scéna zobrazena v Mariině oku, vyplývá z toho, že Panna Maria byla scéně neviditelně přítomná a stála vedle biskupa Zumárragy. Při dalším vědeckém zkoumání r. 1986 zaměřeném na přítomnost dalších možných osob zobrazených v očích Panny Marie, jich bylo nalezeno celkem dvanáct.
Oftalmologické studie provedené na očích Marie ukázaly, že na přibližující se světlo sítnice reaguje stejně jako sítnice živého oka. Teplota vlákna tkaniny, z níž byla tilma zhotovena, udržuje konstantní teplotu 36,6°C, stejně jako tělo živé osoby. Prostřednictvím fonendoskopu je slyšet pod opaskem oděvu Panny Marie (znázorňujícím její těhotenství) tep, stejně jako u dítěte v děloze, 115 pulzů za minutu.
Podle americké kosmické agentury NASA materiály, které tvoří barvy obrazu, nepatří k prvkům známým na Zemi. Ba co víc, prostřednictvím laserových paprsků je vidět, že barvy textilie jsou těsně nad plátnem, aniž by se ho dotýkaly. A ještě jedna pozoruhodnost: hvězdy viditelné na plášti Panny Marie odrážejí přesnou konfiguraci nebe nad Mexikem v zimním slunovratu, v den, kdy došlo k zázraku - 12. prosince 1531.

Vlastní matka
V roce 1666 bylo zahájeno oficiální církevní šetření guadalupských událostí. Roku 1754 byla Naše milá Paní Guadalupská prohlášena za patronku Mexika a r. 1910 za patronku celé Latinské Ameriky.
Od roku 1829 se církev v Mexiku na více než sto let ocitla ve vážné krizi. Nebyl obsazen již žádný biskupský stolec. Roku 1917 byl v Mexiku ústavou legalizován boj proti katolické církvi. Roku 1921 nechal president Obregón do vázy před obraz umístit bombu. Při její explozi však nedošlo k poškození obrazu ani k poškození tenkého skla, které obraz chránilo, přestože byl zničen těžký železný kříž stojící před obrazem.

V Roku 1986 došlo v Mexico City k obrovskému zemětřesení, které zničilo 500 domů a 2.000 jich poškodilo. Ale bazilika a obraz zůstaly nepoškozeny. Roku 1992 papež Jan Pavel II. otevřel ve svatopetrské bazilice v Římě kapli k poctě Panny Marie Guadalupské a roku 2002 rozšířil její oslavu na celou církev. Její svátek se slaví 12. prosince a toho roku se poprve dostal také do českého liturgického kalendáře.
V novodobých dějinách se Panna Maria Guadalupská stala symbolem ochrany nenarozeného života. Na konci mše svaté, která byla 24. dubna 2007 sloužena za děti usmrcené potratem, začalo lůno Panny Marie před zraky tisíců poutníků zářit a plod v těle Panny Marie se pohyboval zleva doprava a zprava do leva. Jev byl vyfotografován poutníky projíždějícími po dvou pohyblivých chodnících před obrazem.
Mexičané považují Guadalupskou Madonu za svou vlastní Matku. Její obrazy a sošky obkládané květinami zdobí jak luxusní byty nebo chudé chatrče, tak veřejné prostory, nádraží, restaurace a továrny.
Co je světu bláznovstvím, to vyvolil Bůh, aby zahanbil moudré, a co je slabé, vyvolil Bůh, aby zahanbil silné; neurozené v očích světa a opovržené Bůh vyvolil, ano, vyvolil to, co není, aby to, co jest, obrátil v nic... (1. Kor 1,27-28). V době evangelizace nově objeveného kontinentu poslal Bůh svoji Matku, aby podpořil snahu misionářů o šíření pravé katolické víry.
Aby každý kdo v Něho uvěří, měl život věčný.