Maria Valtorta 52.
52. JEZUS I IZAAK W OKOLICY DOK. WYMARSZ DO EZDRELONU
Napisane 25 stycznia 1945. A, 4279-4283
«...A ja mówię Ci, Nauczycielu, że najlepsi to pokorni. Ci, do których się
zwróciłem, nie okazali niczego poza pogardą i obojętnością. O! Dzieci z
Jutty!...»
To Izaak rozmawia z Jezusem. Wszyscy zgromadzili się na trawie, na brzegu
rzeki. Wygląda to tak, jakby Izaak zdawał sprawozdanie ze swojego działania.
Odzywa się Judasz i – rzecz rzadka – zwraca się do pasterza po imieniu:
«Izaaku, myślę tak jak ty. Przy spotkaniu z nimi tracimy czas i wiarę. Ja z tego
rezygnuję.»
«Ja – nie [rezygnuję], ale cierpię z tego powodu. Nie zrezygnuję, dopóki
Nauczyciel nie powie, że mam tak postąpić. Od lat jestem przyzwyczajony do
cierpienia z powodu wierności Prawdzie. Nie mogę kłamać, aby przymilić się
potężnym. A czy wiesz, ile razy przychodzili wyśmiewać się ze mnie, kiedy
byłem ułomny? Obiecywali mi – o, z pewnością były to obietnice kłamliwe! –
pomoc, jeśli powiem, że kłamałem, mówiąc, że Ty, …Více
Maria Valtorta 10.
10. PIERWSZE SPOTKANIE PIOTRA Z MESJASZEM
(por. J 1,42) Napisane 13 października 1944. A, 3779-3794
Z duszą przygnębioną zbyt wieloma rzeczami modlę się, by otrzymać odrobinę
światła. Trafiam na 12 rozdział Listu do Hebrajczyków i dzięki niemu
rzeczywiście odzyskuję siły duchowe. Dodaje mi on energii, by „słuchać‟. Pod
naciskiem tak wielu rzeczy doszłam do stwierdzenia: „Nie chcę nic robić.
Normalne życie, zwykłe życie za wszelką cenę.‟ Jednak widzę, że Ten, który
mówi – a wiem, Kim On jest – patrzy na mnie oczyma pełnymi uczucia, co mnie
pociąga. Nie potrafię już powiedzieć: „Nie chcę‟.
Bóg naprawdę jest ogniem, pochłaniającym nawet skłonności naszej ludzkiej
natury, gdy ona zdaje się na Niego, na Tego, który do mnie mówi: “Ja cię nie
pozostawię ani nie opuszczę.” Chcę znowu powtórzyć z pełną ufnością: “Jesteś
moją ucieczką, nie lękam się człowieka. Nie zawiedź, o Boże, mojej nadziei”. O
14.00 widzę [następującą scenę]:
Jezus podąża małą dróżką, ścieżką pomiędzy dwoma polami …Více
Maria Valtorta 72
72. NA ZAKOŃCZENIE ŻYCIA UKRYTEGO
Napisane 10 czerwca 1944. A, 2830-2839
Maryja mówi:
«Zanim oddasz te zeszyty, dołączam Moje błogosławieństwo. Jeśli tylko
zechcecie posłużyć się odrobiną cierpliwości, możecie mieć pełny łańcuch
[wydarzeń z] życia ukrytego Mojego Jezusa. Macie nie tylko dyktanda, ale i
objaśnienia wydarzeń, które towarzyszą życiu rodzinnemu Jezusa od
Zwiastowania do chwili, gdy wychodzi z Nazaretu dla przepowiadania.
Zaledwie krótkie rysy [dotyczące]
niemowlęctwa, dzieciństwa, życia
młodzieńczego Mojego Syna znajdują się w obszernym obrazie Jego życia
opisanym przez Ewangelie. On jest w nich Nauczycielem. Tu jest Człowiekiem.
