Osobně si myslím, že důležitější pro spásu duše je, jak člověk žije a ne jakým způsobem je pohřben. Před 33 léty mi zemřela manželka, jak si přála byla pohřbena žehem, jak říkavala, nechtěla, aby ji pořírali červi. Ověřil jsem si u katolické církve , jak je to správné. Bylo mi řečeno, že pokud zpopelnění těla není projevem vzdoru vůči katolické církvi, tak to není hřích. Připomněl jsem si slova JK - co svážete na zemi bude svázáno i v nebi, co rozvážete bude rozvázáno i v nebi. Všude JK nás učí, jak máme žít a nikde jak máme být pohřbeni.