Z církevních dějin víme, že první kdo se stavěli proti posmrtné očistě duší, tedy proti tomu, čemu se říkalo už tehdy očistec, se první postavili albigenští kataři. Jejich dualismus rozlišoval na dobrý princip člověka kterým byla duše a špatný, hmotou zatížený princip, kterým bylo tělo. To je přivedlo k odmítání vzkříšení těla a postupnému přijetí nauky o převtělování duší.

Nauka o očistci, která pocházela již z apoštolské doby (modlitby za zemřelé) se později řešila na koncilech 1274 a 1439. Na Florentském koncilu 1439 bylo definováno, že "duše těch kdo zemřeli v Boží lásce dříve než kajícností zadostiučinili to čeho se dopustili, jsou po smrti očišťováni očistnými tresty a přijímají ulehčení od těchto trestů prostřednictvím pomoci (modliteb) ze strany žijících věřících.

Je to geniální nauka vytvářející sociální vazby nejen napříč generacemi ale i mezi živými a mrtvými. Tato nauka byla jedním z nosných pilířů sociální stránky pax christianum (tzv kostelní peníze pocházející z odkazů umírajících a sloužící k bezúročnému podpůrnému financování jednotlivců v církevní obci. Odplatou dárcům byly modlitby na odčinění jejich časných trestů).

1. Římskokatolická církev se liší od pravoslavné
v učení o svatém Písmu
a) Rozšiřuje kánon knih Starého Zákona
Do počtu knih Starého Zákona zahrnuje i nekanonické knihy.
Dělí knihy Starého Zákona na prvokanonické a druhokanonické a druhým připisuje stejnou božskou autoritu, jako prvním.
Nekanonické knihy zahrnuté římskokatolickou církví do Písma svatého jsou: Tóbijáš, Júdit, přídavky k Ester, Kniha moudrosti, Sírachovec, Báruk (a List Jeremjášův), přídavky k Danielovi, První Makabejská, Druhá Makabejská.
Na tridentském koncilu byla tato praxe povýšena na úroveň dogmatu.
b) V učení o inspiraci se dělí na dvě skupiny
1) ultramontáni (novoscholastici) učí, že, že autoři svatých knih psali, jakoby jim diktoval Duch Boží. Proto nepřipouštějí v knihách žádné omyly. V Písmu svatém nacházejí smysl doslovný (sensus literalis), duchovní (sensus spiritualis) a symbolický- důsledný (sensus consequens), tj. logický význam vyplývající z doslovného významu. Právo přesně určovat význam jednotlivých míst textu Písma svatého patří "učící církvi" nebo církevní hierarchii, podléhající bezpodmínečně dispozicím římského papeže, který je jediný a neomylný učící orgán církve. Papež je v učení neomylný tehdy, když učí "ex cathedra", tj. když "jako hlavní pastýř a učitel všech křesťanů svou arcipastýřskou a apoštolskou autoritou určuje a definuje učení víry a mravnosti, závazné pro celou katolickou církev".
2) liberálové (antischolastici) uznávají inspiraci pouze u těch textů Písma, které mají "náboženský obsah", a vše ostatní považují za dílo lidského rozumu. Proto neuznávají Bibli za "normu vší pravdy a poznání".
Podle teorie subjektivismu je věroučná pravda, která se nachází v Písmu, určována subjektivními činiteli, úsilím jednotlivých osobností.
Římskokatolická církev po dlouhá staletí zakazovala laikům číst Bibli, aby kvůli jeho nesprávnému chápání nevznikaly sekty. Na toulousském sněmu (13. stol.) zakázala překládat Bibli do živých jazyků a tento zákaz byl ze strany římských papežů vícekrát opakován. Poté bylo roku 1564 laikům definitivně zakázáno číst Bibli. Výjimku tvořili ti, kdo k tomu obdrželi od správců farností nebo klášterů povolení. Číst se v tom případě mohla pouze ta vydání, která byla schválena římským papežem.
Pravoslavná církev měla vždy na zřeteli Spasitelova slova ohledně zkoumání Písma (Jan 5,39) a rady svatých apoštolů o uvědomělém osvojování pravé víry a mravnosti (Kol 1,9; Sol 5,21; 2 Tim 3,13-17). Proto skrze své pastýře nejenže vždy Bibli laikům číst povolovala, ale také je k tomu nabádá (sv. Jan Zlatoústý apod.).
Pravoslavná církev vždy podporovala překlady Písma Svatého do národních jazyků. Dokladem to je i překladatelské dílo svatých Cyrila a Metoděje. Tyto překlady vycházely ze Septuaginty, v Rusku je však povolen např. i tzv. synodální překlad, který nevychází pouze z tohoto základu.
2. Tradice
Ve věci svaté tradice se římskokatoličtí teologové shodují s učením pravoslavné církve v tom, že apoštolská tradice je samostatným pramenem křesťanské pravdy, existující paralelně se Svatým Písmem, jemuž se hodnotou rovná.
Rozdíl:
spočívá v tom, že římskokatolická církev tradici příliš upřednostňuje a rozšiřuje. Podle římskokatolických teologů (ultramontánů) je svatá tradice zcela samostatným pramenem víry, který by mohl být i jediným pramenem Božího zjevení. Jako taková nepotřebuje doplňovat a ověřovat Svatým Písmem. Teologové liberálního směru vidí potřebu porovnávat tradici se Svatým Písmem a navzájem je ověřovat.
Kromě upřednostňování tradice před Písmem římskokatolická církev také objem tradice nadměrně rozšiřuje. Zahrnuje do něj nejen "pravdy víry a mravnosti", ale i "disciplinární ustanovení a historická fakta". Podle římské církve je do tradice třeba zahrnout nejen ty pravdy, které byly uznávány vždy a u všech křesťanů, ale i ty, které v církvi nebyly známy od počátku, objevily se v pozdější době a byly vytvořeny za pomoci různých logických vývodů. Objevují se dokonce i takové, které byly dříve zavrhovány. Proto římskokatolická církev zahrnuje do všeobecných pramenů svaté tradice i různé dogmatické konstituce, bully, brevie, encykliky apod., které postavila na úroveň apoštolské tradice.
Dále se liší od pravoslavné církve tím, že....dáleKánon biblických knih