To Bóg, który się uniża z miłości do człowieka. Czyni jednak cuda także w
uniżeniu powszedniego życia. Dokonuje ich we Mnie, bo czuję Moją duszę
prowadzoną do doskonałości w kontakcie z Synem, który wzrasta w Moim łonie.
Dokonuje ich w domu Zachariasza, uświęcając Chrzciciela [por. Łk 1,41.44],
pomagając Elżbiecie w jej trudzie, …Více
majs
Maria Valtorta 15
15. ŚMIERĆ JOACHIMA I ANNY
Napisane 31 sierpnia 1944. A, 3510-3514
Jezus mówi:
«Jak nagle zapada zimowy zmierzch, gdy wiatr gromadzi na niebie chmury, tak
samo nagle noc ogarnęła życie Moich dziadków, gdy odeszło od nich Słońce, by
rozbłysnąć przed Świętą Zasłoną w Świątyni.
Powiedziano: “Mądrość budzi twórcze natchnienie w życiu swoich synów i
bierze w opiekę tych, którzy jej szukają... Kto ją miłuje, miłuje życie, a kto dla
niej pracuje, rozraduje się jej pokojem. Kto ją posiada, otrzyma dziedzictwo
życia... kto jej służy, będzie posłuszny Świętemu; kto ją miłuje, jest wielce
umiłowany przez Boga... Jeśli w nią uwierzy, posiądzie ją w dziedzictwie, które
przejdzie
na
jego
potomstwo.
Mądrość
towarzyszyć
im
będzie
w
doświadczeniach. Najpierw zostanie wybrany przez Boga, a potem On ześle mu
strach, troski i próby. Będzie go siekł swoim biczem, żeby go wypróbować, żeby
stał się karny, póki nie zostanie wypróbowany w myślach i zdolny Mu zawierzyć.
Potem go umocni, aby mógł …Více
majs
Maria Valtorta: Evanjelium, ako mi bylo odhalené 110
110. V Jakubovom dome pri Meromskom jazere
17. február 1945
1 Chcela by som povedať, že okrem Galilejského a Mŕtveho mora Palestína má ešte ďalšie malé jazero alebo rybník, teda vodnú plochu, ktorej meno nepoznám. Čo sa týka odhadu rozmerov, za veľa nestojím, ale od oka by som povedala, že táto malá nádrž môže mať asi tak tri krát dva kilometre. Ako vidno, je malé, veľmi malé. Je však pôvabné svojou azúrovou a pokojnou hladinou obklopenou zeleňou, ktorá vyzerá ako veľká šupina nebeského smaltu. V strede je zbrázdená jasnejšou farbou v jemnom pohybe, azda prúdom rieky, ktorá sa doň vlieva zo severu a vyteká na juh. Ako živá žila v stojatej vode nehlbokého jazera dáva najavo svoju životaschopnosť a prítomnosť odlišnou farbou a jemným zvlnením vody.
Na jazierku nie sú plachetnice, iba malá loďka s veslami, z ktorej osamelý rybár spúšťa a vyťahuje siete, alebo sa plaví nejaký pocestný, ktorý si chce skrátiť cestu. A keďže sa blíži jeseň, vidno množstvo stád zostupujúcich …Více
majs
Maria Valtorta: Evanjelium, ako mi bylo odhalené 99
99. V Tiberiade v Chúzovom dome
6. február 1945
Vidím krásne nové mesto Tiberiadu. To, že je nové a bohaté, mi prezrádza mesto ako celok, lebo vyzerá usporiadanejšie ako ostatné palestínske mestá, a predstavuje harmonický a civilizovaný celok, aký nemá ani Jeruzalem. Pekné aleje a rovné cesty, vybavené systémom kanalizácie, vďaka ktorému na uliciach už nie sú zapáchajúce kaluže a nečistota, široké námestia s fontánami, najkrajšie z nich vytesané z prekrásneho mramoru. Paláce s priestranným stĺporadím, ktoré napodobňujú štýl Ríma. Z niektorých brán, otvorených v tejto rannej hodine, vidno priestranné vestibuly, mramorové kolonády zdobené cennými závesmi, kreslami a stolíkmi. Takmer všetky majú uprostred nádvorie vydláždené mramorom, vodostrek a mramorové vázy plné kvitnúcich rastlín. Vlastne je to napodobenina rímskej architektúry, ktorá je dosť dobre odkopírovaná.
