Vidět Pannu Marii znamená vidět Ježíše! Kdykoli pohlédneme na Marii, Matku Ježíšovu, ona ihned směruje náš pohled na Ježíše, svého i Božího milovaného Syna. Vidět Matku Boží znamená vidět Ježíše. V tom tkví celá krása Panny Marie. Ne snad, že by Panna Maria byla Ježíšem nebo mu postavena na roveň, ale že vše, čím ona je a co ona má, je nasměrováno na Ježíše, vztaženo k němu. „Tota pulchra es", zní starobylé zvolání: „Celá jsi krásná!" - krásná Ježíšem, a to totálně, tj. nic si neponechává pro sebe: dala mu nejen celé své tělo, aby „Slovo se stalo tělem" (J 1,14), ale i celou svoji duši, celého svého ducha, celou svou mysl, celou svou sílu, celou svoji vůli, celou svoji osobu. Panna Maria ve své osobě totálně naplnila Ježíšem citované největší přikázání: „Miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí a miluj svého bližního jako sám sebe." (Lk 10,27) Jen proto se mohla stát Matkou Boha.

Vždyť nejen že vše své zcela odevzdala Pánu: „Staň se mi podle tvého slova!" (Lk 1,38), ale zároveň naplnila vůli Boha i vůči „bližnímu svému", neboť je-li vůlí Boha spása člověka, neboť „Bůh tak miloval svět" (J 3,16), Panna Maria vše činila z lásky k Bohu a v jednotě s Ním pro spásu člověka, čímž se zároveň stala Matkou všech spasených.

Proto pro toto naprosté sjednocení Mariino s vůlí Boží se nic v ní nepříčí Bohu, nic v ní není ponecháno pro sebe samu, ale vše, čím je a co má, odkazuje na Boha jako do dokonalosti vyčištěné zrcadlo odrážející slunce. V odrazu zrcadla samo zrcadlo ustupuje do pozadí, není vidět, ale vše, celou svoji plochu věnuje odrazu skutečnosti, který je takřka totožný se skutečností samou.

A spatřit slunce v odrazu zrcadla způsobuje takřka stejné oslnění jako patřit přímo do samotného slunce. Nazírající je oslněn krásou a mocnou září slunce samotného.

Tak Panna Maria je plná Boha, „kopírující" Boží krásu, jeho zář, obrysy jeho krásy a dokonalosti, protože vše v ní je poddáno Bohu, který ji, jež se ponížila v nejhlubší pokoře, povýšil do nejzávratnějších výšin duchovní dokonalosti a podobnosti Bohu - Panna Maria je „vyKristalizovaná" jako duchovní drahokam brusem dokonalého svobodného přilnutí ke Kristu, k Synu jejímu i Božímu.

Aby ona mohla dát „tvar" Božímu Synu, tj. darovat mu své lidství, musela nejdříve sama přijmout „tvar" Božího Syna, tj. nechat se „vytvarovat" Božstvím. Božský „klenotník" dokonale vybrousil drahokam lidské Panny, aby jej prostoupil mnohostranně zmnožujícím, do všech stran zářícím paprskem svého Božství, aby nic v drahokamu nebránilo prostupujícímu Paprsku, ale naopak jej zcela propustilo a vrhalo všemi směry.

Panna Maria si neponechala nic, a tak jí bylo dáno Vše, a tím vším je Syn Boží, „v němž plnost sama se rozhodla přebývat" (Kol 1,19). Panna Maria tak byla nejen Milostiplná, ale i Plnostiplná. Zcela vyprázdnila své nitro pro Pána, aby se v ní zcela mohl zabydlet Pán a naplnit ji po okraj, ba až přes něj.

Kdyby tak ona neučinila, Pán by v ní nemohl přebývat tak totálně, aby se v ní a skrze ni mohl stát tělem.

Panna Maria je kalichem lidství přetékajícím vínem Božství. Proto je celá krásná: krásná Bohem, zkrásnělá svým Synem, zkrášlená Duchem Božím; a proto vidět Pannu Marii znamená vidět Ježíše, a nejen Ježíše, ale celou Nejsvětější Trojici.

Protože „celá je krásná" Krásou, kterou je bezmezná láska a blažený život Tří Osob Božích. A Panna Maria je navěky lůnem obtíženým Bohem, kterého neporodila jen jednou, v Betlémě, ale kterého z milosti Boží rodí navěky. A v tom tkví její krása. Vidět Marii znamená vidět Ježíše - | Theofil - Bůh, křesťanství, duchovní život
Boží mateřství Panny Marie - Wincenty Granat, | Theofil - Bůh, křesťanství, duchovní život

Skôr, ako bola Panna Mária počatá, bola Božím snom a jeho túžbou! Panna Mária sa stala odrazom Božej túžby. Odrazom jeho dokonalej predstavy. Stala sa novou Evou. Keď matky s deťmi hovoria o nebi, ukazujú ho deťom hore. Panna Mária bola jedinou matkou, ktorá nebo držala v rukách a pozerala sa na neho dole. Stala sa Ježišovou matkou a nebolo jednoduché ňou byť. Na tomto mieste spomeniem udalosť, kedy Mária priniesla Ježiša do chrámu. Bol tam starý muž menom Simeon. Očakával narodenie Mesiáša. Keď mu Mária podala dieťa, starý Simeon povedal Bohu, že teraz už môže zomrieť, pretože videl Mesiáša. Potom sa prihovoril Márii so slovami: „a tvoju vlastnú dušu prebodne meč“ (Lk 2, 35).

