sv. Isidor

Isidorus, ep. Hispalien. et doctor Eccl.
4. dubna, nezávazná památka
Postavení: arcibiskup a učitel církve
Úmrtí: 636
Patron: internetu a uživatelů počítačů
Atributy: biskup s knihou, event. s pérem, jezdec na koni

Pochází od Sevilly ve Španělsku. Po smrti otce jej vychovával bratr Leandr. Po počáteční nechuti k učení dosáhl svým rozhodnutím a vytrvalostí toho, že se stal učitelem středověku. Byl biskupem v Seville, napsal mnoho spisů, svolal a řídil několik koncilů, na kterých byly moudře uspořádány četné záležitosti. Denně prý rozjímal o umučení Spasitele. Byl svatý nejen moudrostí, ale i láskou, pokorou, trpělivým snášením utrpení a pokáním.
více: catholica.cz/?id=1071

Svätý Ján sa nakláňa k Srdcu Majstra, a maliar vyobrazil toto:

Učedníci pohlíželi jeden na druhého v rozpacích, o kom to říká. Jeden z jeho učedníků ležel na Ježíšových prsou, ten, kterého Ježíš miloval. Šimon Petr na něj kývl a vybídl ho: „Zeptej se, kdo to je, o kom to říká.“

Svatá mučednice Drosida, římská
památka 22. března / 4. dubna

Svatá mučednice Drosida, byla dcerou císaře Traiana (98 – 117), krutého pronásledovatele křesťanů. V roce 99, tento císař znovuobnovil zákon, který zakazoval tajná společenství a který se nepřímo dotýkal křesťanů. Roku 104, pak vydal zvláštní zákon, který byl přímo proti křesťanům, od tohoto roku, pak započalo pronásledování křesťanů, které trvalo až do konce jeho vlády.
Těla zabitých křesťanů, se často nechávala nepohřbená, aby zastrašovala ostatní.
Tehdy pět křesťanských panen: Aglaida, Apollinaria, Daria, Mamthusa a Taisia se rozhodlo, že se o těla křesťanů postarají a budou je s úctou pohřbívat. Tajně odnášely těla mučedníků z místa jejich smrti, pomazávaly je vonnými oleji, obvazovaly jejich těla do plátna a pohřbívaly je.
Když se o tom dozvěděla císařovna Drosida, která byla tajnou křesťankou, ale ještě nepřijala svatý křest, poprosila svaté panny, aby, když půjdou pohřbívat křesťany, vzaly sebou i ji.
Tehdy příkazu, dvorního hodnostáře Hadriána, ženicha svaté Drosidy, byla v blízkosti těl zabitých křesťanů, postavena stráž, aby chytla ty, kteří je pohřbívají.
A tak hned první noc, byla svatá Drosida a pět panen chyceno a uvězněno. Když císař poznal mezi zajatými i svou dceru, přikázal, aby byla držena odděleně od ostatních, v naději, že jí to přivede k rozumu.
Ostatní svaté panny, byly odsouzeny ke spálení v peci k tavení mědi. Tyto panny, hrdinně přijaly rozsudek a staly se hodny korun mučednic. Z mědi, která byla smíchána s popelem mučednic, spálených v této peci, pak byly ukovány tripodes¹, do nové lázně císaře Traiana.
Stalo se však, že dokud byly tyto tripodes v lázni, ani jeden člověk, nemohl do ní vejít, každý kdo přestoupil práh, padl mrtvý na zem. Když pohanští kněží, pochopili proč se tak děje, poradili, aby byly z lázně odneseny.
Potom navrhl Hadrián císaři, aby dal tripodes roztavit a udělat z nich pět soch obnažených panen, podobných těm, co byly vězněny. Potom, aby byly vystaveny před vchodem do císařské lázně k pohaně. A Traian s tím souhlasil. Když pak byly sochy postaveny, ve snu, který se mu zdál, císař spatřil pět nevinných jehňátek, které se pásly v ráji a pastýře, který mu ve snu řekl: "Ach, ty nečestný a hanebný císaři! Ty, jejichž zobrazení jsi chtěl dát vystavit k výsměchu a pohaně, ty ti vzal Dobrý a Milosrdný Pastýř a nechal je, aby se usadili tady, kam za čas přibude i nevinné jehňátko Drosida, tvoje dcera".
Když se bezbožný Traian probudil ze snu, rozzuřil se a přikázal, aby se roztopily dvě velké pece a, aby v nich byl udržován denně oheň. Nad nimi byl vyvěšen císařský příkaz: "Mužové Galilejští, kteří se klaníte Ukřižovanému, uchraňte se od velkých množství mučení a nás od práce, přineste oběť bohům. Jestliže si toto nepřejete učinit, tak nechť se každý z vás dobrovolně, jakýmkoli chce způsobem, vrhne do této pece".
Tehdy vyšli mnozí křesťané dobrovolně na mučení. Když se o tom dozvěděla svatá Drosida, rozhodla se také dobrovolně přijmout mučednickou smrt pro Krista.
Ve vězení, povznesla modlitby k Pánu o tom, aby jí pomohl bez povšimnutí vyjít z vězení. A Bůh její modlitbu vyslyšel, stráže usnuly. Když se ocitla na svobodě, svatá Drosida odešla směrem k peci, po cestě však začala pro sebe rozmýšlet: "Jak mohu já předstoupit před Boha, když na sobě nebudu mít svatební šat (tj. když nebude pokřtěná), vždyť budu nečistá. Ach, Králi kralujících, Pane Ježíši Kriste, pro Tebe jsem opustila císařské postavení, to proto, abys mě učinil hodnou, být alespoň u dveří Tvého Království. Ty Sám mě pokřti, Duchem Svým Svatým".
Takto se svatá Drosida pomodlila a potom se pomazala svatým myrem, kterého se zmocnila a měla ho sebou, následně se potom třikráte ponořila do řeky a řekla: "Křtí se služebnice Boží Drosida, ve jménu Otce, i Syna, i Svatého Ducha". Svatá, se potom po sedm dní skrývala, oddávala se půstu a modlitbě, poté ji našli křesťané, kterým pověděla o všem, co se jí přihodilo.
Osmého dne, pak svatá mučednice Drosida, sama vstoupila do rozžhavené pece a vrhla se do ohně.
______