Najkrajšie domy sú na uliciach rozložených najbližšie k jazeru. Prvé tri ulice, tiahnuce sa …Více
majs
Maria Valtorta život Pána Ježíše 72
U Lazara
Na slunci krásného dubnového jitra se třpytí rosa na růžových a jasmínových keřích Lazarovy zahrady.
Na rozlehlém vydlážděném dvoře, obklopeném arkádami s křesly, sedí mnoho učedníků, z nichž někteří jsou
usazeni rovnou na zemi. Vidím mezi nimi Matouše, Ondřeje, Bartoloměje, bratry Jakuba a Judu Alfeovy, Jakuba
Zebedeova a pastýře s Manaenem a ještě další, které neznám.
Téměř v běhu vejde Zelota a ptá se: „Je zde Lazar?"
„Ne, je ve svém pokoji. Co si přeješ?"
„Na konci cesty u Sluneční kašny je Filip. Přichází od Jericha. Je vyčerpán. Nechce jít dál, protože... jako všichni,
cítí se hříšníkem. Ale Lazar ho přesvědčí."
Bartoloměj se zvedne a řekne: „Já jdu také."
Jdou najít Lazara; vyjde z polotemné místnosti se ztrhanou tváří, neboť tam jistě plakal a modlil se.
Vyjdou společně ze zahrady, projdou vesnicí a jdou po rovině směřující k Jeruzalému...
Filip sedí na roubení studny, se skloněnou hlavou, rozcuchaný, zaprášený...
Lazar ho soucitně osloví …Více
majs
Maria Valtorta život Pána Ježíše 69
V Getsemanech
Cesta je docela tichá.
V červené mihotavé záři pochodně prozrazují jednotlivé tváře různé stavy duší.
Nejslavnostnější a nejpokojnější je tvář Ježíšova. Ale únavou zestárl...
Jan, který jde po jeho boku, se rozhlíží s udiveným plačtivým pohledem. Řeklo by se - dítě plné hrůzy...
Šimon Zelota, který jde Ježíšovi po druhém boku, má uzavřenou tvář někoho, který myslí na strašné věci; vedle
Ježíše jen on má vzhled plný důstojnosti.
Ostatní, jejichž dvě skupiny se neustále promíchávají, jsou plni rozruchu. Dohadují se o tom, co je třeba učinit...
„Kdyby zde byl už zítřek... Ó, co budeme dělat?" říká Zelota.
„Ty půjdeš k Lazarovi a budeš se snažit tam přivést, jak budeš moci, nejen apoštoly, ale i učedníky; budou bloudit
po venkově. Pokusíš se vyhledat i pastýře a dáš jim tento příkaz. Dům v Betánii je více než kdy jindy domem v
Betánii, domem dobrého přístřeší... Šimone, slib mi to. Ty jsi pokojný, věrný, dokážeš mluvit i poručit, i Petrovi.
Slib mi …Více
Človek Bytosť Ľudská
Další části celého díla Marie Valtorty ve slovenštině si můžete stáhnout z archivu:
Vítejte na stránkách děkanství Protivín - Archiv
Je to nádherne čitanie. Hotovy scénar k filmu ,,,
majs
Maria Valtorta život Pána Ježíše 68
Poslední večeře
Popis večeřadla v domě, patřícím Lazarovi, je v Životě Panny Marie na str. 78.
Apoštolové - je jich zde deset - připravují večeřadlo. Petr a Šimon vstupují společně.
„Á, konečně jste přišli! Kde jste zase byli?" říká Iškariot.
„Ještě nějaká povinnost, než nadejde hodina," odpovídá krátce Šimon.
„Ty jsi melancholický?"
