Naše přebývání na světě je vždy jedním velkým zápasem a jinak to ani nemůže být. To, že propadáme do forem, které nám byly předurčeny a řadíme se na hřady nám určené není možná tak špatné. Jen se musíme snažit pochopit velikost svobody nám danou a neplést si ji s anarchií.

Člověk věřící není automaticky člověk dobrý. Může to být naopak vyčůraný hajzlík co se schovává za vznešené ideály a nebo jen plní svou životní formu nebo rodinnou tradici. Na stranu druhou může být zase jiný zásadový chlapík co se snaží žít dobře. A žádný darebný či nedarebný bezvěrec nemá právo posuzovat kvalitu věřícího, jak se občas stává. Má šanci také věřit. Třeba v hastrmana.

Nedobré věřící ale poznáme snadno. Chybí jim jemnocit, chybí jim vroucí láska, chybí jim smysl pro oběť, chybí jim vztah k Bohu. Stávají se tvrdými, ultimativními, fanatickými a trpí ztrátou empatie. Často to jsou jen zoufalci, kteří hledají záchytný bod a životní smysl podivným způsobem. Pryč od nich.

A věřící blbečky poznáme ještě lépe, chovají se jako nevěřící blbečci. Jen se hašteří a něco si dokazují. Sofia v nich není.

Filozofiou bez Ducha Svätého sa dôjde do pekla. Anjeli nemôžu obsiahnuť múdrosť Boha, ako potom môžeme my? Svätá Katarína Sienská nevedela čítať ani písať, a múdrosťou duch. Svätého prekonala všetkých. Bez prípravy asi piatim naraz diktovala teologické Božie múdrosti a oni to zapisovali. Ak nebudete ako deti, nevojdete do nebeského kráľovstva. Boh maličkým a pokorným zjavuje seba. Okultné pozadie psychológie