V gréčtine, z ktorej bola Biblia preložená, poznáme dva výrazy pre meč. Prvý výraz opisuje menší a druhý väčší meč, ktorý by sme mohli nazvať aj mačetou. Simeon použil práve tento druhý výraz. Toto bol obraz na vyslovenie nesmierneho rozsahu utrpenia, ktorý bude Máriu sprevádzať. Prenesme sa teraz na miesto, kde Ježiš začal svoje verejné účinkovanie, na svadbu do Kány. Prebieha tam niekoľkodňová svadobná oslava, ako bolo v tom čase zvykom. Panna Mária sa už nachádza na mieste. Ježiš bol pri Jordáne a zhromažďoval apoštolov. Panna Mária tu predstavuje Starý zákon, Ježiš Nový zákon, ktorý je ešte ďaleko. S oneskorením prichádza Ježiš na svadobný obrad a prináša aj apoštolov. Vtom mu Mária hovorí – „nemajú vína“ (Jn 2,3). Nemať vína v krajine vína je vážna vec. Prečo im došlo víno? Pretože Ježiš prišiel so všetkými svojimi apoštolmi, ktorých svadobčania neočakávali a nepozvali. Víno mali radi už vtedy. Bola to však Mária, ktorá si všimla, že svadobčania nemajú víno. Mária vždy pozná naše potreby skôr, ako ich poznáme my sami. Ježišova odpoveď je pre mnohých zarážajúca, priam až bezcitná: „čo mňa a teba do toho žena? Ešte neprišla moja hodina.“ (Jn 2,4).

Nepomenuje Máriu matkou, ale ženou.
V gréckom origináli slová znejú ešte krutejšie. “Žena, čo mňa je do teba.” Vždy keď nájdeme v evanjeliu podľa Jána slovo „hodina“, znamená to utrpenie, agóniu alebo smrť Ježiša. V Káne teda Ježiš Márii hovorí. Matka naozaj chceš, aby som sa prehlásil za Božieho Syna? Ježiš v skutočnosti sa Márii pýta. „Mám sa odhaliť ako Mesiáš? Uvedomuješ si, že v tom momente ako to urobím, sa mení náš vzťah? Doteraz si bola mojou Matkou. V momente ako uskutočním svoj prvý zázrak, začnem verejné účinkovanie, prestaneš byť len mojou matkou a staneš sa matkou každého, koho spasím. Sme v tom spolu. Čokoľvek sa stane mne, stane sa aj tebe. Preto sa na teba neobraciam ako na moju matku, ale ako na matku všetkých, ktorí budú mojím krížom spasení. Preto Ťa nazývam – žena.“ Toto bol význam Kány.

blahoslavený arcibiskup Fulton J. Sheen, Nepoškvrnené počatie Panny Márie - Svetlo Sveta

Pani beda sa neustále odvoláva na Pána Ježiša, ale z celého srdca nenávidí Jeho Matku, tak ako nenávidí RKC a katolíkov. Odvolávanie sa na Pána Boha a zároveň ta nenávisť ju vedú priamou cestou do pekla, ak sa nespamätá a nezačne činiť pokánie. To isté platí pre všetkých, ktorí tu šíria akúkoľvek nenávisť. Je len smutné, že takíto ľudia sa otvorili satanovi a nechávajú sa ním viesť a ovládať

Vy jedna ctihodná krůto bědo, je jen obtížně věru věřit, že za tím nickem se skrývá žena. Možná jste jen belzebub s knírem, ale to je fuk. Soucit, milosrdenství, obětování, láska a cit a mnoho dalšího je vlastní člověku, lidem ... a činí je to více lidmi... Tak to Bůh dal a tak to Bůh chce. Pokud jste snad cynická a vulgární kravka a nebo vůl, pak je to Váš problém. A že jako zmiňujete, že láska je ve vůli, tak to se asi hodně nutíte cokoli milovat vy pokrytče. Jak vidím z těch komentářů, tak bezectnost a vulgarita z vás přímo do prostoru stříká. Vy lásce nemůžete rozumět, jste životem zjevně poznamenaná a proto milostivá držte aspoň papulu, když už. A za ty kecy které máte si ponesete svůj díl, stejně jako ten, kdo živí takové parazity. Vás by odsud vážená nádhero měli vykopnout obloukem a umístit na patřičné oddělení. Mrzce jste se otírala o umírání Matky Terezy, nemyslete si, že slova a lísání se k Bohu ve chvílích těžkých vás budou nějak omlouvat. Byla jste varována, že tvoříte a přinášíte zlo a věru jste mistr slovní kakofonie. Zlo odchází ke zlu a je zmařeno zlem. Jste varována.