„Myslím, že po tom, co jsme v těchto dnech slyšeli z jeho úst, která nikdy nelžou, je k tomu víc než jeden důvod."
„A s tímto zápachem tohoto... Ale raději mlč, Petře," mumlá Petr mezi zuby.
„Ty také! Ty mi už několik dní připadáš jako blázen. Jsi dostrašený jako divoký králík, když má za sebou šakala,"
odpovídá Jidáš Iškariotský.
„A ty máš čumák jako kuna. Ty také už několik dní nejsi moc hezký. Ty se díváš takovým způsobem... Dokonce
přitom šilháš... Chceš být sebejistý, ale vypadáš na to, že máš strach," odpovídá Petr.
„Och, co se týče strachu, tak ani ty určitě nejsi žádný hrdina!"
„Nikdo z nás není, Jidáši. Neseš jméno Judy …Více
majs
Maria Valtorta Život Pána Ježíše 67
11. PAŠIJOVÝ TÝDEN
Když jsem dospěl ke konci své evangelizace, připadá mi, jako bych dosud nic neřekl, a zbývá toho
ještě tolik, tolik učinit.
Ježíš apoštolům ve večeřadle
Vjezd do Jeruzaléma
Ježíš kráčí z Betánie kvetoucími sady a olivovými háji. Všude zpěv ptáků a vůně květů. Svěží vzduch obnovuje síly
a naplňuje radostí.
Ježíš je uprostřed svých dvanácti apoštolů a říká jim: „Poslal jsem ženy napřed, neboť chci mluvit jen s vámi. Ted
vám chci otevřít smysl proroctví, aby vám nezůstalo nic nejasného. A žádám vás, abyste byli co nejvíce se mnou.
Ve dne budu patřit všem. V noci, prosím vás, buďte se mnou, neboť já chci být s vámi. Mám potřebu necítit se
sám."
Ježíš je velmi smutný. Apoštolově to vidí a zmocňuje se jich úzkost. Tlačí se kolem něho.
Ježíš se s nimi laská a pokračuje: „Chci v tuto hodinu, která je mi ještě dána, dovršit vaše vědění o Kristu. Proroctví
mě vykreslila, jak by to nedokázal žádný malíř.
Nuže, Kristus, sestoupivší s Nebes, Spravedlivý …Více
Laco Bajzo Jako každý.
majs- Presne tak! Sami ste si vybrali!
majs
Maria Valtorta Život Pána Ježíše 64
Maria přijíždí do Efraimu
V domě Marie Jakubovy, která poskytla přístřeší Ježíšovi a apoštolům, už všichni vstali, i když teprve svítá. Řekla
bych, že se děje něco mimořádného, protože jsou zde apoštolově, kteří obvykle odcházejí za svým posláním. V
kuchyni dělají velké přípravy a pomáhají Marii mísit těsto na chléb. Stařenka je velice vzrušena a zatímco usilovně
pracuje, se ptá: „Určitě je to dnes? A ty pokojíčky jsou připraveny? Jste si jisti, že jich nebude víc než sedm?"
Za všechny jí odpoví Petr, který právě stahuje beránka, aby ho připravil k opékání: „Měly by zde být ještě před
sabatem... Ale dnes určitě přijedou. Já jsem tak šťasten! Mistr odešel? Možná jim šel naproti."
„Ano, šel s Janem," odpovídá Bartoloměj, který vychází s kbelíkem vařící vody.
„Tak to si tedy můžeme být jisti, že přijdou. On ví vždycky všechno," rozšafně říká Ondřej.Vstupuje Tadeáš s náručí kvetoucích větviček: „Tady jsou! Našel jsem kvetoucí strom."
„Ty jsou krásné!"
Tadeáš …Více
majs
Maria Valtorta Život Pána Ježíše 63
Útěk do Samařská
Jak je to příjemné zde zůstat a odpočívat mezi milujícími přáteli a s Mistrem v těchto prosluněných dnech, které už
ohlašují předčasný úsměv jara...
