Boží slovo na den 26.5. A.D. 2022

Nanebevstoupení Páně

sv. Augustin, 21.5. 2017

Jedním z výrazných a nezaměnitelných bodů křesťanství oproti většině ostatních náboženství je zastávání kladné, věčné hodnoty těla člověka a vůbec materiální stránky stvoření. To vychází z kladného hodnocení samým Bohem, který tuto hmotnou skutečnost stvořil a ohodnil svým slovem jako "velmi dobrou" (srov. Gen 1,31) a který ji pak "vzal za svou", když se skrze své Slovo stal člověkem, aby lidství a celé stvoření spasil a vzkříšením a nanebevstoupením je povznesl do nebe k věčné účasti na Jeho Božské přirozenosti. A právě na tomto základě, na navýsost kladném "ohodnocení" lidství Božím Slovem, které se navěky "stalo tělem", staví sv. Augustin svoji obhajobu povznesení lidství, lidské tělesnosti k věčnému údělu v nebi Nanebevstoupením Kristovým.

A neposlouchejme ani ty, kteří popírají, že by náš Pán vzal s sebou na nebesa také tělo; poukazují na to, co stojí v evangeliu: „Nikdo nevstupuje na nebe, leč ten, který s nebe sestoupil" (J 3,13), a říkají, že tělo proto, že nesestoupilo s nebe, nemohlo na nebe vystoupit. Nechápou totiž, že tělo na nebe nevystoupilo, neboť tam vystoupil Pán; tělo však tam nevystoupilo, nýbrž bylo vzato na nebe, jsouc zdvíháno tím, který vystoupil. Kdyby totiž například někdo sestoupil s hory nahý, ale po sestoupení by se oblékl a pak oblečen znovu vystoupil, jistě právem řekneme, že ten, který vystoupil, není nikdo jiný než ten, který předtím sestoupil; a nemyslíme na šat, který s sebou vzal, nýbrž o tom, který se oblékl, pravíme, že sám vystoupil.

[Augustin: O křesťanském boji (De agone christiano), XXV, 27; český překlad Maura Verzicha OSB převzat z knihy Svatý Augustin: Čtvero pojednání o křesťanském boji, Olomouc 1949, a pro lepší srozumitelnost, s přihlédnutím k latinskému textu, upraven redakcí Revue Theofil.]

Nanebevstoupení Páně - sv. Augustin, | Theofil - Bůh, křesťanství, duchovní život

Svátek slaví sv. Filip Neri, slavnost Nanebevstoupení Páně

„Smutný svatý – to je smutné“ – tak nějak by se dal interpretovat výrok sv. Filipa Neriho. On sám se snažil svými promluvami k lidem z Říma i okolí i svým životem dokázat, že život s Bohem je především radostný: „Radostné srdce se stane dokonalým mnohem snáze než skleslé. Smutné obličeje nemají místo v nebi.“ A abychom si nemysleli, že sv. Filip byl jen tak nějakým naivním nebo nevázaným smíškem – on dobře věděl, že má proč se radovat. Jeho slova bychom si mohli vzít jako životní motto: „Kdo chce něco jiného než Krista, neví, co chce.“
zdroj: proglas.cz/svatek/?date=5_26

Povzdechy sv. Filipa (střelné modlitby)
Sv. Filip Neri (St.Philip Neri) Povzdechy

Z denní liturgie
Liturgie.cz

1. čtení:
Čtení ze Skutků apoštolů.
Ve své dřívější knize jsem pojednal, milý Theofile, o všem, co Ježíš konal a čemu učil až do dne, kdy byl vzat (do nebe). Předtím dal svým vyvoleným apoštolům příkaz skrze Ducha Svatého. Po svém utrpení jim poskytl mnoho důkazů, že žije: po čtyřicet dní se jim zjevoval a mluvil o Božím království. Když s nimi jedl, přikázal jim, aby neodcházeli z Jeruzaléma, ale čekali na Otcovo zaslíbení: „Vždyť jste přece o tom ode mě slyšeli: Jan křtil vodou, ale vy budete pokřtěni Duchem Svatým za několik málo dní.“ Tu se ho ptali ti, kteří s ním byli: „Obnovíš teď, Pane, v Izraeli království?“ On jim však řekl: „To není vaše věc, abyste věděli čas a okolnosti, jak je Otec z vlastní moci ustanovil. Ale až na vás sestoupí Duch Svatý, dostanete moc a budete mými svědky v Jeruzalémě, v celém Judsku a Samařsku, ano až na konec země.“ Když to pověděl, byl před jejich zraky vyzdvižen a oblak jim ho vzal z očí. Hleděli upřeně k nebi za ním, jak odchází, a najednou vedle nich stáli dva muži v bělostných šatech a řekli: „Lidé z Galileje, proč tak stojíte a hledíte k nebi? Tento Ježíš, který byl vzat od vás do nebe, přijde zase právě tak, jak jste ho viděli, že odchází do nebe.“
Sk 1,1-11

Žalm:
Bůh se vznáší za jásotu, Hospodin vystupuje za hlaholu trub.
Nebo: Aleluja.

Všechny národy, tleskejte rukama,
jásejte Bohu radostným hlasem,
protože Hospodin je vznešený, hrozný,
je to veliký král nad celou zemí.

Bůh se vznáší za jásotu,
Hospodin (vystupuje) za hlaholu trub.
Zpívejte Bohu, zpívejte,
zpívejte našemu králi, zpívejte!

Protože Bůh je králem celého světa,
zpívejte mu chvalozpěv!
Bůh vládne národům,
Bůh zasedá na svém svatém trůnu.
Zl 47(46)

2. čtení:
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Efesanům.
(Bratři!) Povzbuzuji vás já, vězněný pro Pána: Žijte způsobem hodným toho povolání, které jste dostali: buďte přitom všestranně pokorní, mírní a trpěliví; snášejte se navzájem v lásce a horlivě se snažte zachovávat jednotu ve smýšlení, spojeni poutem pokoje. Jen jedno je (ono tajemné) tělo, jen jeden Duch a stejně tak jen jedno vytoužené dobro, ke kterému jste byli povoláni. Jeden Pán, jedna víra, jeden křest. Jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, proniká všecky a je ve všech. Ale každému z nás byly uděleny duchovní dary v takové míře, v jaké je chtěl Kristus dát. Proto se praví: `Vystoupil vzhůru, odvedl zajatce a dal lidem dary.' Když však `vystoupil', znamená to, že musel předtím sestoupit dolů, na zem. Stejná osoba je ten, kdo sestoupil, i ten, kdo vystoupil až úplně nad nebesa, aby všecko naplnil. Tak určil jedny za apoštoly, jiné za kazatele mluvící pod vlivem vnuknutí, jiné za misionáře, jiné pak za pastýře a učitele, aby připravili křesťany k úkolům, které mají plnit, aby Kristovo tělo dělalo pokroky, dokud nedojdeme všichni k jednotě ve víře a v poznání Božího Syna, k mužné zralosti, k onomu věku, (kdy se na nás uskuteční) Kristova plnost.
Ef 1,17-23

Evangelium:
Lk 24,46-53