Majina 1 - to je učení Pravoslavné ,dovoluji si toto
zde dávat jako možnost pro ty, co se necítí jí Cestou
odvěkou jen s Písmem Svatým a Kristem Pánem.
Pro vás je to možnost připojit se k Pravoslaví.
Na Sk ještě najdete skutečné Pravoslavné u nás
už je to liberály těžce naroušeno, ani zpověď už
někde Pravosl. nemají - jen společnou před liturgií.
Pro

majina1

dyk
Ty si fakt myslíš, že Rus bude vítat , ty kvůli nimž
začala válka na UK. Vedli dav demonstrantů atd
máte všeci ruce od krev, všichni co jste ještě stále
registrovaní ve zločinecké organizaci řkc.
V.V.Pjakin , už cca pře 5-6 roky /a opakovaně
i potom/ mluvi o řkc jako o církevi ,která ztratila
svou duchovní podstatu, a že až bude dokončeno
co začalo, budete přifaření pod Arménskou Pravoslavnou
církev. Budete poslouchat Boha a Boží přikázání ne
vaše doměnky a vize z papežovy stolice.

Souhlasím. To co jsem si dříve tak jasně neuvědomila je to,
že změna ke ctnosti můsí být viditelná a to jinak nejde než
zapřít sám sebe....Jen ta Bohorodička na to mám jiný názor
a jsem přesvědčena, že satan zmátl mysl teologů té doby
,aby všechny ty termíny o dvojí přirozenosti ect se staly jednou
příčinou rozdělení křesťanů.....co je nám do přirozenosti-
věřme tomu co nám předkládá Písmo Svaté a ne pisipisi
nevěrců v hábitě křesťanů. Musím odejít

Píšeš, že po smrti budeš mít jasno. Ale to už bude pozdě něco měnit.

Vůle ti už bude vzata milý bratře bojovníku. Buď budeš v Bohu, nebo
v běsu.....jiné neexistuje....Je třeba udělat pro svou spásu maximum.

.. je mojim obrovským šťastím, že verím v Boha otca všemohúceho, ktorý je spravodlivý a nemusím byť obmedzený a zaviazaný názorom kohokoľvek, kto si chce vysvetľovať Boha svojim spôsobom, ktorý mu vyhovuje. Boh nás stvoril každého inak a chce aby sme boli každý iný, pretože nám dal slobodnú vôľu.
Naučil som sa čítať a premýšľať o tom, čo mi chce Boh povedať a veľa krát som ho nepočúval a strašne mnoho krát som mu sľúbil, že už to neurobím, ale urobil som to zas a zas.
Boh ma bude súdiť a nie TY ani nikto iný z tých čo sú na zemi! Tak prečo sa mám trápiť tým, koľko "dní" po smrti budem tam alebo tam?
..a posledná vec. Prečo sa mám báť Boha ak ho milujem a snažím sa plniť jeho vôľu? Rodičia nás milovali, ale nás aj bili alebo napomínali, ale vždy to bolo preto, aby sme sa stali lepšími v ich očiach, tak prečo by som pochyboval o tom, že Boh je láska a miluje aj hriešnika!

Jdouce po Cestě stále objevuji nové věci,
které mě přibližují blíže k Cíli - k Lásce věčné.

Nechci ustrnout- dokud je vůle s milostí třeba
jít......