Ježíš se z toho raduje a stejně tak i apoštolově a tři přátelé z Betánie. Všechna zloba, bolest, smutek, nemoc, smrt,
nenávist se zdají tak vzdálené...
Všichni apoštolově jásají a ukazují to. Mluví o svém přesvědčení, ó, tak jistém, tak triumfálním, že od nynějška už
Ježíš zvítězil nad svými nepřáteli, že jeho poslání bude pokračovat bez obtíží, že bude uznán za Mesiáše i těmi,
kteří ho tolik popírali. A apoštolově hovoří, uneseni, omládlí, šťastní, a dělají plány do budoucna a oddávají se
snům... snům tak lidským.
Ježíš je na zahradě. Lazar ho tam vyhledá: „Mistře, je zde nějaký malý chlapec a chce s tebou mluvit. Zavedl ho
sem Jan."
„Dobře, přiveď mi ho. Půjdu pod jasmínovou pergolu."
Lazar se vrátí a vede za ruku chlapce. Ježíš ho pozná (je to jeden sirotek po římském vojákovi): „Ty, …Více
Maria Valtorta Život Pána Ježíše 61
10. PSANCEM
Lidstvo, kdo tě zachrání, miluješ-li tolik zkaženost. Ty chceš být zkažené.
Ježíš po Lazarově vzkříšení
„Pojďme za přítelem Lazarem"
Na nebi se zatřpytí první hvězdy a zazáří první měsíční paprsky.
„To ostatní řekněte zítra. Pro dnešek už to stačí. Už je noc. Běžte všichni domů... Musíme dát Mistrovi najíst.
Nejedl snad od rána," říká Petr před domkem ve vesnici za Jordánem, kde křtil Jan.
Konečně lidé odešli a Petr s Jakubem, Judou, druhým Jakubem a Tomášem, kteří mu pomáhali odesílat domů ty
nejdotěrnější, si mohou oddechnout.
„Zavřeme... Den po sabatu je pěkně únavný. Ale teď budeme mít klid," říká ještě Petr. Pohlédne na Ježíše, který
sedí u stolu, s hlavou v dlani a s loktem opírajícím se o stůl, zamyšlený, do sebe pohřížený. Jde k němu, položí mu
ruku na rameno a řekne: „Ty musíš být pořádně unavený! Tolik lidí! Přicházejí ze všech končin, navzdory roční
době."
„Připadají, jako by měli strach, že nás brzo ztratí," poznamenává Ondřej,…Více
majs
Maria Valtorta Život Pána Ježíše 60
Sám v betlémské jeskyni
Ježíš je za Chrámem poblíž Ovčí brány. Má kolem sebe apoštoly a učedníky-pastýře mimo Lévyho, postrašené a
zároveň i rozzuřené. Dohadují se mezi sebou. Řekla bych, že se dohadují nejen mezi sebou, ale i s Ježíšem...
Vyčítají Ježíšovi, že neustal v při, když už ji jednou zchladil. A Ježíš odpovídá: „Musel jsem své projevení
dovršit."
A jsou i různého názoru, kam jít, teď, kdy je nablízku sabat a svátky. Petr navrhuje Josefa z Arimatie, protože do
Betánie nemohou jít, když Ježíš prohlásil, že se tam nemůže.
Tomáš odpoví: „Josef není doma a ani Nikodém. Odjeli na svátky (v době našich vánoc). Včera jsem se s nimi
pozdravil."
„Já vím, kam půjdu strávit tyto večery světel. A když zde nebudu s vámi, budete mít klid všude. A proto vám
říkám: jděte, kam chcete. Žehnám vám. Připomínám vám, abyste zůstali tělem i duchem spojeni a podřízeni Petrovi
jako vaší hlavě, nějako pánovi, ale spíše staršímu bratrovi. Rozdělíme se, hned jak přijde …Více
Maria Valtorta Život Pána Ježíše 59
Vypuzen z Chrámu
Ve studeném a větrném ránu nelze zůstat bez pohybu... A přesto lidé vycházejí nahoru do Chrámu k modlitbám.