¹ Tripodes. Tripus - τρίπους - tripus - trojnožka, byl antický stojan nebo nádoba se třemi nohami. Ve starověkém Řecku se tripodes, nejčastěji kovové, méně potom i keramické nebo kamenné, používaly jako podstavec pod lebés – kotel, nebo jiné nádoby. Tripus, byla také nádoba ve tvaru polokoule na třech nožkách, kdy sloužila jako varná nádoba.
zdroj: fb Pravoslavný křesťan

Z denní liturgie
Liturgie.cz

1. čtení:
Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Slyšte mě, ostrovy, dejte pozor, národy, které jste v dáli! Hospodin mě povolal od matčina lůna, již v mateřském životě mě nazval jménem. Z mých úst udělal nabroušený meč, ve stínu své ruky mě ukryl. Ukoval mě v zaostřený šíp, ve svém toulci mě schoval. Řekl mi: „Jsi mým Služebníkem, Izraelem, proslavím se tebou.“ Já však jsem pravil: „Nadarmo jsem se namáhal, naprázdno, zbytečně jsem strávil svou sílu. Mé právo je však jistě u Hospodina a má mzda u mého Boha.“ Avšak nyní praví Hospodin, který si ze mě utvořil Služebníka již v matčině lůně, abych zas k němu přivedl Jakuba, abych mu shromáždil Izraele. Tak jsem ve cti u Hospodina, (protože) Bůh můj je mou silou. Řekl mi (tedy): „Nestačí, že jsi mým Služebníkem, abys obnovil Jakubovy kmeny a zbytky Izraele přivedl nazpět. Proto tě dám národům jako světlo, aby se má spása rozšířila až do končin země.“
Iz 49,1-6

Žalm:
Má ústa budou vyprávět o tvé spravedlnosti.

K tobě se utíkám, Hospodine,
nechť nejsem zahanben navěky!
Ve své spravedlnosti mě vyprosť a vysvoboď,
nakloň ke mně svůj sluch a zachraň mě!

Buď mou ochrannou skálou,
pevností k mé záchraně,
neboť tys moje skála a tvrz.
Bože můj, vysvoboď mě z ruky bezbožného!

Vždyť tys má naděje, Pane,
má důvěra od mého mládí, Hospodine!
V tobě jsem měl oporu od matčina lůna,
od klína mé matky byls mým ochráncem.

Má ústa budou vyprávět o tvé spravedlnosti,
po celý den budu vyprávět o tvé pomoci,
neboť ji nemohu spočítat.
Bože, učils mě od mého mládí,
až dosud hlásám tvé podivuhodné činy.
Zl 71

Zpěv před evangeliem
Buď zdráv, náš Králi! Poslouchal jsi Otce, byls veden na kříž jako tichý beránek k zabití.

Evangelium:
Jan 13,21-33.36-38