Naopak jsou nepřítomni všichni rabíni se svými zvláštními skupinami žáků, takže chrámová podloubí připadají
rozlehlejší a důstojnější.
A musí to být opravdu něco zvláštního, vidět chrámová podloubí prázdná, neboť všichni se tomu diví jako
neobvyklé věci a Petr má dokonce nějaké podezření. Ale Tomáš, který připadá ještě hřmotnější, tak jak je zahalen
do svého širokého a těžkého pláště, říká: „Asi se zavřeli do nějaké místnosti ze strachu, aby neztratili hlas. Stýská
se ti po nich?" a směje se.
„Mně ne! Kdybych je už tak nikdy nemusel vidět! Ale nechtěl bych, aby to byla..."
Je ještě brzo ráno. V Chrámu je málo lidí.
Ježíš, jediný Mistr pod rozlehlým podloubím, přechází sem a tam se svými apoštoly a s učedníky, které zde už
nalezl.
Přicházejí dva pohané, pohlédnou na něho a opět odejdou, aniž něco řekli. Projdou lidé patřící …Více
majs
Maria Valtorta Život Pána Ježíše 58
U nemocného Lazara
Ježíš s apoštoly kráčí po cestě do Betánie; slunce sice svítí, ale studený vítr je vybízí, aby přidali do kroku a zahřáli
se. Jan říká, že Lazar je velice nemocen.
„Vím to. Nechtěl jsem odejít z Jeruzaléma, anichž bych ho pozdravil."
„Ale proč ho neuzdravíš? Bylo by to jen spravedlivé. Všechny své nejlepší služebníky necháš umřít. Tomu já
nerozumím," říká Iškariot.
„Není nutné, abys tomu předem rozuměl."
„Ano. Není to nutné. Ale víš, co říkají tví nepřátelé? Že uzdravuješ, kdy můžeš, ne kdy chceš..."
„Zde už je Maximin a Sára. Lazarovi musí být asi velice špatně, že ti jeho sestry nepřicházejí naproti!" podotkne
Zelota.
Oba služebníci přiběhnou a hluboce se pokloní. I na jejich tvářích a oděvech je vepsán smutek a bolest z boje proti
smrti. Řeknou prostě: „Mistře, pojď..." ale s takovým zármutkem, že je výmluvnější než dlouhé vyprávění. Aokamžitě vedou Ježíše ke dveřím vedoucím do Lazarových pokojů, zatímco ostatní služebníci se starají …Více
majs
Maria Valtorta Život Pána Ježíše 57
Na tajném shromáždění u Chúzy
Malý tarichejský poloostrov se zařezává do jezera a vytváří hluboký záliv...
Zátoka je klidná, azurová a na jejích vodách se zlehka houpou četné bárky.
Zástup lidí, kteří následovali Ježíše od tiberiadských Emaus, se zvětšil o ty, kteří na něho čekali v Taricheji.
Ježíš učiní znamení, že bude mluvit a všichni zmlknou...
Když Ježíš domluvil, chce po schůdcích sejít s mola na břeh. Snad chce nastoupit do Petrovy bárky... ale octne se
proti Chúzovi, který právě vystoupil z bárky a teď ho uctivě zdraví. „Hledám tě už několik dní. Musím s tebou
mluvit. Budeš mým hostem. Mám u sebe mnoho přátel."
„Je to zbytečné, Chúzo. Vím, co mi chceš říci."
„Pane, neodmítej nás..."
Chúza naléhá, zatímco jdou k nábřeží: „Pojď jen na několik hodin. Je to nutné. Sám tě opět zavezu zpět. Jsi vlídný i
k prostitutkám a vůči nám chceš být neúprosný?"
„Dobře, půjdu. Je to opravdu nutné."
„Ty půjdeš sám?" táže se nespokojeně Petr.
„Budu s Chúzou."
„…Více
majs
Maria Valtorta Život Pána Ježíše 55
9. SITUACE SE VYHROCUJE
Vy nevěříte, vy nemůžete věřit, protože nejste mými ovečkami.
Ježíš židům v Chrámu
Na hostině u farizeje Elchiáše
Ježíš vstupuje do domu svého hostitele poblíž Chrámu... Je to stroze důstojný dům přísného dodržovatele předpisů,
který dokonce tyto předpisy přehání. Na látkách žádný vzor, na stěnách žádný ornament, nikde žádný ozdobný
předmět. Všechny části tohoto domu dýchají duchem svého majitele. Studený dům, který nepřijme, ale nepřátelsky
sevře toho, kdo do něho vstoupí.
A Elchiáš to dává najevo a chlubí se tím. „Vidíš, Mistře, jak dodržuji předpisy?... Ale prosím tě, Mistře, jděte do
hodovní síně, já se na okamžik vzdálím, neboť musím promluvit se svými přáteli."
Ježíš souhlasí, aniž by něco namítal.
„Mistře, mně se nějak špatně dýchá..." zvolá Petr.
„Proč? Není ti dobře?" ptají se ho někteří.
„Ne. Ale dolehla na mě tíseň jako na někoho, kdo padl do pasti."
„Uklidni se a všichni buďte velice opatrní," doporučuje Ježíš.
Zůstanou …Více
majs
Maria Valtorta Život Pána Ježíše 54
U Josefa z Arimatie
Ježíš přichází na statek, který Josef vlastní na přímořské rovině. Nalézá se tam široký nízký dům, stojící uprostřed
sklizených polí. Venkovský, ale dobře udržovaný dům. Čtyři mlaty jsou naplněny množstvím snopů. Tento poklad
polí sem svážejí četné vozy na mlaty a mnoho mužů ho vykládá a háže na hromadu. Josef chodí od jednoho mlatu
ke druhému a bdí nad tím, aby bylo všechno uděláno pořádně.Jeden venkovan s vozu, naloženého snopy, oznamuje: „Skončili jsme, pane. Všechno zrno je na tvých mlatech.
Toto je poslední vůz."
„Dobře. Shaž dolů snopy a pak vypráhni voly a odveď je k napajedlu a do stáje. Pracovali dobře a zaslouží si
odpočinek. Vy jste také dobře pracovali a i vy si zasloužíte odpočinek. Ale poslední námaha bude lehká, neboť pro
dobrá srdce je radost bližního oddechem. Teď sem pozveme Boží syny a dáme jim Otcův dar. Abrahame, jdi je
zavolat," řekne Josef jednomu patriarchovi, který je snad předákem venkovských služebníků tohoto Josefova …Více
majs
Maria Valtorta Život Pána Ježíše 53
Bouřlivé střetnutí v Betánii
O Velikonocích Ježíš nemohl v Chrámu promluvit, neboť tam veřejně vyčetl doktorům a farizejům jejich pokrytectví. Na závěr Velikonoc se
tedy velké davy lidí shromáždily v Betánii. Přišli tam však i farizejové. Lazar už mezitím vážně onemocněl.
Za nádherného odpoledne na konci dubna jsou v Lazarově domě ti nejoddanější učedníci.
Procházejí se pomalu po nádvořích a terase domu, zatímco kolem Ježíše, sedícího u Lazarova lůžka, jsou
shromážděny téměř všechny ženy a učednice... a dvě ženy hovoří o tom, jak Ježíš uzdravil jejich děti...
„Tak i pro mne přijdeš v pravý čas, že ano? Abys mi dal mír," říká Lazar a hladí Ježíšovu ruku.
„Ale není ti už o něco lépe, můj bratře?" ptá se Marta. Zdá se mi, že se ti od včerejška ulevilo."
„Ano, sám se tomu podivuji. Možná Ježíš..."
„Ne, můj příteli. Pouze jsem na tebe rozlil svůj pokoj. Tvá duše je jím nasycena a to zmírňuje bolesti. Je to z
Božího nařízení, že trpíš."
„A že umřu. Jen to dopověz …Více